Neurovědkyně Sara Lazarová, která působí v Massachusettské všeobecné nemocnici a na lékařské fakultě Harvardovy univerzity, přišla na to, že lidé, kteří se pravidelně každý den věnují po určitou dobu meditaci a relaxaci, mají ve frontální části mozku, tedy v té, která má vliv na rozhodování a paměť, více šedé kůry než o polovinu mladší lidé.
Lazarová se k výzkumu, který publikoval server Business Insider, dostala docela náhodou. Při bostonském maratonu utrpěla úraz a během následné rekonvalescence jí její fyzioterapeut doporučil jógu.
Doktorka Lazarová nevěnovala příliš pozornosti jeho tvrzení, že jóga jí zklidní mysl a otevře srdce, brala cvičení pouze jako protažení. Nicméně po určitém čase, kdy se pravidelně každý den věnovala józe, zjistila, že je klidnější, lépe zvládá stresové situace, pocítila více soucitu k ostatním lidem a dokázala se na problémy dívat i z pohledu ostatních.
Jógou proti stresu. Zkuste meditaci a cviky, radí lektorka Bára |
Vzhledem ke svému profesnímu zaměření se doktorka Lazarová ponořila do odborné literatury, ve které zkoušela najít spojitost mezi meditací a fungováním mozku z vědeckého hlediska a rozhodla se pro vlastní neurovědecký výzkum.
V první studii se zaměřila na lidi, kteří se meditování věnují dlouhodobě, konkrétně sedm až devět let, a porovnávala jejich výsledky s kontrolní skupinou. Zjištění ukázala, že lidé, kteří ovládají umění meditace, mají vyšší množství šedé kůry mozkové v několika oblastech mozku, včetně oblasti sluchové a smyslové.
Je to logické zjištění, protože při meditaci se mozek zklidní a meditující člověk se více zaměří na současný okamžik a na své aktuální fyzické aktivity – dýchání nebo vnímání zvuků.
Lepší paměť i rozhodování
Co je ovšem na výsledcích zmíněného výzkumu nejpozoruhodnější, je zjištění vědců, že dlouhodobě meditující lidé mají prokazatelně více šedé kůry mozkové také v oblasti mozku, která je zodpovědná za paměť a rozhodování.
Konec zapomínání. 15 tipů, jak zlepšit svou paměť |
Doktorka Lazarová se svým týmem potřebovala zjistit, zda se nejedná o náhodu. Proto provedla další studii, při které zkoumala skupinu, které se meditaci nikdy nevěnovala. Tito lidé absolvovali osmitýdenní kurz jógy.
Výsledky druhého výzkumu potvrdily, že i pouhých osm týdnů meditace stačí k tomu, aby se funkce mozku výrazně zlepšily, a to hned v několika oblastech, včetně levého hipokampu, jenž zodpovídá za schopnost učení, paměť a emoční regulaci.
Mozky nově meditujících také zaznamenaly zmenšení amygdaly – oblasti mozku spojené se strachem, úzkostí a agresivitou. Menší velikost amygdaly korelovala také se s sníženou úrovní stresu.
Stačí necelá půlhodinka
A jak dlouho musíte meditovat, abyste dosáhli těchto výsledků? Ve studii bylo účastníkům řečeno, aby meditovali 40 minut denně, ale průměr byl 27 minut denně. Několik dalších studií naznačuje, že významné pozitivní změny zaznamenáte i tehdy, pokud meditujete „jen“ 15 až 20 minut denně.
Meditace umí zmírnit deprese, předcházet infarktu i posílit imunitu |
A jak často medituje sama doktorka Lazarová? Ona sama říká, že je to velmi variabilní. „S meditací je to podobné jako s cvičením. Třikrát týdně pořádně je skvělá frekvence, ale dobré je i krátké každodenní cvičení.“
Mít v padesáti mozek pětadvacetiletého člověka není vůbec špatná věc. Umožní vám to vidět svět jinýma očima, vnímat věci, které by vám možná unikly, a prožít situace, na které byste si třeba netroufli. Studie doktorky Lazarové tak vlastně ukázala, že věk je opravdu jen číslo.
