Zadrhávání, koktání, průjem, zvracení, nechutenství, nespavost anebo "jen" negativismus neboli odmítavé chování. Všemi těmito způsoby může dávat dětský organismus začínajícího školáka najevo, že je toho na něj až příliš.
Rodiče se podle zkušeností lékařů bojí, že jejich dítě bude po nástupu do školy zápasit s infekcemi, ale spíše mnozí z nich na potíže zadělávají sami tím, že dítě přetěžují. "Děti, které prošly mateřskými školami, moc nemocné nebývají, protože si to odbyly už ve školce," říká pražský dětský lékař Milan Kudyn.
Tím, že si prodělaly různé banální infekce, otužil se i jejich imunitní systém, a proto se umějí virům a bakteriím lépe bránit. "Hůře jsou na tom ty, které do školky nechodily," dodává lékař. Jejich rodiče musí počítat s tím, že si dítě bude kromě častějších rým a kašlů prodělávat třeba neštovice a podobné dětské infekce.
Přetěžování škodí zdraví
Navíc se se zdravotními problémy může potýkat i dítě, jemuž se infekce vyhnou. "Každý rok mi sem po zahájení školního roku přijde pět šest dětí, které mají problémy způsobené tím, že je pro ně nástup do školy moc těžký," říká lékař.
Rodiče by podle něj neměli nic lámat přes koleno a dítěti nástup do školy co nejvíce usnadnit, dobré je například potomka alespoň zkraje nenechávat v družině až do večera, protože je unavený ze školy a těší se domů.
Situaci podle Kudyna zhoršuje nutnost vcelku brzkého pravidelného vstávání, umocněná tím, že se na podzim mění čas, což dětem rozhazuje biorytmy. "Vidím je občas, plouží se chudinky celé uvláčené. Zatímco ve školce by si ještě odpočinuly, ve škole už musí dávat pozor," říká Kudyn. Proto je pro školáky důležité, aby chodili včas spát - dlouhodobý nedostatek spánku mimo jiné oslabuje imunitu.
Děti, pro které je nástup do školy příliš těžký, případně na ně mají rodiče nepřiměřeně velké nároky, mohou podle Kudyna reagovat na nástup do školy třeba zadrháváním, nebo dokonce koktáním a návratem nočního pomočování. Případně nespavostí, nechutenstvím a ranním průjmem nebo zvracením. "To všechno jsou psychosomatické projevy toho, že dítě potřebuje zvolnit," uzavírá lékař.
Za negativismem i dalšími potížemi nemusí nutně být jen přehnané nároky rodičů, ale také třeba fakt, že si dítě prostě nesedlo s kamarády nebo učitelkou. Pak je na místě návštěva psychologickopedagogické poradny a případně i změna třídy.
Kroužky? Ano, ale ne hned
Chodilo dítě již v době docházky do mateřské školy na různé tanečky, zpěv nebo keramiku? Pak možná takové nasazení ustojí i nadále, přesto lékař doporučuje tempo zpomalit.
"Jsou děti, které k mému překvapení zvládnou různé kroužky kromě školy jako hračku, ale jiným by to dělalo velké potíže. Nástup do školy je sám o sobě velký nápor," říká pediatr Kudyn.
Velmi záleží na tom, jak věc dokážou posoudit rodiče. "Já bych na ně apeloval, ať s kroužky alespoň půl roku počkají," doporučuje lékař. S tím souhlasí i klinický psycholog Jiří Los z pražské nemocnice na Bulovce. "Ale pozor, ono je to velmi individuální, protože některým dětem může naopak ublížit, pokud kromě školy už žádné další aktivity nemají," říká psycholog.
Podle něj by se rodiče měli zhruba řídit tím, co dítě zvládalo ve školce, rozhodně by je neměli porovnávat s ostatními spolužáky. Když mu budou vyčítat, že zatímco Anička od sousedů zvládá kromě školy tři kroužky a ono s bídou napíše úkoly a už si chce jen hrát, nedělají dobře. "Tím by mu mohli ublížit. Je chyba, když mu to vyčtou, spíše by měli ocenit něco, co zvládlo ono," říká Los.
