Od té doby, co prodělal systémové onemocnění, nevidí. Přesto se svou manželkou v Brně úspěšně provozuje kosmetický salon, který vyhledávají i celebrity.
Žena ho zachránila
"Nevidím, no a co má být. Nemoc vám sice něco vezme, ale současně - pokud přežijete - skýtá příležitost hodně se o životě naučit," říká s překvapivým dodatkem, že nikdy nebyl šťastnější než teď.
V mládí se zhlédl v adrenalinových sportech. Potápění, vodní lyže, rychlá auta... To všechno k němu patřilo stejně jako kožený kabát a jezdecké boty. Pracoval na různých postech v restauracích, uměl rychle vydělat peníze a ještě rychleji je utratit.
"Byla to póza, protest proti někdejší uniformitě, proti režimu, který mě štval. V hloubi duše jsem byl hodně nešťastný. Než se v mém životě objevila moje nynější žena."
Když bere imunita zasvé
V roce 1989 přišel zlom, který mu převrátil život naruby. "Jak já říkám, znenadání mě zhasli." Začalo to onemocněním, kterému lékaři říkají systémové a znamená v podstatě ztrátu imunity.
Mirkovi Darmovzalovi selhávalo srdce, plíce, játra, ledviny, sloupala se mu kůže, zhubl ze stovky na nějakých sedmdesát kilo, asi tři měsíce proležel na jednotce intenzivní péče. Nikdo mu pořádně nevysvětlil, o co jde a proč se to přihodilo právě jemu, sportovci, který byl vždycky zdravý jako řípa. Lékaři už začali pochybovat, zda se ho podaří zachránit. Celkový kolaps organismu vyvrcholil ztrátou zraku, postupem času se ale všechno spravilo. Až na ty oči.
Nemoc mu přeskládala hodnoty
Dnes s odstupem času vidí Mirek Darmovzal ve své slepotě jakousi ruku osudu. Tvrdí, že předtím vedl prázdný život a nemoc mu pomohla přeskládat si životní hodnoty správným směrem.
"Když jsem přestal vidět, musel jsem najednou vyřešit spoustu věcí. A hodně nového se naučit. Vrtalo mi hlavou, jak se budu živit, jak to bude v manželství. V těchto okamžicích mě podrželo perfektní zázemí. Žena, dcera, tchyně, švagrová, kamarádi a tehdy ještě žili i rodiče...," líčí.
Manželka mu pak vnukla myšlenku, že bych mohl zkusit masírovat. "Neznělo to špatně, ze sportu jsem měl vztah k pohybu a k tělu. Nějaký čas jsme celou věc probírali a pak založili naše studio. Mám na starosti provozní věci a jako koníčka dělám masáže. Žena jako lékařka dohlíží na chod pracoviště po odborné stránce."
Domácnost těch dvou je trošku neobvyklá. Hodně času věnují sami sobě, a tak například doma ani nevaří. "Nemáme ani nádobí, možná pár hrnků, taky miska by tam měla být. Tímhle nechceme ztrácet čas."
Láska je víc než zdravé oči
Osmačtyřicetiletý masér se zabývá duševní hygienou, pravidelně cvičí, posiluje, chodí do sauny a plave. Tvrdí, že pro svoji kondici musí udělat víc než vidící člověk, pak vnímá věci, o kterých dřív nevěděl.
"Každý něco vyzařujeme a já, když se přiblížím k člověku, to něco vnímám. To je můj způsob poznávání a nejde podle mě o nic nadpřirozeného, když se senzitivita mění v senzibilitu. Tohle ale může fungovat jen u lidí, kteří jsou po nějakém maléru a svůj život nevzdají. Prostě ho dokážou uchopit jinak."
Někdejší bouřlivák dnes působí vyrovnaně a piluje své nové schopnosti. "Když do salonu přijde klientka a promluví, tak okamžitě vím, že od rána nejedla, má blbou náladu a problémy doma. Nedovedu přesně vysvětlit, jak tyhle věci vycítím, ale můj pocit mě obyčejně neklame."
Podnikatel Darmovzal tvrdí, že utrpení polidšťuje, přispívá k duchovnímu růstu. Život je podle něj krásný právě ve své sinusoidě. Když člověk zakusí i něco z toho trpčího soudku, vnímá pak věci jinak, hlouběji.
"Jsou chvíle, kdy mě samozřejmě štve, že nevidím, ale možná to tak muselo být kvůli rovnováze, protože já měl v jedné věci životní kliku. Našel jsem svou osudovou ženu. Pro mě láska znamená víc než zdravé oči, láska je totiž svatá věc," tvrdí muž v tmavých brýlích.
