Renee neměla lehký život. V dětství ji znásilnili a právě v té době se začala uklidňovat jídlem. Na jídle se stala závislá a v přejídání pokračovala i na střední škole, kde byla terčem posměchu. Ani těhotenství moc nepřispělo k tomu, aby se její hmotnost snížila. Naopak přibrala desítky kilogramů.
„Milovala jsem jídlo. Bylo to něco, co mě dokázalo alespoň na chvíli uklidnit, abych byla schopná normálně fungovat,“ svěřila se v pořadu My 600lb life.
Než lékaři Renee přesvědčili, aby se rozhodla pro operaci, měla něco málo přes tři sta kilogramů a živila se tím, že se u jídla natáčela mužům, které pojídání jídla vzrušovalo.
Lékaři ženě sdělili, že před operací musí zhubnout, protože s její hmotností by byl zákrok extrémně riskantní. Bylo potřeba, aby shodila alespoň třicet kilogramů. Svěřila se tedy do péče fyzioterapeutky a pravidelně docházela do bazénu, kde pod jejím dohledem cvičila ve vodě. Kvůli velké zátěži kloubů a její malé pohyblivosti nebylo možné, aby cvičila jinde než ve vodě. Slevit také musela v rámci svých stravovacích návyků.
„Měla jsem velké bolesti. Každé ráno jsem se probudila a trpěla. Věděla jsem díky tomu, že jsem živá, protože ty bolesti byly strašné. Moje tělo mi dávalo jasně najevo, že musím něco dělat. A lékaři mě varovali, že jestli nezhubnu, moje tělo to už dlouho nevydrží. Srdce i ledviny pracovaly z posledních sil,“ sdělila. Právě proto se rozhodla, že zhubne, protože nechtěla opustit svých šest dětí.
Po operaci žaludku Renee shodila přes dvě stě padesát liber (114 kilogramů) a konečně se po letech cítila dobře. Poprvé došla sama do knihovny a vyrazila do parku. „Už nikdy se nenechám pohltit závislostí na jídle,“ doplnila.
