Zatímco před deseti lety kouřil v Evropě každý třetí člověk, dnes je to každý čtvrtý. Častěji přestávají kouřit muži než ženy. Mnoho kuřaček se totiž bojí, že by bez cigaret přibraly na váze.
Rapidně ubývá i pasivních kuřáků. Před deseti lety jich v Evropě bylo asi o 40 procent více. Za lepšími podmínkami pro nekuřáky odborníci vidí především zákony, které kouření omezují v dalších a dalších zemích.
Autoři studie také tvrdí, že se lidé častěji záměrně vyhýbají zakouřenému prostředí. A to proto, že víc čtou a slyší o škodlivosti pasivního vdechování cigaretového kouře. Výsledky mezinárodní studie vyjdou v březnovém čísle odborného časopisu European Respiratory Journal. Na otázky odpovídalo devět tisíc ve 14 evropských zemích.
V Česku kuřáků neubývá
V České republice počet kuřáků výrazně neklesá. Podle šetření Státního zdravotního ústavu jejich počet spíše kolísá. V roce 1997 kouřilo přes 26 procent lidí, o dva roky později necelých 20 procent a v roce 2003 kolem třiceti procent obyvatel.
V průzkumech se často ke kouření přiznávají ti, co kouří víc než jednu cigaretu denně. Občasní kuřáci se považují spíše za nekuřáky, vysvětlují čísla autoři studií.
Podle loňského průzkumu Klubu sociologů a psychologů kouří v Česku téměř 30 procent lidí. Z deseti kuřáků je šest mužů a čtyři ženy, nejvíc ve věkové skupině 45 až 54 let. Nejčastěji kouří Češi v dělnických a řemeslnických profesích.
V posledních letech přibývá v Česku mladistvých kuřáků. "Ve věku mezi 15 až 18 lety kouří až polovina dospívajících," varuje Eva Králíková z Centra léčby závislosti na tabáku III. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Z průzkumu psychologů také vyplynulo, že se svou závislostí na nikotinu je spokojeno jen 19 procent kuřáků. Osm z deseti českých kuřáků by se tedy svého zlozvyku dříve nebo později rádo vzdalo.
