Vypovídají o tom průzkumy, podle kterých je stále více kuřáků mezi mládeží od patnácti do dvaadvaceti let. Právě ta se nechá snadno ovlivnit v reklamě na cigarety oblíbenými kovboji. Navíc si nedokážu představit, jak mohli statisticky zhodnotit, že reklama nemá vliv na počet kuřáků," říká Petruželka.
Jak velký vliv má kouření cigarety i na jiné orgány kuřáka, než jsou jeho plíce?
Až devadesát procent zhoubných nádorů plic je spojeno s předchozím kouřením. Ale objevují se i nádory jinde, a kouření na to mělo vliv. Jde o oblasti hlavy a krku, tedy horních cest dýchacích. Zajímavé jsou i studie o zvýšeném výskytu nádorů v souvislosti s kouřením u slinivky břišní, močového měchýře, děložního hrdla. Kouření není samozřejmě jediným faktorem pro vznik rakoviny, těch je více, ale u rizikového jedince může cigareta toto nebezpečí nádoru několikanásobně zvýšit.
Pokud někdo kouří čtyřicet let, je předem ztracený případ?
V žádném případě. Každá přestávka v kouření má smysl. Existují odhady, jak dlouho musí bývalý kuřák nekouřit, aby se dostal do stejného rizika, v jakém je nekuřák. Pokud někdo kouřil dvacet let čtyřicet cigaret denně, tak to trvá samozřejmě dlouho. Skončit s kouřením má však smysl v každé situaci. Kuřák většinou trpí bronchitidou, chronickým zánětem dýchacích cest, a bez cigarety se toto všechno zlepší.
Jak byste si představoval další omezení možnosti kouřit na veřejných místech? Co by pro to měl stát ještě udělat?
Omezení kouření na veřejných místech jde velmi ztuha. Docela dobře se to daří ve zdravotnických zařízeních, kde je úplný zákaz. Ale třeba v případě restaurací to vidím za současného stavu naší společnosti dost černě, ať na bázi dobrovolnosti, nebo nějakým nařízením. Myslím, že bude ještě dlouho trvat, než se z kouření stane stejné tabu jako například v USA. Přesto by nějaké přísnější opatření význam mělo, a to především kvůli nekuřákům. Výzkumy ukazují zvýšený výskyt onemocnění nejen plicní rakovinou, ale i ostatními chorobami dýchacího ústrojí v rodinách kuřáků.
Stačil by tedy zákaz reklamy a zákaz kouření v restauracích?
Vedle potírání reklamy je třeba zvýšit informovanost. Co to je zhoubné bujení, co to je rakovina, že se dá velmi obtížně léčit v pokročilém stadiu. Zvýšit povědomí o zhoubných nádorech, kterých přibývá. Hlavní možnosti jsou v prevenci a zachycení časných stadií. Je tu snaha zachytit rizikové jedince, tedy i bývalé kuřáky, zda u nich nezačíná rakovina, a naordinovat takzvané programy chemoprevence. To znamená podávání látek na bázi karotenu nebo vitaminu, které by měly zabránit vzniku onemocnění. Ale představa, že se vyvine látka, která bude působit chemopreventivně a člověk bude moci kouřit dál, je naprosto mylná.
Dejme tomu, že jsem se vzdala kouření před třemi lety a obávám se případné rakoviny, může mi dnes lékař nabídnout chemoprevenci?
To ještě ne. Tyto programy se provádějí v USA a jsou k dispozici výsledky velkých studií. V současnosti máme možnosti bronchoskopie, která zachytne časné stadium nemoci. Ale nevím, jestli by bylo možné vás dnes zařadit do nějakého průzkumu a hned nato se domluvit na programu chemoprevence. Ještě bych počkal. Ale jen pár let, protože nové poznatky se objevují rychle.
Trend snižování počtu kuřáků je jasný, myslíte, že za nějakou delší či kratší dobu nebude cigareta skoro vidět?
To bohužel asi ne. Doufám, že u nás by mohla být situace podobná té v USA. Tam, kdo kouří, jako by do společnosti nepatřil, je to prostě něco zcela nepatřičného, společensky nepřijatelného. I tam ovšem zůstala skalní skupina kuřáků.
Jaký typ lidí zůstane kuřákem vždycky?
Záleží na socio-ekonomické vrstvě a jak komu záleží na zdraví. Pro člověka na vyšším společenském postavení, který má před sebou kariéru, může každé onemocnění vést k nedozírným následkům. To je i případ podnikatelů. Existuje ovšem skupina skalních kuřáků, kteří nedbají na žádné nařízení a říkají, že i dědeček kouřil a stejně rakovinu neměl.
Jak mnoho lidských životů by se ušetřilo, kdyby lidé přestali kouřit?
To jsou nepředstavitelně vysoká čísla. Odhady říkají, že kuřáci si v průměru zkracují dobu života o desítky let. V Americe odhadují, že osm set tisíc lidí ročně zemře v důsledku kouření cigaret, o tolik víc lidí by tedy žilo.
9. srpna 2000
