Při podezření na problém způsobený jídlem nabízí moderní medicína několik způsobů jeho odhalení. V první radě je důležité oddělit, zda jde o reakci alergickou, či intoleranční.
„Alergii na potraviny má jen malé procento lidí, ale určitou míru intolerance na různé potraviny máme všichni, záleží pak na dalších faktorech, jestli se projeví vznikem symptomů,“ říká MUDr. Jan Vojáček z akademie léčebné výživy. „Těch může být velké množství: nadýmání, bolest hlavy, únava, břišní dyskomfort, oslabení imunitního systému a mnoho dalších.“
Alergická reakce nastupuje brzy po konzumaci dané potraviny. Mezi její příznaky patří vyrážky, otoky, svědění, zvracení, obtížné dýchání, nebo dokonce reakce celého těla, takzvaný anafylaktický šok. Projevuje se do dvou hodin a její příčinu odhalí lékař, alergolog speciálními „prick testy“, tedy aplikací malého množství alergenu pod kůži. Pokud dojde k jejímu zčervenání či otoku, doporučí nám vyřadit potravinu z jídelníčku. Zároveň může potravinovou alergii potvrdit testováním protilátek třídy IgE z krve.
V první řadě krev, biopsie je však nejprůkaznější
TestyTesty na základní problémové potraviny jsou hrazeny zdravotní pojišťovnou, další, schopné otestovat až přes 200 surovin, si musí zájemci doplatit. Cena takového testování se pohybuje mezi sedmi až deseti tisíci korun. |
Obtíže způsobené intolerancí složek stravy nastupují později, v řádu hodin až dnů, a často není jednoznačné, co je způsobilo. Mezi nejčastější pokrmy, které lidé špatně snášejí, patří laktóza (mléčný cukr obsažený v mléčných výrobcích), lepek (soubor bílkovin obsažen v obilovinách), vejce, mořské plody. Stále častěji se také objevuje histaminová intolerance, tedy nepoměr v příjmu a zpracování proteinu histaminu, který se nachází v několika surovinách.
„Náš trávicí systém a následně v mírné formě i imunitní systém více či méně toleruje určité potraviny. Příčiny jsou dány hlavně stavem enzymatického systému, ale také kvalitou potravin, kde hrají důležitou roli různá aditiva, toxiny a chemikálie, a také stavem mikrobiálního prostředí,“ vysvětluje Vojáček.
Co může způsobovat nesnášenlivost potravin- Akné - Bolesti břicha, hlavy a kloubů - Častá nemocnost - Deprese - Gastritida - Hyperaktivita - Chronický únavový syndrom - Idiopatické střevní záněty - Kožní vyrážky - Nadváha - Nadýmání - Neplodnost - Poruchy spánku - Únava - Zácpa Zdroj: www.imunologie.cz |
Ač lékárny nabízejí několik domácích testovacích sad, nejprůkaznější metodou potvrzující nesnášenlivost složek jídelníčku je biopsie tenkého střeva. Tento zákrok provádí při gastroskopii lékař, gastroenterolog. Přes pacientova ústa zavede do žaludku tenkou hadičku, na jejímž konci kleštěmi odebere vzorek začátku střevní sliznice. Ten odešle do laboratoře, která v řádu několika dnů stanoví konečnou diagnózu.
Metodou první volby bývá ale při návštěvě odborníka odběr krve. Z krevního obrazu zjišťují lékaři množství protilátek proti konkrétním problémovým látkám. Například v případě podezření na nesnášenlivost lepku se testuje reakce na enzym tkáňové transglutaminázy.
Lékař může krev odebrat i v případě podezření na špatné trávení některých cukrů. Po konzumaci podezřelé potraviny se několikrát za sebou měří hodnoty krevního cukru pacienta. Pokud zůstávají i po jídle stále stejné, znamená to, že jeho tělo není cukr obsažený v pokrmu schopno rozštěpit.
V populaci se stále častěji objevuje intolerance laktózy. Nesnášenlivost mléčného cukru je způsobena nedostatkem enzymu laktázy, která je za štěpení zkonzumovaných mléčných výrobků zodpovědná. Odhalit se dá pomocí takzvaného vodíkového testu, kdy se u člověka postiženého intolerancí mnohonásobně zvýší obsah vodíku ve vydechovaném vzduchu. Nabídnou vám jej na gastroenterologických pracovištích jednoduchým vdechnutím do přístroje. Podle celosvětových statistik trpí sníženou schopností trávení laktózy (v různé intenzitě) zhruba pětašedesát procent lidí. Nejhůře jsou na tom z tohoto pohledu Asijci a nejlépe potom obyvatelé severní Evropy.
Podezřelé potraviny z jídelníčku nevyřazujte
Při nejasných výsledcích vyšetření doporučí specialista takzvanou expoziční a eliminační metodu testování. „Tento test se provádí tak, že pacient asi tak měsíc dodržuje striktní dietu bez podezřelé potraviny, pozoruje, zda odezní klinické obtíže, a po měsíci se potravina opět zařadí do diety. Pokud se obtíže znovu objeví, tak je alergie či intolerance prokázána.“ uvádí alergoložka Marcela Vorlíčková.
Pokud máte pocit, že vám některá jídla nedělají dobře, je důležité je ze svého jídelníčku před zmíněným testováním a konzultací s lékařem nevysazovat. Vyhnutí se potenciálnímu alergenu totiž ve velké míře výsledky zkresluje.
V případě neobjasnitelných zdravotních potíží je nejrozumnějším řešením konzultace s praktickým lékařem. Ten může provést základní testy, na základě kterých doporučí vyšetření na odborném pracovišti nebo změnu složení jídelníčku.
