Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Lékařka: Očkování způsobuje alergie, astma a autismus. A děti i zabíjí

aktualizováno 
Ludmila Eleková má ordinaci pro dospělé, ale chodí za ní i matky s dětmi. Chtějí poradit s vedlejšími účinky očkování, o které se lékařka intenzivně zajímá. Jaké jsou? A proč tato žena vůči vakcinaci nešetří kritikou?

Lékařka Ludmila Eleková | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Kdy jste se začala zajímat o vedlejší účinky očkování?
Můj syn měl patologickou reakci na očkování, tři dny neutišitelně plakal, měl horečku, špatně spal, nepil a měl veliký rudý otok na zadečku. Byla jsem čerstvě atestovaná lékařka, ale nevěděla jsem, co se děje. Syn to odnesl "jenom“ hyperaktivitou, agresivitou, lehce zhoršenou imunitou a alergií na kravské mléko. Dnes bych podobnou chybu neudělala, dnes už vím, jak očkování funguje.

Jak tedy očkování funguje?
Vakcína je upravený virus, bakterie nebo toxin, spolu se stabilizátory a imunitními adjuvanty. Jako adjuvans se používají soli hliníku. Když se do vakcíny přidá hliník, je imunitní odpověď silnější i při nižším počtu bakterií a virů. Ještě před několika málo lety se vakcíny prodávaly v několikadávkových baleních, která se konzervovala rtutí. Podstatné je vědět, že po přidání hliníku a rtuti do vakcín se nikdo neobtěžoval testovat jejich toxicitu. Přestože byly známy případy intoxikace rtutí i hliníkem.

Jak je to možné?
To já nevím. Myslím si, že to byla kombinace lhostejnosti a nedomýšlení věcí. Hliník byl považován za biologicky inertní, ale to platí jenom při příjmu potravou, i tak se ho ale malé množství vstřebává do těla. Jenže vakcíny se aplikují do svalu.

Ludmila Eleková

  • Narodila v roce 1966 v Praze.
  • Vystudovala medicínu na Fakultě všeobecného lékařství Univerzity Karlovy, promovala v roce 1990.
  • Od roku 2001 je praktickou lékařkou pro dospělé, věnuje se i homeopatii.
  • Po problémech syna s očkováním se o něj začala více zajímat samostudiem. Snaží o očkování hovořit, aby se široká veřejnost dozvěděla o nebezpečích s ním spojených.
  • Je vdaná, má tři děti.

Co konkrétně dělá vakcína ve svalu?
Vpíchnutím dochází k poškození tkáně v místě vpichu včetně obnažení DNA. Organismus reaguje vysláním bílých krvinek a dalších imunitních buněk. Teorie říká, že hliník navázaný na antigen bakterie nebo viru dokáže donutit krvinky k tomu, že vytvoří protilátky proti tomuto antigenu. Jenže tak jednoduché to není. Hliník totiž nemusí být na antigen navázán, může být jenom poblíž. Takže vzniká šance, že vaše bílé krvinky začnou tvořit protilátky proti všemu, co bude v postiženém místě, včetně vaší DNA nebo buněčné struktury. Jak má krvinka poznat, proti čemu má tvořit protilátky? Použití hliníku je vlastně jednostranné přehození výhybky – nastartuje tzv. TH2 imunitu. Tvoří protilátky proti nemocem, ale zároveň způsobuje alergie a astma. Druhým problémem použití hliníku je, že při aktivaci imunity TH2 se oslabí imunita TH1, která se stará o boj s infekcemi.

Existují pro tato tvrzení důkazy?
To jsou mezi vědci známá a dobře zdokumentovaná fakta. Pokud vědec potřebuje na výzkum nemocné myši, "vyrobí“ si je tak, že jim píchne směs hydroxidu hliníku s nějakým antigenem. Za tři týdny má klec plnou alergických myší. Předloni bylo celé jedno číslo prestižního časopisu Lupus věnováno syndromu ASIA – "autoimunitnímu syndromu indukovaného adjuvanty".

Ale astma nebo alergii nemá každý Čech, přestože jsme všichni očkovaní.
Nepopírám, že existují lidé naočkovaní horem dolem, kteří jsou zdraví. Mohou hovořit o štěstí. Jejich imunitní systém, genotyp a aktuální zdravotní stav byly zrovna v rovnováze a vypořádali se s tím. Ale u spousty lidí se něco stane. Není náhodou, že je kombinace alergie a oslabené imunity tak častá. Hliník i rtuť jsou neurotoxiny. Navíc rtuť s hliníkem vykazuje synergickou toxicitu, kdy se i v menších dávkách účinky látek při vzájemné přítomnosti násobí. Ale vlastně nikdo, možná ani výrobce neví, co všechno ve vakcínách je. Rozhodně to neví lékař, který vás očkuje a nevíte to ani vy. Protože evropská legislativa nepožaduje po výrobcích vakcín uvádět zbytkové látky z výroby, oni je neuvádějí. Týká se například formaldehydu, zbytků antibiotik, živných půd, ale třeba i rtuti, která i v povoleném zbytkovém množství ve vakcíně překračuje bezpečnostní limity pro kojence.

Své dítě očkovat nenechám

O rozhodnutí neočkovat dítě se maminky dělí v diskuzi na eMimino.cz

Copak vakcíny nejsou testovány na bezpečnost jako všechny léky?
Na rozdíl od běžných léků se vakcíny netestují proti skutečnému placebu, tedy naprosto neúčinné látce. Nevím, kdy se k této praxi přistoupilo, ale velmi se dodržuje. Vakcína se většinou testuje proti jiné vakcíně, třeba vakcína proti meningokoku proti vakcíně na hepatitidu A. Druhý způsob testů je, že se části testovaných dá vakcína a "placebo skupině" roztok adjuvancií, tedy těch chemikálií bez antigenů. Takže opět porovnáváte dvě látky s biologickým účinkem, nikoliv s placebem. Ale do příbalového letáku se uvede, že vakcína nemá víc vedlejších účinků než placebo. Jenže nikdo už nevidí, kolik měla v testech vedlejších účinků látka označená jako placebo. Například u vakcíny proti HPV hlásilo při testování až 60 % lidí z placebo skupiny vedlejší účinky, včetně autoimunitního onemocnění. Já dost dobře nechápu, jak si někdo může vsugerovat takové onemocnění, když ani netuší, že by ho testovaná vakcína mohla způsobit. Tady něco strašně zavání.

Co tedy způsobuje hliník ve vakcínách u dětí?

Je až zarážející podobnost mezi reakcemi dětí na očkování a otravou hliníkem. Děti často po očkování přestávají broukat a žvatlat, až na měsíce, přestanou se usmívat a omezí oční kontakt, jsou plačtivé nebo naopak apatické, špatně spí, můžou se objevit febrilní křeče. U větších dětí může vzniknout až autismus, dítě přestane mluvit, přestane sociálně interagovat a změní se typickým způsobem pro tuto nemoc. Podle studií hliník zasahuje stejné oblasti mozku, které jsou poškozeny při autismu. Příznaky chronické otravy hliníkem jsou ztráta řeči, ztráta kognitivních schopností, demence, křeče a v nejhorším případě smrt.

Vy podezříváte očkování ze šíření autismu?

Regresivní autismus v posledních dvaceti letech epidemicky narůstá a je prostě nesmysl tvrdit, že je to způsobené čistě geneticky. Výskyt genetických nemocí se může z generace na generaci zvýšit maximálně o 3 %. Cystická fibróza, hemofilie a podobně mají standardní výskyt. Takže pokud se její výskyt zvětší o víc než 5 % za generaci, pak je jasné, že hraje roli životní prostředí. Poslední čísla z USA ukazují, že jeden z padesáti čtyř chlapců trpí autismem. To jsou naprosto otřesná čísla.

Fotogalerie

To může být způsobenou lepší diagnostikou autistických dětí.
Kdo někdy viděl autistické dítě, jeho příznaky nepřehlédne. A i kdyby byla pravda, že jsou jen lépe diagnostikovaní, kde jsou ty zástupy dospělých autistů? Kde je to celé jedno procento dospělých autistických mužů? Kdo z dnešních čtyřicátníků kdy v dětství viděl autistu? Dnes tyto děti vidíte pomalu na každém pískovišti.

Proč by ale hliník toto způsobil u dětí a ne u dospělých, vždyť i dospělí se očkují.
Dítě ještě nemá vyvinutou hematoencefalickou bariéru, která jej chrání. Začíná se tvořit v půl roce a dotváří se až v pubertě. To je důvod, proč máme omezení pro konzumaci různých látek dětmi. Víme, že alkohol jim poškodí mozek mnohem rychleji, když není bariéra dokončena. A největší dávku hliníku - tři dávky hexavakcíny a pneumokokové vakcíny, dostanou děti ještě předtím, než začne bariéra fungovat. U dospělých se poškození očkováním projeví spíše únavovým syndromem, depresí, demencí, neurčitými potížemi, poruchou imunity apod. A dospělí se neočkují tolika dávkami tak rychle za sebou, navíc dítě dostane v jedné hexavakcíně víc hliníku než 10x těžší dospělý v tetanovce. Nejen na kilo hmotnosti, ale i absolutně.

Lékaři ale přece reakce na očkování zaznamenávají a poté se centrálně evidují, copak to nikdo nehlídá?
Podhlášenost se oficiálně odhaduje na více než 90 %. Jeden výzkum na Slovensku ukázal, že pouze 3 % reakcí zapsaných v dokumentaci se hlásilo na Státní ústav pro kontrolu léčiv. Představte si, kolik reakcí asi ani nezapsali, protože podle lékaře nesouvisely s očkováním. Když lékaři nevědí, co ve vakcíně je a jak funguje, těžko poznají příznaky poškození. Na vakciny.net najdete seznam reakcí podléhajících hlášení. Přestože je to jenom špička ledovce, i tak poslouží jako návod. Najdete tam třeba encefalitický křik, stejně jako zřetelnou změnu chování. Obojí je příznakem postižení mozku.

I když očkování způsobí slabším jedincům třeba alergii nebo astma, není to lepší, než chytit nějakou vážnou nemoc, na kterou mohou zemřít?
Řekla vám vaše lékařka, že očkováním vyměňujete jedno riziko za druhé? Nebo vám řekla, že neočkováním jen riskujete a očkováním něco získáte? Navíc nejde jen o pár oslabených jedinců. Studie potvrzují, že když zdvojnásobíte počet vakcín, zdvojnásobíte kojeneckou úmrtnost v dané zemi. Očkování děti zabíjí. Já to klidně takhle natvrdo řeknu, protože je to prokázané studiemi (1, 2).

Ale v České republice máme velmi nízkou kojeneckou úmrtnost, přestože se u nás očkuje povinně a v relativně velkém množství v porovnání s jinými státy.
Když zlepšíte prenatální péči, porodnictví, neonatologii, výživu, hygienické standardy a edukaci matek v péči o děti, pak je logickým vyústěním pokles kojenecké úmrtnosti. Ale třeba v Británii byl v 70. letech odvysílán pořad o poškození dítěte následkem DTP očkování, následně výrazně poklesla proočkovanost. Asi na třicet procent, v Británii je totiž očkování dobrovolné. Okamžitě se to projevilo ve snížení kojenecké úmrtnosti.

V Británii mají teď epidemii černého kašle.
Vakcína proti černému kašli je totiž notoricky špatně účinná. Četla jsem studii, podle které se odhadovala asi na 24 % - to je méně než placebo efekt. Když se neočkovalo proti černému kašli, většina lidí ho prodělala jako dítě, přežila to a získala tak doživotní imunitu. Nejvíc nebezpečný je černý kašel pro nejmenší děti. Ženy, které jako malé prodělaly černý kašel, ale při kojení přirozeně dítě chránily svými protilátkami. Děti pak nemoc prodělaly ve věku od čtyř do deseti let, tedy kdy je to běžné a léčitelné.

A co obrna, její výskyt se po očkování přece velmi zredukoval.
Obrna se nevymýtila očkováním, ale změnou diagnostických kritérií. Obrna po válce kulminovala, existují názory, že k tomu přispěly i environmentální faktory jako používání DDT. Před očkováním se na ni nedělaly laboratorní testy – stačilo mít typické příznaky. V Americe tehdy byla opravdu velká společenská poptávka po vakcíně. Ale ukázalo se, že nefunguje, dokonce sama způsobovala ochrnutí. Vyřešili to změnou kritérií nemoci. Před očkováním stačilo, aby ochrnutí trvalo jeden den, po zahájení očkování to muselo být 60 dnů, zvlášť se začala vykazovat aseptická meningitis. Před očkováním byl velký pytel s různými bakteriologickými a virologickými onemocněními způsobujícími zánět předního rohu míšního – akutní poliomyelitis. Pytel se vysypal, roztřídil a pouze jeho malá část se nově začala vykazovat jako obrna. Na stránkách Státního zdravotního ústavu zjistíte, že v České republice je několik set případů, které by se dříve vykazovaly jako polio.

Ale neštovice byly vymýcené díky očkování.
Očkování proti neštovicím nefungovalo, přesto se začaly kampaně za očkování a v mnoha zemích bylo povinné. Je jednodušší věřit, že ošklivý bacil způsobí nemoc, než si přiznat, že lidé umírají kvůli příšerným životním podmínkám. Největší neštovičné epidemie přišly v nejproočkovanějších zemích a většinou skončily stejným způsobem – hygienickými opatřeními. V době, kdy Světová zdravotnická organizace zahájila kampaň proti neštovicím, už byly dávno na ústupu. Organizace ale nespoléhala jenom na očkování, ale i na osvědčenou epidemiologickou metodu – jít do ohniska, izolovat nakažené, deratizovat a dezinfikovat. Stále přitom existují nákazy pox viry, příbuznými pravých neštovic, co mají stejný klinický obraz. Udělalo se s nimi vlastně totéž, co s obrnou. Rozumím, že idea očkování je lákavá, ale prostě to nefunguje. I kdybyste se ochránili před těmi cca patnácti nemocemi, proti kterým se očkuje, tak jsou tisíce dalších, vůči kterým budete náchylnější.

Neočkovaní bývají považováni za potencionální riziko pro kolektiv, protože mohou přenášet choroby. Třeba neočkované děti nesmí do státních školek. Jsou podle vás rizikovější?
Vakcína nezabrání tomu, aby se vir dostal do vašeho těla. I jako očkovaná se nakazíte, otázkou je, jak proběhne interakce mezi vámi a mikrobem. Pokud je vaše imunita špatná, nemusíte na nákazu reagovat, nemáte příznaky nemoci a roznášíte ji. Nebýt nikdy nemocný není nutně známkou zdraví, možná váš imunitní systém není schopen reakce. Zdravé je reagovat, mít horečku, rýmu, kašel, průjem, bojovat. Četla jsem analýzu úmrtí jednoho kojence v Izraeli na černý kašel po jedné dávce vakcíny. Všichni v rodině byli očkovaní, stejně jako okolí a kolektivy, kam chodily starší děti. Při výtěrech lékaři zjistili, že ze 100 % proočkované školky bylo pět dětí bacilonosiči. Takže je nesmysl tvrdit, že neočkovaní jsou bacilonosiči, to není pravda. Naopak očkovaní bez pořádných příznaků, co by je udržely doma v posteli, mohou roznášet černý kašel.

Reakce na článek

Ví se o vedlejších účincích očkování mezi doktory?
Mezi pediatry a lékaři toto není moc známo. Výzkum o tom, co dělá hliník s imunitou, je starý maximálně dvacet let. Praxe za vědeckým výzkumem zaostává až o dvacet let. Pokud doktor sám informace nevyhledává, nevěnuje čas dalšímu vzdělávání a nemluví anglicky, nebude to vědět. Protože oficiálními kanály k němu informace nedoputují. Ale když se to lékaři dozvědí, měli by začít přemýšlet a možná i odložit jehly, protože jsme všichni skládali Hippokratovu přísahu, začínající slovem Neuškodíš.

Vidíte nějaké řešení?
O tento problém by se měly zajímat státy, které po občanech vakcinaci požadují. Občané jsou ji navíc nuceni hradit ze svého zdravotního pojištění. Stát by měl udělat studii porovnávající následný zdravotní stav očkovaných a neočkovaných dětí, spočítat, kolik nás to stojí, a pak rozhodnout, jestli se vůbec vyplatí očkovat. Já si myslím, že ne, protože by se snížil počet alergiků, astmatiků, autistů a dalších nemocných, jejichž léčba nás stojí každý rok spousty peněz.

Autor: pro iDNES.cz




Nejčtenější

Eva Mendesová (19. září 2013)
Kdykoli pracuji, mám výčitky jako matka, přiznala Eva Mendesová

Herečka Eva Mendesová (43) tvrdí, že ji jako pracující matku sžírají pocity viny. Hollywoodská hvězda s tím prý vůbec nepočítala, když poprvé otěhotněla....  celý článek

Ilustrační fotografie
Barevné pásky, které nám pomáhají. Jak funguje tejpování?

Kinesiotaping frčí. Pásky, které se dají jednoduše přilepit na kůži, přinášejí úlevu při mnoha diagnózách, zejména při bolestech pohybového aparátu. Přestože...  celý článek

ilustrační snímek
Plastické operace a mateřství: silikony kojení většinou nevadí

Stále více žen se svěřuje pod skalpel plastického chirurga dřív, než se rozhodnou založit rodinu. Právě o tomto tématu se nedávno v bulváru moderátorka Hana...  celý článek

Kristýna toho má v náhradní rodině s pěti dětmi brzy dost.
Nevěru jsem mu odpustila, ale nezapomenu, řekla Kristýna ve Výměně

Terezu s Pavlem spojuje podobný osud. Pořídili si děti, ale partneři je opustili. Pavel zůstal sám se třemi dětmi, Tereza se dvěma, a tak se dali dohromady...  celý článek

léky
Léky, které už nezabírají. Nejčastěji jsou to antibiotika

Dosud hýčkaná antibiotika začínají být v boji proti mikrobům neúčinná a ti jdou pomalu, ale jistě vstříc vítězství. Budeme umírat na banální choroby, nebo je...  celý článek

Další z rubriky

Tomáš musí být pod neustálým dohledem.
Boj těžkého autisty Tomáše. Matce došly síly a skončil v ústavu

Tomáš Sklenář trpí jednou z nejtěžších forem autismu. V záchvatech agrese ničí nábytek a bývá nebezpečný svému okolí. Svou maminku, která ho odmítala dát...  celý článek

Ilustrační fotografie
Srdeční selhání: pět příznaků, které byste neměli ignorovat

Infarkt zná téměř každý, ale o srdečním selhání ví málokdo. I proto nemocní přichází k lékaři často pozdě. Příznaky totiž nemusí na první pohled se srdcem...  celý článek

Ilustrační fotografie
Gynekolog: Když žena neotěhotní do roka, měla by to řešit s lékařem

Problémy s početím má v dnešní době stále více lidí. Jen v Česku trápí neplodnost každý čtvrtý pár. „Muži i ženy na tom mají stejný podíl. Je to zhruba půl na...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Řasy jako panenka: Jak vybrat správnou řasenku?
Řasy jako panenka: Jak vybrat správnou řasenku?

Také bojujete s tím, jak vykouzlit uhrančivý kočičí pohled? Ani nejdražší oční stíny a dokonalá linka nebudou co k čemu,... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.