Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Meditace umí zmírnit deprese, předcházet infarktu i posílit imunitu

  • 22
Prastará technika pořád funguje a vědci objevují nové a nové důvody, proč nám vlastně meditace prospívá. Nejen že redukuje stres a zlepšuje náladu, prospívá také mozku a vlastně celému tělu. Máme čtyři důvody, proč jí dát šanci.

Meditace je technika stará tisíce let, v nějaké formě se objevila ve všech kulturách a ve všech náboženstvích. Proto ji taky každý praktikuje trochu jinak: někdo sází na mantru, kterou si opakuje, někdo na cizí hlas, který ho meditací provede. Velmi populární je meditace zaměřená na „mindfulness“, tedy na uvědomělé prožívání přítomného okamžiku. Třeba skrze to, že se soustředíme na vlastní dech nebo na jednotlivé části těla.

Přístupy se liší, ale všechny mají pár věcí společných: prohlubují soustředění, uklidňují mysl a zbavují nás stresu. Navíc se ukazuje, že pravidelné meditování má vliv nejen na zdraví psychické, ale i na to tělesné.

Východní medicína to tvrdí odedávna, za pravdu jí v posledních letech dává i ta západní. Některé studie dokonce naznačily, že už po několika týdnech dokáže meditace zásadně zlepšit náš celkový stav.

1. Zmírňuje depresi a úzkosti

Meditace už si i na Západě vybojovala místo mezi technikami, které pomáhají čelit psychickým nemocem. Spousta psychiatrů a psychoterapeutů ji klientům doporučuje na základě vlastní zkušenosti; je ale i předmětem mnoha experimentů a studií.

Například na univerzitě v belgickém Lovani zkoumali čtyři sta středoškoláků a středoškolaček, u kterých předem zhodnotili, zda mají sklon k depresi, úzkostem či zvýšenému stresu. Polovina z nich prošla kurzem meditace zaměřené na „mindfulness“, polovina na žádný kurz nechodila.

Studentům z první skupiny se bezprostředně po kurzu psychický stav zlepšil a lépe se cítili i po šesti měsících, kdy je vědci znova „zkontrolovali“. U druhé skupiny se nic nezměnilo.

Výhody meditace potvrdila také podrobnější studie vědců z Kalifornské univerzity. Vypozorovali, že kdo praktikuje soustředění, naučí se lépe odolávat takzvané ruminaci, tedy omílání negativních myšlenek, které nikam nevedou. Dlouhodobá meditace pak navíc snižuje iracionální obavy, hlavně ty směřované do budoucnosti, právě proto, že nás naučí soustředit se na to, co se odehrává tady a teď.

2. Snižuje riziko srdečních chorob

V roce 2012 zveřejnila skupina amerických vědců výsledky zásadního experimentu: zkoumal dvě stovky dospělých lidí se stresujícím životním stylem a velkým rizikem kardiovaskulárních onemocnění a infarktu. Část z nich výzkumníci poslali na kurz meditace a motivovali je, aby v ní pokračovali i po jeho skončení. Jinak jim žádné změny životního stylu nedoporučili. Po pěti a půl letech zjistili, že zdravotní rizika se u nich snížila až o 48 procent.

„Meditace výrazně snížila riziko předčasné smrti, infarktu myokardu, vysokého krevního tlaku i psychosociálních stresových faktorů,“ píše se v závěru studie.

Navázala na ni řada dalších, které potvrdily, že meditace snižuje stres, a tedy i s ním spojené zdravotní trable. Vliv meditace a relaxačních technik na krevní tlak zajímal například i amerického kardiologa Randyho Zusmana, který je doporučoval svým pacientům a průběžně měřil jejich výsledky. Dvě třetiny pacientů měly už po třech měsících meditace výrazně nižší tlak a potřebovali méně léků.

3. Zlepšuje funkce mozku

Meditace prospívá i šedé kůře mozkové. Naznačil to pokus neurovědců z Harvardu – zkoumali skupinu lidí, kteří se účastnili osmitýdenního kurzu zaměřeného na meditaci a prožívání přítomného okamžiku.

Magnetická rezonance ukázala, že se účastníkům změnila struktura mozku a zvětšil se právě objem šedé kůry. Pozitivní změny byly viditelné hlavně v oblastech, které mají co do činění s pamětí a učením, sebekontrolou, sebeuvědoměním a nadhledem.

Studie, kterou provedli v laboratořích UCLA, zase našla spojení mezi meditací a takzvanou gyrifikací mozku. Jedná se o proces, při kterém se mozek „zvrásní“, vznikají v něm závity a rýhy, a to zase značí rychlejší zpracovávání informací a lepší rozhodovací schopnosti. Podle vědců může souviset i se zlepšováním paměti a pozornosti.

4. Prospívá obranyschopnosti

Harvardští výzkumníci se zaměřili také na to, co s lidmi dělá kombinace meditace a jógy. Ukázalo se, že obě tradiční techniky mění metabolismus na buněčné úrovni, a zlepšují tak odolnost organismu proti stresu i proti řadě onemocnění. Další série experimentů s různě starými lidmi pak ukázala, že podobný efekt může mít meditace i sama o sobě.