Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Kmenové buňky, morálka a věda

  0:01aktualizováno  0:01
Lidské embryo, které naklonoval korejsko-americký tým vědců, opět vzbudilo oprávněnou diskusi o tom, co všechno věda může, co je a není etické. Máme právo zkoumat embryonální kmenové buňky a využívat je pro léčbu nevyléčitelně nemocných? Či je správné to zakázat?

Vědci chtějí dosáhnout takového stupně poznání, aby lékaři mohli kmenové buňky využít pro léčbu nemocných s nádory, s popáleninami.

Pro náhrady kostí a kloubů, pro nemocné s cukrovkou, selháním ledvin nebo jater, s Alzheimerovou a Parkinsonovou chorobou, roztroušenou sklerózou, pro léčbu dětí s vrozeným poškozením mozku, pacientů po mrtvici, ale i s úrazy mozku a míchy.

Přitom řeší mnoho otázek: i tu, zda budou pro tyto účely nejvhodnější kmenové buňky získané z embryí, z potracených plodů či kmenových buněk, které máme v těle po celý život, tedy pacientů samotných.

Zatímco kmenové buňky získané z dospělých jedinců, jako je kostní dřeň, čichový epitel nebo pupečníková krev, nepředstavují z etického hlediska velký problém, kmenové buňky získané z potracených plodů nebo embryí vyvolávají řadu etických námitek. A ty je nutné co nejrychleji v rámci medicíny vyřešit.

Co již dnes víme
Víme, že embryonální buňky mají neomezenou kapacitu generovat jakoukoliv tkáň, a tím otevírají nové možnosti léčby v rámci tzv. regenerativní medicíny. Víme, že na klinikách asistované reprodukce jsou embrya, která jsou buď vážně poškozena, nebo si jejich rodiče nepřejí, aby byla zmrazena a skladována, a tudíž musí být zničena.

Víme také, že terapeutické klonování je jednou z metod, jak získat embryonální buňky, které bude lépe snášet imunitní systém pacienta. Užití a manipulace s embryonálními buňkami však vyvolaly řadu oprávněných etických otázek.

Tyto etické námitky mohou být tak silné, že budou paralyzovat kontrolovatelný solidní výzkum. Pak však může dojít k nekontrolovatelnému výzkumu pouze v soukromém sektoru a tím k jeho snadnému zneužití. Etické otázky proto musí být vyřešeny, morální konflikt co nejdříve odstraněn a manipulace s embryonálními buňkami se musí promítnout do příslušných zákonů.

Pravda a mýty
Stále se však setkáváme se základními neznalostmi či nedorozuměními, které vedou k uveřejňování nesprávných informací. Říká se například, že každá příprava embryonálních buněk pro pacienty bude muset zahrnovat klonování, a že tedy na světě budou nepochybně chodit klonovaní lidé.

Tvrdí se, že embryonální buňky pro léčbu budou pocházet z potratu plodu, a tudíž stoupne počet potratů. Pravda je, že klonování člověka je nesmírně obtížné. Všechny linie embryonálních buněk na světě pocházejí z 5 dní starých embryí (blastocyst, které mají 30-34 embryonálních buněk).

Ta vznikla na klinikách asistované reprodukce. Byla poškozená nebo nadbytečná, a proto by byla jinak ihned zničena. Klonování terapeutické vede ke vzniku výše zmíněné pět dní staré blastocysty, dále se lidské embryo nevyvíjí.

Přesně informovaná veřejnost zásadně vyjadřuje podporu jak výzkumu, tak užití embryonálních buněk k léčbě nemocných. Nejvyšší podpora, a to i charitativní a sponzorská, plyne pochopitelně od těch, kteří potřebují léčbu pro sebe či svoje děti.

Pacienti a příbuzní pacientů zakládají občanská sdružení a nadace po celém světě. Příkladem mohou být známý herec Christopher Reeve či sportovec Rick Hansen, sami upoutaní na invalidní vozík, kteří založili nadace na podporu výzkumu včetně užití kmenových buněk na pracovištích USA, Kanady i celého světa.

Občanské sdružení a nadaci máme i u nás. Názory nesouhlasící menšiny je však třeba respektovat a je nutné postupovat podle zákonem schválených etických norem. Sporné otázky mezi etikou a vědou se však dají vyřešit.

Dárcovství embryí
Rodiče mohou darovat poškozené embryo. Dárcovství embrya, které bude stejně a bezvýhradně zničeno na klinice pro umělé oplodnění (IVF klinika), jelikož nebude implantováno z jakéhokoliv důvodu do dělohy matky, se může řídit podobnými zákony jako darování orgánu umírajícího dítěte nebo dospělého.

Nová embrya se na IVF klinikách nevytvářejí za účelem vzniku embryonálních linií buněk. Myslím, že vědci, lékaři i etici se mohou shodnout na tom, že lidský život začíná oplozením vajíčka, není třeba stanovit jiný okamžik.

Každé embryo je plnohodnotný lidský jedinec a tak s ním musíme od počátku zacházet, ale bez implantace do dělohy matky umírá a můžeme s ním nakládat jako s dárcem orgánů.

Vytváření embryí pouze za účelem jejich využití pro léčbu může být neetické. Výjimkou je naklonované embryo, ale toto embryo vzhledem k tomu, že nevzniklo pohlavním rozmnožováním, není normálním novým lidským jedincem.

Častou otázkou také je, zda je etické, aby žena darovala vajíčko pro terapeutické klonování. Nevím proč by to nemělo být etické, když rodiče nebo příbuzní mohou darovat jednu ledvinu nebo kus jater dítěti nebo příbuznému pro transplantaci. Navíc dárkyní může být žena, která již vzhledem k věku další děti mít nebude.

Kam kráčí svět?
Co lze očekávat v příštích 10 letech? Embryonální linie kmenových buněk, které vznikají z jinak zanikajícího lidského embrya, nebudou představovat etický ani morální problém. Zatím bezvýhradně bude zavrženo reprodukční klonování.

Výzkum možností, které dává klonování linií lidských embryonálních buněk pro terapeutické účely, však zavržen nebude a bude pokračovat. Již dnes dílčí a později další podstatné výsledky léčby a záchrany života jedince pomocí všech typů kmenových buněk jsou z etického hlediska nezadržitelným imperativem pro ukončení konfliktu mezi etikou a vědou dosažením uváženého, ale rychlého konsenzu.

Stejně jako jiné podobné zákazy nepřežily dlouho, ani my se neubráníme tomu, aby byly užity a zákonem schváleny takové léčebné postupy, které povedou k odstranění utrpení, bolesti a povedou k vyléčení těžce nemocných dětí i dospělých.

(Autorka je ředitelkou Ústavu experimentální medicíny AV ČR a členkou Rady České lékařské akademie.)

Autor:



Nejčtenější

Co s vámi udělala? řvala po Výměně Kristýna na své děti a opustila je

Kristýna žije s přítelem Filipem a společně vychovávají její dvě děti.

O své minulosti Kristýna (23) z Výměny manželek mluvila málo. A když už, tak jen mezi řečí. „Až teď jsem si uvědomila,...

Děti rozeznám, i když brečí, říká maminka čtyřčat

Chvilka klidu je pro maminku čtyřčat opravdu vzácná.

Svému synovi chtěli pořídit sourozence, ale příroda tomu chtěla jinak. Místo jednoho má tříletý Vojta hned tři sestry a...



Švédka chce být rekordmankou a touží po největším pozadí na světě

Natasha Crownová chce být zapsána v knize rekordů jako žena s největším pozadím...

Natasha Crownová (24) se považuje za modelku. Podle svých vlastních slov je stejně pohledná jako její hubenější...

Žena věří, že je opravdovou elfkou a pochází z jiného světa

Takto se Kimberel Eventide obléká běžně.

Šestatřicetiletá Kimberel Eventide z Illinois věří, že je elfkou a má na světě zvláštní poslání. Rozdává totiž lidem...

Devadesátkový trend znovu na scéně. Čtyři tipy, jak nosit džíny do pasu

Jak nosit džíny čtyřikrát jinak?

Džíny patří k základním kouskům šatníku. Stačí jen najít střih, který si bude rozumět s naším typem postavy, a máme...

Další z rubriky

Může tetování ovlivnit zdraví? Barvy často obsahují nebezpečné chemikálie

Ilustrační fotografie

Tetování má dnes každý pátý Američan a každý devátý Evropan. U mladých lidí jsou pak čísla ještě vyšší. Stále se však...

Co se děje s tělem po třicítce: mění se perioda, pleť i metabolismus

Ilustrační snímek

Dávno víme, že třicítky – ostatně ani žádného jiného věku – není třeba se děsit. Ale musíme počítat s tím, že po tomto...

Šest příznaků rakoviny slinivky, které byste neměli ignorovat

Rakovina slinivky (ilustrační fotografie)

Rakovina slinivky patří mezi nejzákeřnější a nejagresivnější typy nádorů. Často je hlavně kvůli anatomickému uložení...



Najdete na iDNES.cz