Nejčastější potravinovou alergií je alergická reakce na burské oříšky. Imunitní systém lidí, kteří potravinovou alergií trpí, vnímá potravinové proteiny jako ohrožující a reaguje tvorbou protilátek. V některých případech může být tato reakce tak silná, že ohrožuje život postiženého, zvlášť v případech, kdy se rozvine anafylaktický šok.
Zatím neexistuje způsob, jak potravinovou alergii léčit, a jedinou možností je důsledné vyhýbání se alergenům, tedy kritickým potravinám.
Deformované buňky
Teď však, podle BBC, svítá potravinovým alergikům na lepší časy. Vědci totiž objevili molekulu, která by před alergií na jídlo mohla chránit. Výsledky studie, které zveřejnil The Journal of Allergy and Clinical Immunology, vypadají velmi nadějně a skýtají řadu možností v prevenci a léčbě potravinových alergií.
Doktor Claudio Noceletty z The Institute of Food Research a jeho kolegové prováděli pokusy na myších a zjistili, že ty myši, které reagují alergicky na burské oříšky, mají deformované speciální druhy bílých krvinek, které pomáhají organismu v rozhodování, jakým způsobem bude reagovat na cizí molekuly.
Buňky u myší s potravinovou alergií reagovaly neadekvátním způsobem na přítomnost alergenů, čímž docházelo k přílišné stimulaci imunitního systému.
Kontrola imunitního systému
Vědci porovnávali aktivitu těchto buněk ve střevech a slezině alergických a zdravých myší. Zjistili také, že buňky ve střevech alergických myší přestaly produkovat látku zvanou Interleukin-12. To je přitom údajně právě látka, která dokáže kontrolovat alergické reakce organismu.
"Potravinový protein, který je pro zdravého člověka naprosto neškodný, může alergika zabít," říká autor výzkumu. "Objevili jsme chybějící molekulu, která u zdravých jedinců kontroluje imunitní systém a zodpovídá za jeho přiměřené reakce."
V současné době spolupracuje věděcký tým s vědci z Irska, kteří zkoumají, jestli lze tento poznatek využít i v případě lidských buněk. Předběžné výsledky však ukazují, že by tomu tak mohlo být.
