Konkrétní data shromážděná v Národním onkologickém registru však odmítl zveřejnit s odůvodněním, že to zákon nepřipouští.
"Chceme alespoň posílat všem pracovištím výsledky toho nejlepšího a současně toho nejhoršího v zemi, aby každé mělo zpětnou vazbu, jak si stojí," podotkl profesor Vorlíček, podle nějž by měla být data postupně dostupná i pacientům.
Ti by si tak mohli vybrat, kde se chtějí léčit. Rozdíly mezi okresy mohou být způsobeny tím, jak včas lidé chodí na vyšetření, jak jsou lékaři erudovaní, a také tím, jak jsou tamější pracoviště kvalitní.
"Kvalita zatím zdravotní pojišťovny nezajímá," prohlásil v pondělí po zasedání Vědecké rady ministerstva zdravotnictví její předseda Jan Dvořáček. Rada schválila takzvaný Národní onkologický program, který je zprávou o boji s rakovinou v České republice pro Světovou zdravotnickou organizaci.
"V léčbě jsme na tom stejně jako vyspělá Evropa. Naopak zaostáváme v tom, že se na nádory často přijde pozdě," uvedl Vorlíček. Důvodem je leckdy nedostatečná úroveň prohlídek a také strach lidí z rakoviny.
"Rok co rok máme jednoho či dva muže s obrovským nádorem varlete, jehož si nemohli nevšimnout, a přesto přišli až ve chvíli, kdy už měli nádor v celém těle," řekl Dvořáček, který je zároveň urologem.
Léčba pozdních stadií je mnohem dražší, a především beznadějnější. Podle roční analýzy Svazu zdravotních pojišťoven celá polovina pojištěnců, jejichž léčba stála přes milion korun, přes všechnu péči zemře.