Bipolární afektivní porucha (BAP), známá i pod starším označením maniodepresivní psychóza či maniodeprese, je závažné duševní onemocnění, které se projevuje výrazným střídáním nálad. Člověk trpící tímto onemocněním může mít sklony k agresivitě, sexuální promiskuitě, ztrácí sociální zábrany nebo může nerozvážně utrácet peníze.
BAP„Bipolární afektivní porucha je onemocnění nálady, které se projevuje stavy hypomanie, nebo manie a deprese. Onemocnění již může začínat v době dospívání, kdy se obtížněji diagnostikuje, protože počátek onemocnění může být překryt výkyvy nálady pro dospívání běžnými. Situaci mohou zkreslit i začínající experimenty s návykovými látkami. Pokud nejsou výkyvy v náladě pro okolí nápadné, často se dotyčný dostane k lékaři až v dospělosti, kdy si většinou dobře uvědomí příznaky deprese. Ovšem pokud se přímo nezeptáme, příznaky hypomanie nemocný často nepovažuje za významné, nebo je hodnotí jako zlepšení svého stavu oproti prožité depresi.“ |
Výkyvy nálad, kterými nemocný člověk prochází, mají vliv na jeho sociální chování. Pro takového člověka už samotné seznamování s jinými lidmi může představovat vysoké nervové vypětí. Nehledě na fakt, že druhá strana nemusí ze začátku vůbec chápat, co se s protějškem děje.
Nedá se očekávat, že se vám váš potencionální partner s diagnózou svěří na první schůzce. Ale jakmile k tomu dojde, otevřená a upřímná komunikace je v tomto případě více než žádoucí, protože od partnerství nevyžadujeme nic víc tolik jako právě stabilitu.
„Nemocní touto poruchou mají dnes možnosti na odborných psychiatrických pracovištích se adekvátně léčit,“ říká psychiatrička Jana Novotná. Spolupráci pacienta, jeho okolí a terapeuta považuje při léčbě za klíčovou.
Podle ní je důležité, aby byli o příznacích choroby podrobně informováni samotní nemocní, ale také jejich blízcí. Zásadní je pak důvěra k terapeutovi, případně k celému týmu, který se o ně stará, ale také k rodině.
„Je dobré, aby se jak pacient, tak jeho nejbližší seznámili s účinky a důležitostí léčby, přizpůsobili, případně změnili svoje dřívější zvyklosti, které by mohly onemocnění zhoršovat, aby věděli možná provokující rizika zhoršení svého onemocnění a podle toho upravili svoji životosprávu, dodržovali termíny návštěv u odborníka a respektovali jeho doporučení. Snahou odborného týmu je minimalizovat recidivy onemocnění a zachovat dotyčnému vidinu prožití plnohodnotného života,“ uvádí Jana Novotná.
Chcete vědět, jak reagovat na jednotlivé fáze BAP? Čtěte dál.
