Příznivý dopad fyzické aktivity na mozek, alespoň u myší, potvrzuje několik studií, které byly nedávno zveřejněny ve Spojených státech.
Podobné povzbuzující výsledky zaznamenaly vědci ale také při pokusech s lidmi. Jeden z nedávných závěrů je například ten, že trvalé pěstování sportu nebo jiného druhu pohybu (například chůze do schodů místo jízdy výtahem, nebo používání kola místo automobilu) pomáhá v prevenci a někdy i v léčbě řady onemocnění.
Vědci z kalifornského institutu biologických studií vybavili některé klece s morčaty kolesy, která umožnila pokusným zvířatům běhat. Na konci pokusu měla pohybující se morčata ve srovnání s těmi nečinnými větší kapacitu paměti a lepší schopnost učit se. V mozkové oblasti, která souvisí s pamětí, bylo u těchto zvířat naměřeno větší množství neuronů než u ostatních. Výsledek vědce natolik přesvědčil, že velká část z nich se rozhodla pravidelně běhat.
Na univerzitě v Illinois pozorovali zase vědci 100 osob ve věku 60-75 let, které pravidelně nesportovaly, ani se jinak nepohybovaly. Cílem pokusu bylo zjistit, jaké účinky bude mít pomalá 45minutová procházka třikrát týdně. Po šesti měsících vykázala procházející se skupina větší schopnost plánování, koordinace a třídění informací v porovnání s těmi, kteří se věnovali pouze strečinku.
Cvičení prospívá mozku také z dalšího důvodu: zlepšuje náladu a mírní deprese. Podle Pierfranca Spana z katedry farmakologie na univerzitě v italské Brescii "potvrzují nedávné studie domněnku, že uvolňování některých neuronů v důsledku fyzické aktivity zřejmě potlačuje příznaky deprese".
