Přichystejte se, hodně toho je jinak. Začněme dětmi. U nich nastaly od ledna změny v povinném očkovacím kalendáři: jde o snížení dávek a úpravu intervalů mezi nimi. Například u očkování takzvanou hexavakcínou proti záškrtu, tetanu, černému kašli, dětské obrně, žloutence typu B a onemocnění vyvolanému bakterií Haemophilus influenzae skupiny b budou děti dostávat v jiných intervalech o jednu dávku vakcíny méně.
„Již se nedávají tři dávky po měsíci, ale první dvě po dvou měsících a termín přeočkování se posunul za 6 měsíců po druhé dávce,“ upřesňuje dětská lékařka a místopředsedkyně České vakcinologické společnosti Hana Cabrnochová.
Zajímavá data• V Rumunsku bylo od ledna 2016 do poloviny února 2017 hlášeno 3 071 případů spalniček včetně 16 úmrtí. Nejvíce zasaženou skupinou byli kojenci a malé děti. • V prosinci 2016 vypukla epidemie spalniček v regionu Valonsko v Belgii, většina nemocných byla neočkovaná. • Loni i letos řádí spalničky i v České republice. Za první dva měsíce letošního roku u nás bylo zaznamenáno 29 případů. • Na území EU jsou spalničky hlášeny také v Rakousku, Německu, Itálii, Španělsku. • Mimo EU byla ohniska spalniček zjištěna ve Švýcarsku, Kongu, Guineji, Jižní Africe a Jižním Súdánu. Zdroj: Státní zdravotní ústav |
„Přechod na toto schéma je velmi dobrá změna, o kterou jsme žádali několik let. Snižuje riziko nežádoucích účinků, pro děti tedy jednoznačný přínos,“ hodnotí Martina Suchánková, předsedkyně spolku Rozalio, který dlouhodobě usiluje o svobodnou volbu v očkování neboli individuální očkovací plán.
Kriticky ovšem hodnotí celkové zkrácení lhůt, respektive snížení věku pro naočkování dětí. A to jak u hexavakcíny, tak u očkování MMR vakcínou proti zarděnkám, příušnicím a spalničkám. „Očkování touto vakcínou teď navíc bezprostředně navazuje na poslední dávku hexavakcíny, což je jednoznačně v neprospěch dětí,“ dodává Suchánková s tím, že čím méně času na očkování je, tím menší je i šance vyčkat na vhodný čas pro vakcinaci, například pokud je dítě v rekonvalescenci nebo se vypořádává s reakcemi po předchozím očkování.
„Tlak na rodiče a nutnost očkovat striktně podle nastavených termínů a bez možnosti výběru vakcíny vzbuzuje v rodičích nedůvěru a může vést až k odmítnutí očkování,“ konstatuje.
Základní očkování proti zarděnkám, příušnicím a spalničkám má být zahájeno nejdříve v patnáctém měsíci po narození dítěte, nejpozději však do osmnáctého měsíce věku. Druhá očkovací dávka přijde na řadu mezi pátým a šestým rokem dítěte. Jasné vymezení věkové hranice pro naočkování má mimo jiné zamezit tomu, aby rodiče očkování dětí MMR vakcínou odkládali do pozdějšího věku, což mnozí považují za riskantní i kvůli aktuálnímu výskytu epidemií spalniček v Evropě (o nemoci čtěte více zde).
Pozor na klíšťata
Kdyby byla k dispozici vakcína proti zákeřné lymské borelióze a můj bratr byl očkovaný, nemusela se mu ve čtyřiceti letech rozjet do té doby netušená dědičná choroba srdce. Jejím spouštěčem bylo až infikované klíště, které si na těle přivezl z chalupy. Výsledek? Invalidní důchod a léky do konce života.
Zatímco v případě lymské boreliózy výzkum naznačuje, že bychom se očkovací vakcíny mohli dočkat během následujících let, vakcíny proti viru klíšťové encefalitidy, kterou na člověka nejčastěji přenášejí opět nakažená klíšťata, existují již léta. Přestože však jde o závažné infekční onemocnění neboli klíšťový zánět mozku s rizikem trvalých následků a dokonce i úmrtí, patří právě toto nepovinné očkování zároveň s chřipkou k těm, která Češi podle odborníků nejvíce podceňují a neočkují se.
Před klíšťovou encefalitidou se očkováním chrání sotva čtvrtina Čechů. Zřejmě právě proto patříme v Evropě dlouhodobě k zemím s nejvyšším výskytem případů klíšťové encefalitidy – ročně se jí u nás nakazí stovky lidí.
„V České republice je procento očkovaných dospělých a především seniorů s vysokým rizikem komplikací jen velmi malé. A to přesto, že výskyt tohoto onemocnění je u nás vysoký,“ potvrzuje Hana Cabrnochová.
Na problém s tím spojený upozorňuje Petr Procházka, odborník Pojišťovny České spořitelny: „Občas se stává, že kvůli několikaměsíční pracovní neschopnosti živitele rodiny právě kvůli klíštěti dojde k citelnému výpadku příjmu nebo vysokým nákladům na jeho léčbu. Proto doporučujeme se pro tyto případy včas pojistit. Když už člověk onemocní, je na to již bohužel pozdě.“
A kdy se máte nechat očkovat? Nejvhodnější dobou je zima, protože v přímé sezoně klíšťat jsme pak už dostatečně chráněni. Fakticky se ovšem můžete nechat naočkovat kdykoli během roku. V letních měsících je například možné zkrátit interval mezi prvními dvěma očkovacími dávkami. Je to vhodné proto, že po první dávce ještě ochrana před nákazou není dostatečná, po aplikaci druhé dávky již ano.
Klíšťová statistika Encefalitida • V letech 2000–2010 byla v Česku hlášena celá čtvrtina všech případů na území EU. • Počet nakažených: 500 za rok • Ohniska zasahují do všech krajů v ČR, přičemž jednoznačně nejvyšší výskyt je v kraji Jihočeském, Vysočina, Středočeském a Plzeňském. • Období: duben–říjen • V první fázi mírnější průběh onemocnění (horečka, bolest svalů), často se plete s chřipkou. Klíšťová meningoencefalitida • Vážnější fáze encefalitidy • Ohniska zasahují do všech krajů v ČR, přičemž jednoznačně nejvyšší výskyt je v kraji Jihočeském, Vysočina, Středočeském a Plzeňském, další přibývají. • Období: duben–říjen • Dlouhodobé důsledky: postižení centrálního nervového systému (závratě, poruchy vědomí, třesy) se objeví pouze u 20–30% pacientů s encefalitidou, závažné neurologické komplikace pak má 10% pacientů. • Mortalita: 0,5 a 2% Lymská borelióza • Nejčastější infekce přenášená klíšťaty (nakaženo je asi 5–10% klíšťat) • Počet nakažených: cca 4 000 za rok • Období: duben–říjen, vrchol nastává v létě • Dlouhodobé důsledky: ve většině případů se vyléčí antibiotiky, rovněž může vést k meningitidě, další následky jsou poruchy vidění, poškození jater či ledvin. Meningitida • Zánět mozkových blan • Dlouhodobé důsledky: u 20 %, ztráta sluchu, epilepsie, amputace končetin, hluchota nebo mentální retardace • Počet nakažených: 43 (2016), z toho šest zemřelo • Mortalita: 10 % • Období ani ohniska nelze uvést. |
„Dojde-li k přisátí klíštěte mezi první a druhou dávkou, doporučuje se vyčkat, až proběhne celá inkubační doba možného onemocnění. Podání druhé dávky se proto musí odložit,“ vysvětluje lékařka.
U klíšťové encefalitidy je nutné přeočkování jednou dávkou po třech až pěti letech. Pokud si nejste jistí dobou posledního očkování, raději se podívejte do svého očkovacího průkazu, abyste lhůtu nepromeškali.
Co ještě nepropást?
Ačkoli virózy této zimy již ustupují, ke konci roku bude opět dobré myslet na očkování proti chřipce. Virus chřipky se totiž neustále mění a tomu se každoročně přizpůsobuje i složení protichřipkové vakcíny, každý rok je tedy potřeba nechat se naočkovat znovu. Přestože v Česku ročně podlehne chřipce až dva tisíce lidí, proočkovanost se pohybuje kolem pouhých 5–7 procent.
Chřipkové epidemie jsou typické vždy pro začátek kalendářního roku, a očkování je tak vhodné absolvovat v období zhruba od října roku předchozího. Ochrana proti chřipce totiž nastupuje přibližně až dva týdny po očkování. Letos u nás chřipková epidemie vypukla zkraje února a již na konci první dekády tohoto měsíce byl u stovky pacientů zaznamenán závažný průběh onemocnění a také 16 případů úmrtí. Chřipka většinou komplikuje průběh dalších onemocnění, a proto není divu, že nejvíce ohroženou skupinou jsou senioři.
Proti pneumokoku nyní i zdarma
Senioři nad 65 let mají již tradičně zdarma očkování proti chřipce a nyní nově také proti pneumokokovým infekcím. Nově se budou z veřejného zdravotního pojištění hradit některá očkování chronicky nemocným, rizikovým skupinám pacientů a to bez ohledu na jejich věk.
„Jedná se o úhradu očkování proti invazivním meningokokovým onemocněním, pneumokokovým onemocněním, onemocněním vyvolaným Haemophilus influenzae skupiny b a proti chřipce,“ informovalo ministerstvo zdravotnictví. Tato očkování zdarma se týkají pacientů s porušenou nebo zaniklou funkcí ledviny, pacientů po transplantaci kmenových hemopoetických buněk, pacientů se závažnou poruchou imunity nebo těch, kteří prodělali meningokokové nebo pneumokokové onemocnění. Očkovat proti pneumokoku by se však měli nechat lidé všech oslabených skupin – nejen ti starší, ale i děti.
Problém náctiletých
Pětadvacetiletý Ondřej si s genitálními bradavicemi užil své, trvalo téměř rok, než se jich zbavil. A jen doufá, že navždy. Nepříjemnou krupičku na penisu léčil vodičkami a mastičkami od kožní lékařky, užíval léky včetně těch na podporu imunity, ale nakonec mu pomohl až laser. Podle odborníků se genitální bradavice nejen rády vracejí, ale celosvětově jejich výskyt stoupá.
Genitální bradavice patří k nejčastějším onemocněním způsobeným lidským papilomavirem neboli HPV infekcí, která stojí také za zhoubnými nádory děložního čípku, penisu či konečníku, ale i krku a hrtanu. Nepovinné očkování proti lidskému papilomaviru měly dosud zdarma třináctileté dívky, od letošního roku platí tato možnost i pro stejně staré chlapce. „Důvodem je genderová vyváženost i rychlejší populační dopad v případě, že jsou obě pohlaví očkována souběžně,“ vysvětlil náměstek ministra zdravotnictví a předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula.
Čtěte v magazínu Rodina DNESČlánek vyšel v magazínu Rodina DNES 23. března. V aktuálním vydání magazínu MF DNES Rodina najdete rozhovor s čerstvou padesátnicí Štěpánkou Hilgertovou a také velké téma o jarním úklidu doma i v životě. |
Ačkoli je vakcína proti HPV v podstatě protinádorovou očkovací látkou, mladých dívek je proočkována jen zhruba polovina. Vyšší proočkovanost chlapců, kteří mohou působit i skrytě coby přenašeči viru, tak může přispět ke snížení nádorových rizik u obou pohlaví. Virus HPV se totiž přenáší hlavně pohlavním stykem. A nakazit se můžete klidně od přenašeče, který žádné projevy infekce nemá.
Proč je z veřejného zdravotního pojištění hrazeno očkování pouze dětem od 13 do 14 let? V tomto věku má vakcinace největší smysl. Kdo ještě se sexuálním životem nezačal, virus v sobě pravděpodobně nemá.
