Když třetí biopsie prostaty potvrdila u Jiřího Roubínka diagnózu rakoviny prostaty, bylo jasné, že ho čeká operace. Místo naděje, že se znovu uzdraví, viděl však svou budoucnost černě. Obával se, že zákrok natrvalo změní kvalitu jeho života.
S rakovinou prostaty bojuji již třetí rok, začalo to bolestmi zad |
„Těžce jsem to snášel, protože jsem kolem sebe viděl smutné příběhy pánů, kteří za sebou operace už měli. Vzdálený příbuzný měl po operaci rakoviny prostaty problémy s pomočováním. Tři měsíce se zdržoval stranou a nechodil do společnosti,“ líčí své tehdejší pocity.
Podobnou diagnózu si v Česku vyslechne každý rok několik tisíc mužů. A mnozí z nich se po takové vyhlídce následků léčby poohlížejí po jiných možnostech. Bylo tomu tak i u Jiřího Roubínka.
V té době se shodou okolností doslechl poprvé o protonové terapii. Na klasickou léčbu však přitom nezanevřel a po konzultaci v Protonovém centru navštívil ještě urologickou kliniku v Praze, kde mu zástupce přednosty nalil čistého vína.
„Začal jmenovat: devadesátiprocentní impotence, stejné procento inkontinence a počítejte s tím, že celý váš život bude naprosto jiný,“ líčí Roubínek tehdejší prognózu, která rozhodně nebyla povzbudivá.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech. |
Rozhodl se protonovou léčbu vyzkoušet. Ani ta se ale neobešla bez problémů. Po dvou týdnech začal trpět bolestmi a potížemi s vyprazdňováním. „Primář mi ovšem vysvětlil, že ačkoliv je protonový paprsek úzký, aby nezasáhl zdravé orgány, i přesto se může stát, že se zčásti zasáhne i střevo. A to byl právě můj případ,“ vzpomíná Roubínek s tím, že po dalších dvou týdnech začala bolest ustupovat.
„Dá se říct, že do dvou měsíců jsem byl zase chlap, jak jen má být. Od té doby nepozoruji žádné obtíže.“
Opatrný optimismus
Rakovina prostatyStrašák pro muže, kteří milují řízky a steaky |
Strach o něj pochopitelně od začátku měla také jeho manželka. I ona sama v minulosti prodělala onkologické onemocnění.
„Na rozdíl od manžela jsem měla dobrou zkušenost s českým zdravotnictvím. Nedám na něj dopustit, myslím si, že máme opravdu dobrý systém, a doufala jsem, že můj muž dopadne stejně. S prostatou má ale zkušenost mnohem horší,“ vzpomíná paní Roubínková s tím, že sklíčená byla v době seznámení s diagnózou celá rodina.
Strašák českých mužů
|
Nejtěžší byla podle ní představa, že se její muž nesmíří s následky nemoci.
„S tím, že už jeho život bude prostě neplnohodnotný. Že se ztratí jeho optimismus, smysl pro humor i dobrá nálada. To všechno k němu totiž patří a já jsem se bála, že to bude nenávratně pryč. Ale není,“ dodává. Nakonec se podle ní z nebezpečné nemoci naopak stalo něco, co celou rodinu posílilo a stmelilo.
Dnes ve svých 69 letech Jiří Roubínek přiznává, že strachu z návratu rakoviny se nezbavil. Výsledky jeho kontrol však zatím stále vypadají velmi příznivě. A jeho stav tomu i odpovídá.
„Cítím se dobře. Už léta říkám, že se cítím tak dobře, že mám pořád sílu na to, na co mám chuť. Že jsem jako chlap ještě neskončil. Je mi 69 a nemám ‚po sezoně‘,“ ujišťuje.
