Ve srovnání se zasmušilejšími jedinci veselé lidi, kteří si žádné starosti příliš nepřipouštějí, například mnohem méně postihují infekce, ale také třeba infarkty, mrtvice a dost možná také zhoubné nádory.
Příčin je nejspíše povícero: "Jednou z nich může být fakt, že smutek a stres zvyšují vyplavování takzvaných stresových hormonů, které mimo jiné zmenšují mozkové struktury a potlačují tvorbu protilátek," vysvětluje psychiatr Jiří Švarc z pražské Psychiatrické léčebny v Bohnicích.
Stresové hormony někdy nevadí. Například adrenalin se uvolňuje při mimořádných sportovních výkonech nebo při napětí a strachu a pomáhá tělu na tyto mimořádné situace reagovat.
Ale pokud je hladina adrenalinu v krvi zvýšená dlouhodobě například proto, že člověk žije trvale v napětí a neumí se z ničeho radovat, hrozí mu kvůli tomu nervozita a vysoký krevní tlak. A ten už přímo ohrožuje jeho srdce a cévy, a zvyšuje tak riziko infarktu a mozkové mrtvice. Lidem trpícím trvalým stresem hrozí až třikrát častěji než ostatním.
A nejen to, ukazuje se, že lidé, kteří se umějí smát, jsou odolnější i vůči banálním infekcím, jako je třeba rýma. Britský výzkum nedávno ukázal, že zlostní, nervózní a smutní lidé jsou vůči viru, který způsobuje rýmu, třikrát náchylnější.
Veselá mysl chrání zdraví
Nádory, infarkty nebo třeba infekce neovlivňuje jen to, jak člověk žije a kde se pohybuje, ale také to, jak přemýšlí a jak vnímá okolní svět.
Vypadá to, že na tom, zda je člověk pesimista, nebo optimista, zase tolik nesejde. Jenže převedeno na řeč diagnóz, ukazuje se, že ano - pesimisté totiž bývají například až o polovinu náchylnější k poruchám imunity, a tudíž k nákazám infekčními chorobami.
Stres versus nádory
Nejde však jen o infekce. Stres a zasmušilost hrají roli v případě obávaných zhoubných nádorů. To potvrzuje i onkolog Luboš Petruželka z pražské Všeobecné fakultní nemocnice, byť zcela jasný ještě mechanismus působení stresu u nádorů není - podle Petruželky škodí především ten dlouhodobý stejně jako dlouhodobý smutek.
Na druhou stranu není možné říci, že optimista zhoubný nádor spíše překoná, kdežto pesimista nikoli, protože tak jednoduché to zase není. Lze však říci, že optimisté mají vyšší šanci na uzdravení, mimo jiné proto, že více spolupracují a rovněž více dbají o své zdraví.
Nedávný britský výzkum navíc doložil, že ženy, které věřily v uzdravení z karcinomu prsu, se skutečně zotavovaly výrazně lépe. Někteří lékaři však tvrdí, že není možné jen jednoduše hlásat "optimisté jsou zdravější", a doporučovat lidem, aby byli veselí.
"Ono je to prostě tak, že někdo se narodí se schopností zvládat potíže a překonávat překážky, kdežto člověk označovaný třeba za pesimistu stres překonává jen sám sobě na úkor: je to prostě celoživotní založení," uvažuje pražský internista a psychosomatik Jiří Šavlík.
A připomíná případ svého známého, který ani poté, co mu spadla polovina domu, neklesl na mysli, naopak si užíval jeho znovuobnovování. "A tenhle člověk nebyl nikdy nemocný, je zdravý," líčí.
Podle něj se zkrátka člověk se svou povahou narodí a zase tak moc měnit ji nemůže. "Ale dá se to ovlivnit, člověk se může naučit určité postoje, grify a chování," doplňuje lékař. "Ale trvám na tom, že jsou to dvě strany téže mince, optimista je zdravější a zdravý člověk je optimističtější, než kdyby tomu bylo jinak," uzavírá.
Vitální senioři
Možná vám věčně se usmívající Američané lezou krkem, ale jejich výchova k optimismu jim možná chrání zdraví. A dost možná také prodlužuje život. Nepřímo to potvrzuje i gerontoložka Iva Holmerová, když odpovídá na otázku, jací lidé se dožívají vysokého věku: vitální, zvídaví, s chutí učit se stále něco nového, které nepoložilo ani to, že jejich život nebyl nejlehčí.
Zdraví také ovlivňuje schopnost radovat se a smát se. Roli zde hraje hormon endorfin, který se vyplavuje v okamžicích velké radosti nebo velkého štěstí, klidně třeba po sportovním výkonu, a který má přízvisko "hormon dobré nálady". Radujícímu se člověku díky němu mimo jiné stoupá tepová frekvence a rychleji dýchá. Endorfin prospívá i psychice.
|
Optimističtí lidé žijí déle, protože jsou zdravější a pozornější Vyplatí se být optimista. Nejenže budete zdravější, ale pravděpodobně vás čeká i delší život. Nade vši pochybnost to dokázal unikátní americký průzkum, který trval neuvěřitelných sedmdesát let a skončil v minulém desetiletí. Výsledky výzkumu, který vedl americký profesor Lewis Truman a jejž převzali jeho následovníci, přinesl nedávno odborný časopis Psychological Science. Jejich velkolepý výzkum zprvu ověřoval hypotézu, zda lidé, kteří jsou "katastrofisté" neboli lidově řečeno "vidí vše předem černě", skutečně umírají dříve. Kromě toho chtěli zjistit, proč lidé, kteří se cítili bezmocní, se takovými nakonec skutečně stali. Pesimismus oslabuje imunitu Stres zase oslabuje srdce, mimo jiné tím, že zvyšuje hladinu adrenalinu, a ten už přímo škodí cévám. Zasmušilí lidé bývají navíc méně pozorní, a proto jim více než jejich veselejším současníkům hrozí dopravní nehody a úrazy vůbec. Může se rovněž stát, že trvalý pesimismus u disponovaných jedinců sklouzne až k depresi nebo třeba k závislosti na alkoholu. Kromě toho dlouhodobý stres a úzkost negativně ovlivňují tvorbu přenašečů nervových vzruchů v mozku, což se následně projevuje v jeho činnosti, a důsledkem může být předčasný příchod stařecké demence. |
