Paní Aretě (54) oznámili lékaři nepříjemnou diagnózu přibližně před rokem. „Na jaře loňského roku jsem měla po návratu z dovolené těžký zápal plic,“ vzpomíná. Protože je lékařka (pracovala jako primářka geriatrického oddělení v nemocnici a současně vypomáhala v hospici, kde se zaměřovala na paliativní medicínu), naordinovala si antibiotickou léčbu a klid na lůžku sama a po dvou týdnech se opět vrátila do práce.
Můj boj s nemocíČlánek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte, nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás, či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu zdravi@idnes.cz. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 korun. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci. |
„Další dva měsíce jsem se stále necítila úplně dobře. Špatně se mi dýchalo, byla jsem hodně unavená. Nakonec jsem se nechala pro jistotou prohlédnout plicní lékařkou a ta mi bohužel po sérii vyšetření oznámila, že mám rakovinu plic a odeslala mě na specializované oddělení pro onkologické pacienty,“ popisuje Areta.
Na onkologickém oddělení plicní kliniky jí v červenci roku 2019 specialista diagnózu potvrdil. Okamžitě a naplno si uvědomovala blízkost smrti, kterou nyní prožívala denně, nejenom v práci.
„Hodně jsem se uzavřela do sebe, přestala jsem komunikovat s přáteli, v rodině jsem to řekla jen někomu. Zároveň jsem však cítila zodpovědnost ke svým pacientům a nechtěla jsem opustit svou práci, pořád jsem si říkala, že to nějak zvládnu,“ věřila.
„Operace už nebyla možná a v podstatě okamžitě jsem se začala léčit chemoterapií,“ vzpomíná s tím, že ke konci roku už musela v práci skončit.„Nešlo to. Byla jsem velmi unavená, špatně se mi dýchalo, necítila jsem se dobře. Lékař mi doporučil klidový režim a musela jsem nastoupit na neschopenku. Pak se k tomu přidala koronavirová epidemie, takže do práce se v nejbližší době ani po zlepšení stavu vracet nemohu.“
1. 8. Světový den boje proti rakovině plicRakovina plic v Česku ročně usmrtí asi 5 500 lidí – 85 procent z nich jen proto, že se u nich na nemoc přišlo pozdě. Ve stadiu, kdy plicní nádor metastázoval. Snahou lékařů je zvýšit počet pacientů s operovatelným nálezem z 15 procent alespoň na 50 procent. Pomoci by měl pilotní program včasného záchytu karcinomu plic. „Bude se od příštího roku týkat odhadem 30 000 vysoce rizikových osob, mezi 55. a 75. rokem, co vykouří alespoň jednu krabičku cigaret denně. Na radiologická pracoviště komplexních onkologických center by je k vyšetření za pomoci nízkodávkovaného CT posílali jak plicní, tak praktičtí lékaři. Předpokládáme, že nádor objevíme v první fázi u 650 z nich. Celkově by se screening mohl v budoucnu týkat až 390 000 osob,“ říká Martina Vašáková, předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP. |
Ošetřující lékař paní Aretě udělal další testy, aby zjistil, jaký přesně typ nádoru má a jestli není vhodným kandidátem na moderní léčbu stimulující vlastní imunitu. Podstoupila biopsii, ale rozbor ukázal, že odebraný vzorek nádoru nemá pro pojišťovnu dost průkazné vlastnosti, aby byl k takové léčbě vhodný.
„Lékař však i přesto věřil, že by mi imunoterapie mohla pomoct a požádal o ni pojišťovnu přes paragraf 16. Na vyřízení takové žádosti se čeká týdny, já jsem ale s nasazením léčby otálet nechtěla. Rozhodla jsem proto, že si ji zaplatím sama,“ popisuje pacientka. Do prvních dávek investovala téměř sto tisíc korun a byla rozhodnutá v tom pokračovat, dokud by finance měla.
Můj život s račicí a depkou, popisuje v knize Andrea |
„Po týdnech čekání mi pojišťovna nakonec léčbu povolila. Nejdřív jsem dostávala kombinaci chemoterapie a imunoterapie, od března už docházím každé tři týdny do nemocnice jen na infúzi imunoterapeutického léku,“ říká pacientka a doplňuje, že výsledky léčby se dostavily už na začátku roku.
„Na posledním kontrolním CT vyšetření bylo viditelné zmenšení nádoru. Ustoupily i počáteční nežádoucí účinky. Teď cítím jen občasnou únavu,“ popisuje paní Areta s tím, že pozitivní výsledky léčby jsou pro ni velkým povzbuzením. „Po počátečním šoku, kdy jsem si myslela, že mi zbývá jen pár měsíců života, je to pro mě nová naděje na budoucnost.“
Naděje v podobě imunoterapie„Díky novým metodám léčby, například zapojením a povzbuzením vlastní imunity člověka – imunoterapií, novým biologickým lékům, které působí na pochody v nádorových buňkách a především jejich vzájemnou kombinací i se zapojením chemoterapie umíme pacienty s pokročilou fází nemoci léčit takzvaně na míru. K tomu je ovšem potřeba důkladného testování již v době stanovení diagnózy,“ vysvětluje profesorka Jana Skřičková z Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno. |
