Rostlinná rádoby mléka obsahují éčka i cukr, říká profesorka Dostálová

  0:33
Nad mraženou pizzou či polévkou z pytlíku můžeme ohrnovat nos, přesto si tato jídla občas na dovolené dá každý. „Žádný z těchto výrobků není zdravý, ale vyškrtnout z jídelníčku je nemusíte, jen hlídejte množství soli a tuku,“ radí profesorka Jana Dostálová. Složení si čtěte i u rádoby zdravých potravin, třeba rostlinné nápoje jsou plné éček.

Jana Dostálová, profesorka Vysoké školy chemicko-technologické v oboru chemie a analýza potravin. Řadu let působila ve Výzkumném ústavu potravinářském. | foto: MAFRA

Můžu se zeptat, co jste dnes snídala?
Doma jsem snědla, jako téměř vždy, kousek chleba namazaný rostlinným tukem a obložený tvrdým sýrem. A vypila jsem šálek čaje s mlékem. Cestou do práce jsem si koupila kefír.

Domácí lékař

Vida, taky jídlo z „pytlíku“!
Zrovna tomuhle ale není téměř co vytknout. Do bílých jogurtů, kefírů ani mléka se totiž nesmí přidávat žádná éčka, modifikovaný škrob ani jiná zahušťovadla. Do sýrů se prakticky také nepřidávají, některá najdeme v rostlinných tucích i v chlebu. U pokladny jsem si ale všimla obrovské nabídky různých druhů rostlinných nápojů, od mandlových, přes sójové až po makové. Když jsem se ptala, jak jdou na odbyt, řekla mi prodavačka, že náramně.

Překvapilo vás to?
Vlastně ani ne. Lidé dají na nejrůznější mýty. Jako doplněk jídelníčku? Proč ne. Ale rozhodně nenahradí mléko kravské, ovčí či kozí. Proto taky v názvu nesmí být uvedeno „rostlinné mléko“, ale jen „nápoj“, aby to neevokovalo příbuznost se skutečným mlékem. Chemické složení je totiž diametrálně odlišné. To kravské je významný zdroj dobře využitelného vápníku, plnohodnotných bílkovin, které jsou základním stavebním kamenem našich svalů, a obsahuje i řadu vitaminů (A, D, E a K) rozpustných ve vodě, ale i v tucích. Výživová hodnota rostlinných nápojů ani zdaleka není tak komplexní. Nehledě na chuť. Když jsme dělali na fakultě anonymní senzorické hodnocení rostlinných nápojů, zařadili jsme mezi vzorky i dvě skutečná mléka. Všichni hodnotitelé je jednoznačně poznali a chuťově ohodnotili nejvýše. Nejhůře tenkrát dopadl nápoj makový.

Co vlastně tahle rostlinná rádoby mléka obsahují?
To je ta potíž. Rostlinných složek je v nich z ekonomických důvodů velice málo. Platí pravidlo, že ta ingredience, která je v názvu zvýrazněna, musí být v surovinovém složení na obalu uvedena v procentech. A zároveň ta, které je tam nejvíce, je napsaná na prvním místě – čeho je nejméně, bývá na místě posledním. Jenže když si pak přečtete složení třeba mandlového nápoje, zjistíte, že mandlí je tam často jen 1,5 procenta. Na prvním místě v množství suroviny jsou u rostlinných nápojů ovesné vločky, kterých je v ovesném nápoji i deset procent. Celkově sušiny, čili pevných složek, pak tyto nápoje hodnocené v testu obsahovaly v rozmezí od 4 do 12 procent. Přičemž mléko má 13 procent.

Co je ten zbytek?
Voda. A aby nebyl nápoj vodový a bez chuti, přidají tam výrobci cukr, zahušťovadla a všemožná dochucovadla, jinými slovy éčka. Je až s podivem, že to lidé kupují. A nezřídka jsou to právě ti lidé, kteří sledují zdravou výživu a neuznávají éčka. A nakonec si koupí tenhle nápoj, v kterém je jejich plno, ale mléko, které neobsahuje žádné, zatracují.

Tak proč je kupují? Nepřečtou si na obalu složení?
Myslím, že jde především o jakousi vzpouru proti starým výživovým doporučením. Lidé mají představu, že vše nové je i lepší. A když ještě navíc tyto názory hodnotí starší člověk, považují to za staromilství a idealizaci starých časů.

Třeba lidé předpokládají, že svému tělu dodají něco exkluzivního.
Jenže je to přesně naopak. Rostlinné nápoje jsou nevhodné hlavně u těhotných a kojících žen, starších osob a zejména dětí, protože nemohou dodat organismu některé živiny v dostatečném množství a kvalitě. Nedávno jedna pediatrička, se kterou jsem se setkala na kongresu, vyprávěla o matce, která přestala kojit a mléko nahradila rýžovým nápojem. Bohužel tím dítě nevratně poškodila, protože takový nápoj obsahuje v podstatě jen vodu a trochu škrobu.

Prof. Ing. Jana Dostálová, CSc.

Pracuje na Vysoké škole chemicko-technologické a v Ústavu chemie a analýzy potravin - výzkum v oblasti lipidů, luštěnin a složení potravin ve vztahu k lidské výživě.

Získala několik ocenění za vědeckou činnost. Je členkou v mnoha odborných společnostech. Přednáší na VŠCHT, 1. LF UK v Praze, Mendelově univerzitě v Brně a univerzitě v Pardubicích.  Publikuje v domácím i zahraničním odborném tisku.

A co třeba sójové nápoje?
Jejich vysoká konzumace je zase spojena s rizikem příjmu různých přírodních toxických látek. Například u dětí, žen v reprodukčním věku a u mužů je rizikový příjem fytoestrogenů, které mají strukturu podobnou ženským pohlavním hormonům a mohou je do určité míry nahradit. V době nedostatku vlastních hormonů je to pozitivum, ale pokud má žena vlastních hormonů dostatek, tak způsobují nejrůznější poruchy. Navíc sója je silný alergen. Málokdo ví, že populární sušený sójový nápoj vlastně ani nevzniká sušením sójového tekutého nápoje. A kdyby lidé rozuměli složení na obalu, zjistí, že jde převážně o kukuřičný škrob a částečně ztužený sójový tuk s neskutečně vysokým obsahem transmastných kyselin (mají negativní vliv na náš srdečně-cévní systém, pozn. red.). Už i výrobci margarínu se přizpůsobili a změnili technologické postupy. Tento sušený nápoj je tak pomalu jediným výrobkem na trhu, který je ještě ve vysokém množství obsahuje. A prodává se dokonce i v lékárnách.

Zmínila jste se o dětech a rýžovém mléku. Co říkáte na kojenecká mléka jako náhradě za to mateřské?
Mateřskému mléku se samozřejmě nic nevyrovná, ale pokud žena nemůže kojit, rozhodně se v tomto případě nemá čeho bát. Vývoj i výzkum kojeneckého mléka už trvá desítky let, za tu dobu pokročil opravdu daleko a skladbou se ještě více přiblížil tomu mateřskému.

A dětské příkrmy?
Pozitivní je, že neobsahují žádné konzervanty. Ošetřují se teplem, což nevyhnutelně vede i k určitým ztrátám vitaminů. Na druhou stranu velkokapacitní zařízení na výrobu dětských příkrmů dnes mají k dispozici technologie, které jsou ke zpracování potravy daleko šetrnější, než když ji budeme dusit doma na plynovém sporáku.

Chcete říct, že byste dala přednost kupovanému příkrmu před tím doma vyrobeným?
Mám třiapůlletého vnuka a dceři jsem řekla, ať mu příkrmy na bázi ovoce a zeleniny raději kupuje. Z hlediska bezpečnosti, tedy znečištění zbytky agrochemikálií, jako jsou postřiky a hnojiva, jsou na dětskou výživu kladeny daleko přísnější limity než na potraviny pro dospělé. Jejich překročení u potravin rostlinného původu navíc pravidelně kontroluje Státní zemědělská a potravinová inspekce. Když ale koupíte zeleninu někde v supermarketu nebo u stánku, nikdy nevíte, kde a za jakých podmínek byla pěstovaná a co obsahuje. A bohužel to nezjistíte ani u té doma vypěstované, která samozřejmě může dusičnany a znečištění z ovzduší obsahovat také. Nehledě na to, že pokud nemáte duplikátor, který zajišťuje šetrný a rovnoměrný ohřev, zbaví maminka pokrm většiny vitaminů během domácí tepelné úpravy.

Jsou průmyslově zpracované potraviny jiné, než byly třeba před 20 až 30 lety?
Možnosti konzervace se za tu dobu jistě změnily směrem k postupům, které jsou k potravinám šetrnější, tedy právě aby nedocházelo ke snižování nutriční hodnoty. Dříve ale platily takzvané ČSN normy a ty byly ve prospěch dražších surovin. Potraviny tak byly kvalitnější. V současnosti je velká volnost, takže výrobce i v rámci legislativy může složení velice ovlivnit, protože limity na obsah surovin se velmi rozvolnily. Nejvíce se to promítlo do složení masných výrobků. I taková masná konzerva obsahovala dřív více masa než dnes. Jogurty musely mít podle ČSN norem aspoň 22 % sušiny, zatímco dnes, když sečtete surovinové složení, dostanete se jen na 13 nebo 14 %. Zbytek je voda a zahušťovadla. Také výrobci čokolád si nakonec prosadili, že kromě kakaového másla mohou použít přídavek 5 procent rostlinných tuků, které jsou samozřejmě levnější. Zdá se to sice málo, ale pro velké firmy to ve finále znamená velkou úsporu.

Když pomineme šizení ve jménu vyšších zisků, je něco, co na průmyslově zpracovaných potravinách hodnotíte vyloženě pozitivně?
Co je průmyslově zpracované, to je u nás strašák. Jenže tyto potraviny mají i nesporné výhody. Například to je chemická a mikrobiální bezpečnost. Na agrochemikálie, průmyslové kontaminanty vzniklé při zpracování, ale i látky, které do potravy přecházejí ze znečištěného prostředí, jsou v zákoně přísné limity. Aby výrobce předešel tomu, že u nich inspekce odchytí nadlimitní výrobek, velmi pečlivě si vybírá dodavatele surovin. Na to, aby si případné kontaminanty ohlídali, mají navíc i své laboratoře.

Jakou konkrétní potravinu je určitě výhodnější konzumovat průmyslově zpracovanou nežli syrovou?
Rozhodně mléko. Není to tak dávno, co u nás byly populární mlékomaty se syrovým mlékem. Dodavatel sice musel zajistit takové podmínky, aby se před prodejem nemnožily mikroorganismy, ale mléko je citlivá potravina, ke kontaminaci může dojít třeba po stočení do špatně vypláchnuté láhve a transportu při vysoké teplotě. Navíc bylo na mlékomatu napsáno doporučení syrové mléko před konzumací ještě svařit. Jenže tady opět platí, že domácí tepelná úprava je většinou méně šetrná než ta průmyslová. Mléko z krabice je tedy určitě méně rizikové než z mlékomatu. Proto taky módní vlna čepovaného syrového mléka poměrně rychle opadla. Stejně to vidím s masem.

To průmyslově zpracované je podle vás lepší?
Zcela jistě je zdravotně bezpečnější. Veškeré maso, které jde do výroby, projde veterinární kontrolou, která vyloučí přítomnost parazitů. Také musí vyhovovat požadavkům na mikrobiální jakost. Jedním z častých nedostatků, které řeší Státní veterinární správa třeba u masných výrobků prodávaných na farmářských trzích, je nedodržení požadované teploty při nabízení na trhu a možnost znečištění třeba prachem (podle nejnovější zprávy Státní veterinární správy bylo na farmářských trzích zjištěno při kontrolách 20 % pochybení, pozn. red.). Dochází pak k namnožení mikrobů a kontaminaci masa. To samozřejmě platí i pro podomácku vyrobené potraviny.

Například?
Taková paštika z kachních jater může být velmi riziková. Laik nezná technologický postup ani dokonale neohlídá teplotu při zpracování, která je důležitá i z hlediska mikrobiální bezpečnosti. A opět platí, že při průmyslovém zpracování nedochází k tak velké degradaci živin. Nutriční hodnota tak bývá u těchto produktů vyšší, protože veškeré teploty jsou přesně kontrolované, včetně doby, která je nastavena tak, aby byla optimální pro úpravu dané suroviny a uchování důležitých živin. Na začátku června média informovala o případu, kdy se desítky lidí přiotrávily v provozovně rychlého občerstvení v Hradci Králové. Před třemi lety se zase bezmála 150 lidí otrávilo špagetami v plzeňské vývařovně. Všimněte si, že na žádném z těchto případů nenese vinu potravinářský výrobek, ale kulinářská příprava. Opatrná bych byla i při konzumaci produktů ze syrového mléka. V systému RASFF (systém rychlého varování pro potraviny a krmiva napříč zeměmi EU, pozn. red.) téměř každý týden najdete nějaké varování před sýry vyrobenými ze syrového mléka, protože jsou kontaminované listérií (bakterie, která je nebezpečná zejména pro těhotné, může totiž způsobit potrat, u starých a oslabených osob pak zánět mozku a mozkových blan, pozn. red.). Tím ale nechci říct, že by byly dobré jen výrobky z velkovýroby. Jsem předsedkyní hodnotící komise soutěže Česká chuťovka, kam se hlásí především masné výrobky. Setkáváme se tam s tak kvalitními potravinami, že nevíme, kterou vybrat jako nejlepší. A velmi často jsou od malých výrobců. Jenže mnozí spotřebitelé se ještě stále nenaučili v potravinách vyznat a vybírat z nich ty kvalitnější. A to platí i pro ty průmyslově zpracované.

Konkrétní příklad?
Řada z nás ani netuší, že existují tři jakostní stupně šunky – standard, výběrová a šunka nejvyšší jakosti, které se liší obsahem čistých svalových bílkovin. Slovo „svalové“ je v tomto případě důležité, protože existují i bílkoviny kolagenu, které jsou třeba v kůži, ale ty jsou laicky řečeno méně hodnotné.

Jaký je tedy mezi nimi rozdíl v kvalitě?
Šunka standard má 10 % svalových bílkovin, výběrová 13 % a šunka nejvyšší jakosti 16 %. Těm, kdo nerozumějí chemii potravin, se to možná nebude zdát mnoho, ale třeba takové maso z kýty obsahuje svalových bílkovin přibližně 20 procent. Ta nejméně kvalitní šunka je má tedy naředěné na půlku vodou a zahušťovadly. A aby se voda v šunce dobře navázala, přidávají se do ní fosfáty.

Co jsou fosfáty zač?
Jde o soli kyseliny fosforečné, tedy o pro život nezbytné prvky. Proto se taky dříve nabádalo k větší konzumaci ryb. Jenže v současné době jich máme až moc. Kromě levných masných výrobků se kvůli roztíratelné konzistenci přidávají i do tavených sýrů, velké množství jich je v kolových nápojích. Poměr přijímaného fosforu se tak otočil v neprospěch vápníku. A nerovnováha mezi oběma prvky způsobuje odvápnění kostí. Proto je naopak potřeba jeho množství omezovat.

Poznám takovou šizenou šunku na první pohled?
Jednoznačně. Na cenovce v řeznictví nebo na etiketě obalu musí být třída jakosti uvedena. Kromě toho si všimněte, že ta levnější šunka ve vakuovaném obalu mnohdy doslova plave, a i na tácu, na kterém se nabízí nebalená, bývá někdy uvolněná tekutina. Manžel ji kdysi koupil a já si tou vodou při otvírání obalu polila sukni. Rozdíl v ceně mezi šunkou standard a nejvyšší jakosti je přitom pouhých pět šest korun. Kdyby si lidé koupili méně té nejkvalitnější, cenově by je to vyšlo stejně, pochutnali by si a ještě by prospěli svému zdraví.

Pro mě je takovým nejtypičtějším zástupcem „jídla z pytlíku“ instantní polévka. Co byste vytkla těmto potravinám?
Asi žádný z těchto výrobků nemůžeme označit za zdravý. Nemusíme je zcela vylučovat ze svého jídelníčku, ale měli bychom je konzumovat pouze v takových situacích, které vyžadují právě pohotovost toho výrobku, například tedy na dovolené nebo když zkrátka nemáme čas uvařit. Určitě je nelze jíst pravidelně nebo dlouhodobě, protože jejich složení z hlediska výživového v drtivé většině případů není příliš vhodné.

Co jim chybí, nebo naopak přebývá?
Většina instantních polévek a omáček obsahuje málo kvalitních živin, zato hodně soli. Proto nejsou vhodné zejména pro děti ani starší lidi. Ti ostatní by se měli řídit pravidlem: všeho s mírou. Přebývá jim tedy sůl, mouka nebo škrob, naopak těch kvalitních a dražších surovin je pomálu. Místo nich jsou tam jenom aromata.

Dobrá, ale určitě i mezi těmito výrobky najdeme kvalitativní rozdíly. Poradíte, jak si mezi nimi vybrat menší zlo?
Zase je důležité sledovat surovinové složení, protože, jak už jsem řekla, musí být seřazeno sestupně – takže to, čeho je ve výrobku nejvíc, je uvedeno na prvním místě. Navíc množství suroviny, která je zdůrazněna v názvu, je uvedeno v procentech. Podle toho bych se řídila při nákupu. Konkrétně vám to ukážu na pytlíkové rajské polévce, kterou jsem si přinesla, kde se v surovinovém složení na prvním místě nachází skutečně rajčata, a to celých 36 procent, dále cibule, červená řepa, rostlinný tuk… Anebo tady mám pro ilustraci křenovou omáčku. Když ji budu vařit doma, použiji jako hlavní a základní surovinu mléko. Kdežto v tomto výrobku je na první pozici uvedena pšeničná mouka, které je tam tedy nejvíce, dále tuková báze, sušený kukuřičný škrob, mléčná bílkovina a až téměř na posledním místě je sušené mléko. Kromě toho čtěte i tabulku výživových hodnot. V ní je uvedeno, kolik výrobek obsahuje tuků (a kolik z toho je nasycených tuků), jaké je tam množství sacharidů (a kolik z toho je cukrů), kolik obsahuje bílkovin a také soli. Výrobkům, které mají na prvním místě sůl, mouku nebo škrob, bych se já osobně raději vyhýbala.

Může být ukazatelem kvality i cena?
Do jisté míry snad ano, protože od čínských polévek za 4 koruny opravdu nemohou spotřebitelé čekat, že budou nutričně v pořádku. Je v nich poměrně velký obsah soli. Navíc si můžeme být skoro jisti, že ta s kuřecí, hovězí nebo s jinou příchutí samozřejmě maso vůbec neviděla, nebo skutečného vývaru je tam velmi málo, třeba jen 0,01 %.

To už je prakticky „homeopatický“ vývar. Co čekat od tak levného polotovaru?
Absurdní ale bylo, když v aprílovém klubu Chemických listů (vědecký časopis, vydává Česká společnost chemická, pozn. red.) kolegové zveřejnili složení hovězího bujonu, který bohužel obsahoval vývaru také jen 0,01 procenta, a navíc byl uveden jako kuřecí. Proto znovu zdůrazňuji: čtěte surovinové složení.

Jenže ono ne vše, co je tam uvedeno, je pro nás, laiky, srozumitelné. Tuhle jsem si na obalu čínské polévky přečetla, že obsahuje hydrolyzát. A asi nejsem sama, kdo netuší, co za surovinu si pod tím představit.
Hydrolyzát (nejčastěji se vyrábí ze zbytků po vyluhování oleje z olejnatých semen) nebo kvasničný extrakt obsahují glutaman sodný (obecně nazývaný glutamát, pozn. red.). Toho se ale lidé až trochu nepochopitelně bojí, proto ho výrobci na obalech potravin skrývají pod jinými názvy (kromě „hydrolyzátu“ či „kvasničného extraktu“ se lze setkat i s názvy „výtažek z droždí“, „kvasnicový výtažek“ nebo „sojový bílkovinný hydrolyzát“. A ačkoliv je na takovém výrobku občas uvedeno „bez přidaného glutamátu“, hotový pokrm po uvaření glutamát zcela jistě obsahovat bude, pozn. red.). Vzhledem k tomu, že glutamát sodný se v našem těle podílí na přenosu nervových impulzů, panuje podezření, že by jeho konzumace mohla ovlivňovat právě činnost mozku a při vysokých dávkách způsobovat i jisté zdravotní problémy (nežádoucí účinky, jako je zvracení, studený pot, ztuhlé svaly, migréna, bušení srdce či závratě, byly shrnuty pod název „Syndrom čínské restaurace“, žádná studie však dosud nedokázala nesporně prokázat, že mají souvislost právě s konzumací glutamátu, pozn. red.). Pravda je, že všeho moc škodí, a tím je potřeba se řídit i při konzumaci glutamátu.

Jenže glutaman sodný se jako dochucovadlo používá už nejen v asijských jídlech, ale prakticky v kuchyních celého světa. Protože je velmi levný a dokáže chuť potravin několikanásobně zesílit...
Potraviny dochucuje, což je výhodné zejména u těch levnějších, méně kvalitních, kde se jinak chuť vylepšuje vyšším množstvím soli. Glutaman sodný totiž sodík taky obsahuje, ale mnohem míň, takže do určité míry slouží jako náhrada soli, která je podle současných výživových doporučení pro naše zdraví to největší zlo. Jeho použití v levnějších potravinách bych tak výrobcům až tolik nevyčítala. Daleko důležitější je hlídat si množství soli, ale i tuků, kterých je třeba v čínských polévkách také hodně.

Myslíte ten tuk v samostatně balených igelitových pytlíčcích?
Nejen ten. Když jsme začali dělat analýzy čínských polévek, všichni jsme se divili, proč je tam toho tuku tolik, daleko víc než v sáčku, který je zabalený zvlášť. A ukázalo se, že ho dávají i do nudlí. Převážně se používá palmový, což bohužel z hlediska výživového není zrovna pozitivní tuk.

Éčka v potravinách nemusí jen škodit. Třeba rajče jich má šestnáct

O nás, Češích, se zase říká, že jsme národem paštikářů. Díky jejich trvanlivosti se jimi vybavujeme třeba na dovolené, někteří z nás si je ale rádi dopřejí i běžně. Na co si dát při výběru pozor?
Z hlediska trvanlivosti vydrží sterilované konzervy opravdu prakticky věčně. Dokonce se dnes mluví o tom, že doba minimální trvanlivosti je přehnaná a Evropská unie chce tento údaj úplně zrušit. Vyhazují se kvůli němu zbytečně potraviny, kterým nic není. Je ale potřeba vědět, zda si nekupuju polokonzervu, u které si minimální dobu trvanlivosti hlídat musíme (u polokonzerv, které zpravidla mají umělohmotný obal, je trvanlivost maximálně 6 měsíců, pozn. red.).

A jak mezi nimi poznat ty kvalitnější?
Budu se opakovat, ale jediným kritériem je surovinové složení. Pokud si koupím játrovou paštiku, měla by být játra uvedena včetně procentuálního obsahu na prvním místě, což běžně vidíme na německých konzervách. U těch českých, obvykle levnějších, je často na první pozici voda, pak vepřové maso, kůže – a játra bývají až třetí nebo čtvrtá. Přitom játra nejsou nějak závratně drahá surovina. Jenže kůže je pořád levnější. Taková masová konzerva, kde převažuje voda, tuk a kůže, se vám pak na pánvi rozpadne a zpravidla bude při ohřívání hodně prskat. Složení mnohé napoví i o chuti. I když to už dnes tolik neplatí, protože nabídka dochucovadel a aromat, které mají výrobci k dispozici, už dosáhla takové úrovně, že ani ty výrobky, které jsou co do obsahu kvalitních surovin zcela chudé, nemusejí chutnat špatně.

A takovou konzervu zase poznám podle éček na etiketě.
Ano, takzvaná éčka jsou trochu kontroverzní, řada lidí v nich neprávem vidí zlo. Přitom jde často o látky, které se v potravinách běžně vyskytují. Éčka se z nich stanou ve chvíli, kdy je do takové potraviny přidám jaksi navíc. Všichni například vědí, že vitamin C, tedy kyselina askorbová, má pro náš organismus řadu pozitivních účinků. Přidává se také do masných výrobků, protože působí jako antioxidant, čili zabraňuje změně barvy. Ve chvíli, kdy je tam tahle kyselina přidána, musí být označena jako éčko – a to buď pod svým názvem, nebo jako E 300. Vůbec nejabsurdnější obětí nepravdivých fám se stala kyselina citronová, která se do potravin přidává pod kódem E 330. Ten si však díky poplašným řetězovým e-mailům vysloužil pověst karcinogenního, tedy rakovinotvorného éčka.

Jak ta fáma vznikla?
Pravděpodobně špatným překladem slova Krebs. V němčině znamená opravdu rakovinu, ale ve spojení s kyselinou citronovou se jedná o vědce Hanse Krebse, objevitele citrátového cyklu... Každopádně při průmyslovém zpracování potravin se už bez éček jen těžko obejdeme. Prodlužují trvanlivost, vylepšují barvu, zvýrazňují či upravují chuť. Na druhou stranu ale nepovažuji tvrzení, že éčka maskují nekvalitní potraviny, až tolik za mýtus. Když je totiž v potravině éček až moc, cosi to vypovídá o surovinovém složení. Nakonec třeba i u té šunky.

Článek vyšel v časopise Téma.

Autor:
  • Nejčtenější

Jak poznat černý kašel

9. listopadu 2013,  aktualizováno  15.3 11:04

Záchvaty kokrhavého, zajíkavého kašle, které mohou trvat až půl roku. Mnohdy je nemoc spojena se...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

13. března 2024  21:50

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Příběh Zdeňka: Chci se stát otcem, moje žena je proti. Kamarádka nabízí řešení

18. března 2024

Vždycky když slyším o tom, jak si ženy stěžují na muže, kteří nechtějí mít děti, tak se musím...

Zhubla 35 kilogramů. Připadám si teď mladší a plná energie, říká Petra

12. března 2024

Petra vyzkoušela spoustu diet. Dokonce docházela i za výživovým poradcem, ale zhubla jen částečně....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Orgasmus zažijete i při sportu a další zajímavosti ze světa ženského vyvrcholení

14. března 2024

V sexuálním životě sice orgasmus nemusí hrát hlavní roli, ovšem jestli něco vede ke šťastnému...

VIDEO: Střílej po mně! Kameraman natočil téměř celý útok v centru Prahy

Premium Ve čtvrtek zemřelo rukou střelce Davida K. 14 obětí, 25 lidí je zraněných, z toho deset lidí těžce. Jedním z prvních na...

Máma ji dala do pasťáku, je na pervitinu a šlape. Elišku čekají Vánoce na ulici

Premium Noční Smíchov. Na zádech růžový batoh, v ruce svítící balónek, vánoční LED svíčky na baterky kolem krku. Vypadá na...

Test světlých lahvových ležáků: I dobré pivo zestárne v obchodě mnohem rychleji

Premium Ležáky z hypermarketů zklamaly. Jestli si chcete pochutnat, běžte do hospody. Sudová piva totiž dopadla před časem...

Muffiny z velikonoční nádivky

Muffiny z velikonoční nádivky
Recept

Střední

60 min

Upečte letos na Velikonoce místo klasické nádivky tyto slané muffiny.

Jehněčí hřbet s kroupami

Jehněčí hřbet s kroupami
Recept

Střední

60 min

Máte rádi jehněčí maso? Pokud ano, vyzkoušejte recept na jehněčí hřebínky.

Pošírovaná vejce s játry na víně a bramborovou omáčkou

Pošírovaná vejce s játry na víně a bramborovou omáčkou
Recept

Lehké

35 min

Snadný a velmi chutný recept na játra v bramborové omáčce.

Jarní polévka s bylinkovým svítkem

Jarní polévka s bylinkovým svítkem
Recept

Střední

60 min

Báječný vývar plný zeleniny s nadýchanou palačinkou určitě vyzkoušejte. Nakopne vás.

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Nutný výchovný pohlavek, souhlasí Bouček i Havlová s přerušením projevu na Lvu

Moderátor Libor Bouček ostře zareagoval na kauzu ohledně délky proslovu režisérky Darji Kaščejevové na předávání cen...

Švábi, vši a nevychované děti. Výměna manželek skončila už po pěti dnech

Nová Výměna manželek trvala jen pět dní, přesto přinesla spoustu vyhrocených situací. Martina ze Znojma se pokoušela...

Vyzkoušeli jsme podvod z Aliexpressu. Může vás přijít draho, i po letech

Nakoupili jsme na Aliexpressu a pěkně se spálili. Jednu USB paměť, dvě externí SSD a jeden externí HDD. Ve třech...

Chtěli, abych se vyspala s Baldwinem kvůli jeho výkonu, říká Sharon Stone

Herečka Sharon Stone (66) jmenovala producenta, který jí řekl, aby se vyspala s hercem Williamem Baldwinem (61). Měla...

Konec nadvlády programátorů. Pozic ubývá, na jednu se hlásí stále víc lidí

Premium Ochota firem splnit uchazečům skoro jakýkoli požadavek a velmi nízká konkurence. Tak by se ještě nedávno dala definovat...