Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Leváci jsou v pravorukém světě v nevýhodě

  1:00aktualizováno  1:00
Mezi staršími lidmi je výrazně méně leváků než v mladších ročnících. Může za to násilné přeučování, zrání nervového systému, nebo prostě život v pravorukém světě? Rok 1991 nebyl pro leváky povzbudivý. Vědci přišli se šokujícím tvrzením: levorucí umírají dřív!
Levák - (c) profimedia.cz/corbis

Levák - (c) profimedia.cz/corbis - Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Kanadský psycholog Stanley Coren se svou spolupracovnicí Diane Halpernovou z Kalifornské státní univerzity zveřejnili výsledky výzkumu, který ukazoval, že leváci umírají v průměru v mladším věku než praváci.

Oba vědci oslovili velké množství nejbližších příbuzných náhodně vybraných lidí, kteří v daném období v jižní části Kalifornie zemřeli. Požádali je, aby uvedli, kterou rukou jejich blízcí psali, kreslili a házeli míčem. Společně s údaji o věku, pohlaví a příčině úmrtí pak data téměř 990 osob vyhodnotili.

Výsledky byly šokující. Kdyby šlo o rozdíl několika týdnů či maximálně měsíců, dalo by se s tím "žít". Praváci však žili oproti levákům déle o celých devět let!

Ohlas v populárním i odborném tisku byl samozřejmě mimořádně bouřlivý. Ale odborníci zůstávali skeptičtí. Nešetřili kritikou na adresu statistického zpracování dat a navrhli řadu alternativních vysvětlení.

Corenova nová kniha "The left-hander syndrome" (Syndrom leváka), která vyšla o rok později, se však stala bestsellerem. Vždyť šlo bez nadsázky o život přibližně každého desátého člověka. Takový je totiž podíl leváků v populaci.

Od té doby uběhlo přes deset let. Objevila se řada velmi zajímavých studií. A zdá se, že si leváci mohou oddychnout. I když... posuďte sami.

Co je pravé, to je správné
Vraťme se o čtvrt století zpátky. Přibližně před 25 lety se začaly objevovat první rozsáhlejší výzkumy, které přinesly překvapivé zjištění: leváků je ve starších věkových skupinách výrazně méně než ve skupinách mladších.

Podle údajů jedné ze studií bylo levorukých ve věku 18-40 let asi jedenáct procent, zatímco ve věku 40-80 let méně než pět procent.

Řada hypotéz se snažila objasnit, proč tomu tak je. První a nejjednodušší vysvětlení je nasnadě: přeučování leváků v minulosti. I když dnes již kulturní tlak na změnu leváků v praváky není tak silný jako dříve, stále přetrvává mnoho nejrůznějších pověr a mýtů.

Rozlišování mezi "dobrou" pravou stranou a "špatnou" levou je jev přítomný snad ve všech kulturách i v jazycích. Když o někom řekneme, že je "levý" či "má obě ruce levé", zcela jistě tím neobdivujeme jeho (její) šikovnost.

Výrazy "levárna" a "levoboček" mluví samy za sebe. Latinské slovo pro leváka (sinister) ve slovníku znamená i "nepravý, křivý, neobratný, nejapný, zvrácený" či "nepříznivý". Anglické "sin" (hřích) pochází z téhož slovního základu.

Jiné vysvětlení říká, že úbytek leváků během stárnutí je důsledkem jejich adaptace na život v "pravorukém světě". Většina nástrojů, strojů a nářadí je přizpůsobena pravákům: od nůžek a ořezávátek přes otvírák na konzervy, videokameru, fotoaparát, kytaru až po chirurgické nástroje.

I když je už možné některé náčiní koupit v úpravě pro leváky (nůžky), leváci jsou nuceni naučit se používat bezpočet dalších "pravým" způsobem. Někdy se hovoří i o diskriminaci a znevýhodňování leváků - o tzv. handismu.

Další teorie uvádí, že častější používání pravé ruky v průběhu stárnutí je přirozený a naprogramovaný proces, projev zrání nervového systému. Protože k podobnému jevu dochází i v případě preference nohy a také u opic makaků (kde lze vyloučit působení sociálního tlaku), nabývá tato domněnka na atraktivitě.

Poškození mozku?
Nejradikálnější a pro leváky nejméně příznivá hypotéza, již zastává právě Stanley Coren, praví, že leváků je mezi staršími lidmi málo proto, že se vyššího věku nedožili. Tvrdí, že přirozené je praváctví a leváctví vzniká důsledkem škodlivých vlivů v těhotenství a během porodu, které působí na vývoj mozku.

Leváctví či nevyhraněnost je tedy jakýmsi nepříznivým znamením, často provázené jinými zdravotními komplikacemi (i když malý podíl "přirozených leváků" není nijak ohrožen).

Coren se opírá o dlouhý seznam onemocnění, která se podle výzkumů vyskytují častěji u leváků než u praváků a mohou mít původ v nejranějších stadiích vývoje, v němž jsou i poruchy imunitního systému, kolitida, poruchy učení, schizofrenie.

Studie dokládají i vyšší výskyt leváků u dětí s extrémně nízkou porodní hmotností - avšak vztah mezi porodním stresem a lateralitou (přednostním užíváním pravé či levé ruky) se nepotvrdil. Taktéž se ukázalo, že homosexuálně orientovaní lidé, zejména ženy, mají o čtyřicet procent vyšší pravděpodobnost, že budou leváky.

Jak u homosexuality, tak u laterality se uvažuje i o působení hormonálních faktorů během těhotenství. Tato teorie těží i ze skutečnosti, že otázka dědičnosti laterality zatím není plně objasněna.

Není určená jediným genem, výskyt leváctví v rodinách neodpovídá prostým klasickým zákonům genetiky. I jednovaječná dvojčata se mohou v lateralitě zásadně lišit. Je však potvrzeno, že leváci mají průkazně více příbuzných leváků než praváci.

Jiní vědci hovoří o tom, že by "gen laterality" (pokud existuje) mohl být vázán na chromozom X, a tudíž předáván z matky na děti. Zatím však v otázce dědičnosti nepanuje shoda.

Úrazy a choroby
Několik starších studií naznačovalo, že leváci jsou vystaveni vyššímu riziku úrazů, například během vojenské služby. Je to vysvětlitelné tím, co bylo již výše řečeno o životě v pravorukém světě.

Nejnovější výzkumy však shodně ukazují, že ohroženou skupinou nejsou leváci, ale lidé s nevyhraněnou pravo- či levorukostí. Podobně řada novějších studií potvrdila souvislost mezi nevyhraněnou lateralitou (nebo leváctvím) a výskytem astmatu a alergií, a to spíše u dětí než u dospělých.

Na druhou stranu však artritidou a zvýšenou svalovou slabostí trpí častěji praváci. Nic nesvědčí pro to, že by tato onemocnění měla vliv na očekávanou délku života.

Dožívají se leváci nižšího věku než praváci? V současné době nelze zcela vyloučit, že výrazný úbytek leváků ve starších věkových skupinách může být alespoň zčásti způsoben jejich vyšší úmrtností (hlavně následkem úrazů).

Řada důkazů však svědčí spíše pro možnost, že hlavní podíl na něm má tlak ke změně laterality, který byl výraznější v minulých desetiletích, než je nyní. Určitou roli pravděpodobně hraje i adaptace leváků na pravoruký svět a možná i přirozené vývojové změny v nervovém systému.

Takže: ti chybějící leváci nezemřeli. Žijí dodnes. Jen se naučili více činností vykonávat pravou rukou.

Autoři:






Nejčtenější

(Ilustrační snímek)
Od hltače po požitkáře. Osm typů jedlíků, aneb jsme to, co jíme?

Jídlo už dávno nemá jen funkci utišení hladu. Žijeme v době, kdy se z vaření stal módní trend. Jíst musíme všichni a stravování podle současných trendů patří k...  celý článek

Martina Formanová
Do mobilu jsem Milošovi nikdy nechodila, říká Martina Formanová

Více než dvacet let žije v Americe, přesto svoji poslední knihu Povídky na tělo situovala spisovatelka Martina Formanová do Česka. „Pořád víc rozumím vztahům...  celý článek

Vyzrálejší, chuťově výraznější až pikantnější sýry si nejlépe rozumí se...
Sýry pravé i falešné, kolik obsahují vápníku a s jakým vínem je párovat

Málokterá potravina je tak samozřejmou součástí českých ledniček a prostřených stolů. Sýry milujeme k snídani, obědu, svačině, večeři nebo třeba večer jen tak...  celý článek

Zpěvačka Paloma Faith na Britain Q Awards (Londýn, 18. října 2017)
Moje děti budou genderově neutrální, říká zpěvačka Paloma Faith

Loni v prosinci se britská zpěvačka Paloma Faith (36) poprvé stala maminkou. S francouzským partnerem Leymanem Lahcinem (30) by chtěla mít další potomky....  celý článek

Přírodní oleje jsou báječným kosmetickým pomocníkem. Pokud víme, jak nám mohou...
Jak se vyznat v pleťových olejích? Kokosový na tělo, měsíčkový na tvář

Oleje patří do kosmetické výbavy stejně neodmyslitelně jako třeba pleťové krémy, sprchové gely nebo líčidla. Nejen, že skvěle pomáhají například s odličováním,...  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační fotografie
Přejídání jako zabiják. Skrytě ničí i vaše játra

Znalec gastronomie Pavel Maurer radí: „Nejezte blbě!“ Lékaři by dodali: „A když už, tak se aspoň nepřejídejte.“ Obezita totiž ničí nejen klouby a srdce, ale...  celý článek

Ilustrační fotografie
Lékařka: Za nárůst očních vad může zírání do počítače a málo aktivit venku

Nejčastější oční vadou na světě je podle průzkumů krátkozrakost. Jen v Česku trápí zhruba pětinu populace. "Za nárůstem této oční vady stojí hlavně fakt, že...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Uši se čistí samy, my to dělat nemusíme. Když už, tak jen jemně

Nahromaděný ušní maz svádí k odstraňování, někdo ho dokonce považuje za znak nedostatečné hygieny. A tak uši čistí víc a víc. Ve skutečnosti tolik pozornosti...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Proč potřebujete izolepu do kosmetické taštičky
Proč potřebujete izolepu do kosmetické taštičky

Klepe se vám ruka a tekutou linkou si na víčku vytvoříte nepravidelný pruh... co s tím? Pomůže vám obyčejná lepicí páska... celý článek

Vyfoťte, vystavte, prodejte
Vyfoťte, vystavte, prodejte

Prodávejte jednoduše přes mobilní aplikaci Bazar eMimino.cz.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.