Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Mýty a polopravdy o mozku: poslech Mozarta vám inteligenci nezvýší

aktualizováno 
Mozek je šedý, když se naučíte něco nového, objeví se na něm rýha, lidé ho využívají jen z deseti procent... Mozek bezesporu fascinuje vědce i laiky celá staletí. Za tu dobu se také kolem něj vytvořila řada mýtů, pověr a polopravd. Některé z nich už jsou prokazatelně odkázány do oblasti báchorek a nesmyslů.
Mozek nemá jen šedou barvu, ale je i bílý, černý, nažloutlý, nebo tmavě červený. (Ilustrační fotografie.)

Mozek nemá jen šedou barvu, ale je i bílý, černý, nažloutlý, nebo tmavě červený. (Ilustrační fotografie.) | foto: Profimedia.cz

Používáme jen deset procent mozku


K této pověře ještě existuje varianta, že to byl údajně Einstein, kdo používal jen deset procent svého mozku. Je to však naprostý nesmysl. Lidé využívají celý svůj mozek, všechny jeho oblasti a neexistuje žádná, která by nebyla činná.

Snímky mozku dokazují, že bez ohledu na to, co právě děláme, je stále aktivní. Ostatně kdybychom skutečně využívali jen deset procent, pravděpodobnost, že se například při havárii poškodí právě oněch deset procent, by byla značně malá.

Skutečnost, že i malé poškození mozku má obvykle nedozírné následky, svědčí však o opaku.

Mozek je šedivý


Lidé, kteří nepracují ve zdravotnictví a mozek ve skutečnosti nikdy neviděli, se často domnívají, že je šedý.

Je pravda, že některé části mozku jsou skutečně šedé, zatímco jiné jsou bílé nebo nažloutlé. Pokud byste ale mohli někomu odříznout vrchní část lebky a podívat se na vzhled živého pulsujícího mozku, našli byste i černou či červenou.

Šedá kůra mozková je skutečně šedá, vedle ní však existuje i bílá kůra mozková tvořená podkorovými nervovými vlákny. Černá je část středního mozku, substantia nigra. Červenou barvou potom zajišťuje cévní zásobení mozku.

Někteří lidé mají dominantní levou a jiní pravou hemisféru mozku

Velmi populární mýtus. Lidé s dominantní levou hemisférou jsou údajně racionální, metodičtí a orientovaní na detaily, dominantní pravá hemisféra údajně předurčuje ke kreativitě.

Tato představa má nejspíš původ v 60. letech, kdy se uskutečnilo několik výzkumů zaměřených na pacienty, jimž byl v rámci léčby epilepsie přerušený corpus callosum spojující obě hemisféry. Z dosažených závěrů vyplývalo, že jsou úkoly, které řeší levá hemisféra, a úkoly, které spravuje hemisféra pravá.

Nicméně tyto závěry byly od té doby již mnohokrát zpochybněny. Například v roce 2000 vyšel v magazínu New Scientist článek Johna McCrona, který dokazuje, že do jednotlivých úkonů se zapojují obě dvě hemisféry - jen každá poněkud jiným způsobem.

Například při řeči zodpovídá levá hemisféra za gramatiku a tvorbu slov, zatímco pravá strana má na starosti intonaci a porozumění. I když při nejrůznějších úkolech, úkonech a funkcích pracují hemisféry poněkud odlišně, v naprosté většině z nich se zapojují obě dvě. A ačkoli existují samozřejmě lidé více technicky, verbálně, umělecky či jinak zaměření, nemá to nic společného s dominancí mozkových hemisfér.

Poslech Mozarta zvyšuje inteligenci


Tato rozšířená pověra má své kořeny pravděpodobně už v 50. letech, kdy lékař Albert Tomatis používal Mozartovu hudbu k léčení pacientů s poruchami řeči a sluchu.

Mozartův efekt potvrdil v 90. letech navíc Gordon Shaw, který nechal 36 studentů kalifornské univerzity deset minut poslouchat Mozarta a následně vyplnit testy IQ. Studenti poté údajně dosahovali o průměrně osm bodů lepších výsledků než členové kontrolní skupiny.

Jenže při opakování výzkumu se zjistilo, že rozdílné výsledky respondentů neměly vůbec nic společného s poslechem Mozarta, ale byly ovlivněny zcela jinými faktory.

Klidně svým dětem Mozarta pouštějte, pokud se jim to líbí, ale neočekávejte, že z nich díky tomu vyrostou géniové.

Podprahová reklama funguje


Další z populárních mýtů zakládající se na vymyšleném pokusu amerického specialisty na reklamu Jamese Vicaryho. Ten roku 1957 prohlásil, že umístil do filmu záběry s nápisy: "Pij colu" a "Jez popcorn." Následkem toho měla údajně rapidně vzrůst konzumace těchto dvou produktů (popcornu o 18 % a coca-coly o 57 %).

Jenže v kině se prodávala pouze cola a popcorn, takže diváci neměli na výběr a Vicary se v roce 1962 přiznal, že si celý experiment vymyslel a žádné podprahové záběry nikdy neexistovaly.

Opakované výzkumy navíc ukázaly, že k tomu, aby člověk reklamu zaregistroval a případně si zapamatoval a koupil nabízený výrobek, musí si ho nejprve uvědomit.

Slavným se stal v roce 1990 soudní proces se skupinou Judas Priest, která byla obviněna, že vkládá do svých písní podprahová sdělení navádějící posluchače k sebevraždě. Žalobci byli rodiče dvou chlapců, kteří se o sebevraždu pokusili a jeden ji i dokonal. Soud skupinu osvobodil s tím, že účinnost podprahových sdělení nebyla nikdy nikým spolehlivě dokázána.

Když se naučíte něco nového, na mozku se objeví nový záhyb


Ano, mozek je skutečně plný záhybů a zákrutů. Spolu s tím, jak se lidé jako živočišný druh vyvíjeli, mozek se zvětšoval, aby se zvládl řídit všechny vyšší funkce, které nás odlišují od zvířat. Vzhledem k tomu, že lebka poskytuje jen omezený prostor, a mozek potřeboval stále větší plochu povrchu, začal se - velmi zjednodušeně - prohýbat a vytvářet záhyby.

Hrbolatý a zvrásněný mozek však nemáme k dispozici hned od začátku naší existence; plod v časných stádiích svého vývoje má malý hladký mozek. Jak plod roste, rostou také neurony a přesunují se do různých oblastí mozku. Ve čtyřicátém týdnu je mozek dítěte stejně zvrásněný jako mozek dospělého, i když samozřejmě mnohem menší.

Nicméně nové záhyby skutečně nevznikají s novými vědomostmi. Ty záhyby a zvrásnění, s nimiž jsme se narodili, budeme mít celý život. Ovšem jen za předpokladu, že náš mozek zůstane zdravý.

Autoři:






Nejčtenější

Vyzrálejší, chuťově výraznější až pikantnější sýry si nejlépe rozumí se...
Sýry pravé i falešné, kolik obsahují vápníku a s jakým vínem je párovat

Málokterá potravina je tak samozřejmou součástí českých ledniček a prostřených stolů. Sýry milujeme k snídani, obědu, svačině, večeři nebo třeba večer jen tak...  celý článek

V manželství jsou lidé šťastnější a žijí déle, ukázal výzkum.
Příběh Ondřeje: Žena mě má za malé dítě, nemám chvíli klidu

Už se pomalu blížím důchodu a jak jsem se na něj vždycky těšil, tak si poslední dobou říkám, že snad budu pracovat, dokud nepadnu. Aspoň v té práci nemusím být...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Od hltače po požitkáře. Osm typů jedlíků, aneb jsme to, co jíme?

Jídlo už dávno nemá jen funkci utišení hladu. Žijeme v době, kdy se z vaření stal módní trend. Jíst musíme všichni a stravování podle současných trendů patří k...  celý článek

Sportovní moderátor ČT Vojtěch Bernatský s rodinou
Vojtěch Bernatský: Starat se o děti a hrát si s nimi je nejvíc

O povolání sportovního moderátora snil Vojtěch Bernatský už v první třídě, komentoval vymyšlené zápasy, zpíval, šaškoval. Sen si splnil už jako student, jen na...  celý článek

Zpěvačka Paloma Faith na Britain Q Awards (Londýn, 18. října 2017)
Moje děti budou genderově neutrální, říká zpěvačka Paloma Faith

Loni v prosinci se britská zpěvačka Paloma Faith (36) poprvé stala maminkou. S francouzským partnerem Leymanem Lahcinem (30) by chtěla mít další potomky....  celý článek

Další z rubriky

Břichomluvkyně Darci Lynne Farmerová v show Amerika má talent (Los Angeles, 20....
Břichomluvci nemluví břichem. Tajemství úspěchu je v mozku diváků

Dvanáctiletá vítězka soutěže Amerika má talent znova nadchla svět pro břichomluvectví – prastarou techniku, která ve skutečnosti s břichem nemá nic moc...  celý článek

Ilustrační fotografie
Plodnost mužů se stále zhoršuje. Na vině může být i umělé oplodnění

Mužům mizí spermie. Za posledních pětadvacet let jejich počet klesl o šedesát procent. „A plodnost se bude dál zhoršovat,“ předpovídá v rozhovoru pro páteční...  celý článek

Ilustrační fotografie
Lékařka: Za nárůst očních vad může zírání do počítače a málo aktivit venku

Nejčastější oční vadou na světě je podle průzkumů krátkozrakost. Jen v Česku trápí zhruba pětinu populace. "Za nárůstem této oční vady stojí hlavně fakt, že...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Proč potřebujete izolepu do kosmetické taštičky
Proč potřebujete izolepu do kosmetické taštičky

Klepe se vám ruka a tekutou linkou si na víčku vytvoříte nepravidelný pruh... co s tím? Pomůže vám obyčejná lepicí páska... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.