Shrnout by se to dalo takto: lidé se snaží lépe pečovat o své zuby, jenže to moc neumějí a podléhají televizním reklamám. V tomto směru dává doktoru Sedelmayerovi za pravdu i řada jiných expertů. Jinak by zřejmě statistiky nebyly takové, jaké jsou: Vysoké procento dospělých (u nás devadesát, ale i ve vzorném Švýcarsku je jich 65 procent) trpí záněty dásní.
Právě toto onemocnění, projevující se zhusta krvácením, je příčinou ztráty větší části zubů. Bohužel se na něj přijde většinou až pozdě - nebolí totiž, zato rychle vzniká: už do týdne od posledního čištění zubů. Zhruba polovina lidí s paradentózou má kolem zubů takzvané parodontální choboty, hluboké v průměru pět milimetrů (zdravá dáseň má tyto prohlubně maximálně třímilimetrové, kdežto pokročilý zánět se může dostat až do hloubky 11 milimetrů).
A teď, vybízí doktor Sedelmayer, počítejme: Vynásobíme-li tuto hloubku průměrným obvodem a počtem zubů (0,5 cm x 3 cm x 28), obdržíme překvapivě velkou plochu (42 centimetrů čtverečních) otevřené a chronicky zanícené rány. "Ta je masivním zdrojem infekce celého organismu, o němž se ještě donedávna nemluvilo. Větší, častější a déle působící - v průměru jde o dvacet let - otevřenou ránu v lidském těle hned tak nenajdete," konstatuje stomatolog.
Zdravý člověk dokáže takové zátěži jakžtakž odolávat, nemocný či jakkoli oslabený už stěží. Škodlivé mikroorganismy, které jsou součástí zubního povlaku a příčinou zánětů dásní, se pak tímto velkým otvorem dostávají dlouhodobě a ve vysokých dávkách do krevního oběhu a jeho pomocí do celého organismu. "Je prokázané, že poškozují vnitřní výstelku tepen a tím usnadňují usazování cholesterolu," říká Sedelmayer.
"Proto se také například před každou kardiochirurgickou operací vyžaduje, aby měl pacient opravený chrup," souhlasí profesor Jiří Mazánek ze stomatologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Novější studie prokazují u pacientů se špatnou ústní hygienou zvýšenou pravděpodobnost srdečního infarktu (jedenapůlkrát až dvakrát) a mozkové mrtvice (téměř třikrát). Překvapivé je podle Jiřího Sedelmayera i zjištění, že například kouření má méně negativní vliv na aterosklerotické změny než záněty dásní.
"Porovnávat, zda víc škodí kouření, nebo špatná ústní hygiena, je velmi obtížné a vědecky těžko doložitelné, ale vliv hygieny tu bezesporu je," řekl k tomu čechošvýcarský stomatolog Jiří W. Pollak. Obdobného názoru je i profesor Mazánek ze stomatologické kliniky. Oba pak potvrzují další Sedelmayerovo varování, že například riziko předčasných porodů a novorozenců se sníženou váhou stoupá u pacientek se špatnou orální hygienou až sedmkrát, stejně tak může mít paradentóza vliv na vznik cukrovky či onemocnění ledvin.
"Ústa jsou vstupní branou do organismu," připomíná Mazánek. Z téhož důvodu však podle něj není nepříjemný zápach z úst výhradně jen obrázkem toho, jak moc si dotyčný rozumí se zubním kartáčkem. "Tento problém mohou mít lidé například při jícnových výchlipkách, zánětu plic, potížemi se žaludkem či nádorovém onemocnění. Není fér říkat, že tito lidé si pouze nečistí zuby," podotkl Mazánek.
A teď, vybízí doktor Sedelmayer, počítejme: Vynásobíme-li tuto hloubku průměrným obvodem a počtem zubů (0,5 cm x 3 cm x 28), obdržíme překvapivě velkou plochu (42 centimetrů čtverečních) otevřené a chronicky zanícené rány. "Ta je masivním zdrojem infekce celého organismu, o němž se ještě donedávna nemluvilo. Větší, častější a déle působící - v průměru jde o dvacet let - otevřenou ránu v lidském těle hned tak nenajdete," konstatuje stomatolog.
Zdravý člověk dokáže takové zátěži jakžtakž odolávat, nemocný či jakkoli oslabený už stěží. Škodlivé mikroorganismy, které jsou součástí zubního povlaku a příčinou zánětů dásní, se pak tímto velkým otvorem dostávají dlouhodobě a ve vysokých dávkách do krevního oběhu a jeho pomocí do celého organismu. "Je prokázané, že poškozují vnitřní výstelku tepen a tím usnadňují usazování cholesterolu," říká Sedelmayer.
"Proto se také například před každou kardiochirurgickou operací vyžaduje, aby měl pacient opravený chrup," souhlasí profesor Jiří Mazánek ze stomatologické kliniky Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Novější studie prokazují u pacientů se špatnou ústní hygienou zvýšenou pravděpodobnost srdečního infarktu (jedenapůlkrát až dvakrát) a mozkové mrtvice (téměř třikrát). Překvapivé je podle Jiřího Sedelmayera i zjištění, že například kouření má méně negativní vliv na aterosklerotické změny než záněty dásní.
"Porovnávat, zda víc škodí kouření, nebo špatná ústní hygiena, je velmi obtížné a vědecky těžko doložitelné, ale vliv hygieny tu bezesporu je," řekl k tomu čechošvýcarský stomatolog Jiří W. Pollak. Obdobného názoru je i profesor Mazánek ze stomatologické kliniky. Oba pak potvrzují další Sedelmayerovo varování, že například riziko předčasných porodů a novorozenců se sníženou váhou stoupá u pacientek se špatnou orální hygienou až sedmkrát, stejně tak může mít paradentóza vliv na vznik cukrovky či onemocnění ledvin.
"Ústa jsou vstupní branou do organismu," připomíná Mazánek. Z téhož důvodu však podle něj není nepříjemný zápach z úst výhradně jen obrázkem toho, jak moc si dotyčný rozumí se zubním kartáčkem. "Tento problém mohou mít lidé například při jícnových výchlipkách, zánětu plic, potížemi se žaludkem či nádorovém onemocnění. Není fér říkat, že tito lidé si pouze nečistí zuby," podotkl Mazánek.
