Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Jak se léčí bolest? Jen analgetika mnohdy nestačí

aktualizováno 
Bolest provází lidstvo odjakživa. Snaha o její potlačení je starší než medicína sama. Víte, co trápí lidi nejčastěji? Soupeří mezi sebou bolesti zad a kloubů, ale záda stále „vedou“, navíc získávají čím dál větší náskok.

Ilustrační fotografie | foto: Profimedia.cz

Holt sedavé zaměstnání a záliba v lenošení, prokletí posledních generací, chtělo by se říci. S tím však souhlasí i lékaři, jejichž pracovišti procházejí pacienti právě s těmito diagnózami.

„Kromě bolesti zad různého původu a bolesti kloubů trápí naše klienty i bolesti z postižení nervového systému. Pro laika možná s podivem, ale bolesti hlavy se vyskytují méně,“ vysvětluje docent Jiří Kozák, vedoucí Centra pro léčení a výzkum bolestivých stavů z nemocnice Motol.

Domácí lékař

„Nedomnívám se však, že by to bylo tím, že je dnešní generace k bolesti více citlivá či ́změkčilejší ́, jak se často traduje. Spíše se jedná o rozdíly mezi jedinci, stejně tak jako u generací jejich rodičů a prarodičů,“ dodává lékař.

Od nuly do deseti

Umíte počítat na prstech? Pak vězte, že se vám to hodí i u lékaře. Poté, co se vás zeptá, KDE vás bolí, většinou následuje otázka JAK vás to bolí. Na tu už se odpovídá hůře. Muži se často doma hroutí při rýmičce a u doktora – byť mají tendenci „machrovat“ a říkat něco jako: to je dobrý, felčare, to zvládnu – vytahování třísky ještě snesou, ale složí se, když mají dostat injekci nebo se dobelhat s vymknutým kotníkem na ošetřovnu. A nejspíš ani tak nelžou.

Podle vědců má mužské pokolení sice vyšší práh bolesti, ale hůř ji snáší. Zatímco ženy – a průzkumy to zase potvrzují – jsou emocionálnější, bolest pociťují více, ale lépe ji zvládají. Že by zkušenosti z porodů našich praprapramatek? Ale abychom nebyli nespravedliví. Vnímání bolesti se liší člověk od člověka, etnikum od etnika. Někdo propadne panice už při zvuku vrtačky, přitom voják necítí zranění uprostřed bitvy a bojuje dál. Bolest nevnímá ani ten, kdo zachraňuje dítě z hořícího domu, zatímco dav stojí okolo a dívá se na něj, aniž by zasáhl.

Dá se vlastně bolest spočítat? Ale jistě. Žijeme ve světě, kdy je spočítatelné skoro všechno, tak proč ne bolest. Lékaři pro ni – ve snaze po kvantifikaci a kategorizaci – vymysleli škálu od nuly do deseti. A proč vlastně ne? Jak jinak se mohou dozvědět odpověď na tu zásadní otázku JAK moc vás to vlastně bolí?

Čtěte v MF DNES

Článek vyšel jako součást velkého rádce, co dělat, když vás trápí nějaký zdravotní problém.

Další díly si můžete zde.

Ilustrační fotografie

Jedna možnost je, že se vás lékař zeptá, jak bolest pociťujete na škále od nuly do deseti. Nula je samozřejmě pohoda, klídek, desítka je pak něco jako vaření v kotli plném oleje zaživa. Protože je ale řada pacientů ve své bolesti značně subjektivní (nelze se čemu divit), používají se i jiné metody.

„Ve zdravotnických zařízeních zjišťujeme práh bolesti působením stoupající intenzity tlaku manžety na končetinu případně teploty na pokožku. Měříme čas, kdy pacient zareaguje bolestivě na stoupající intenzitu stimulace. Dříve samozřejmě zareagují jedinci s nižším prahem bolesti, s větší citlivostí na bolestivý impulz, i to může být vodítkem pro další léčbu,“ vysvětluje docent Jiří Kozák.

Není bolest jako bolest

Když se spálíte o gril nebo se řízněte do prstu, jedná se většinou o tzv. akutní bolest, tedy bolest, která brzy odezní. V ideálním případě postačí náplast, šťáva z aloe vera, obvaz, antiseptika... Stejně tak vás může bolet zub či část těla po operaci. Horší je, když nastoupí tzv. bolest chronická. Ta se vás drží zuby nehty několik měsíců, a často i let, a kolikrát nechce ustoupit dlouho ani po odstranění příčiny. Typická je pro ni bolest zad, kloubů či bolest provázející onkologická onemocnění. U tohoto druhu bolesti lékaři využívají více druhů a způsobů léčby.

„Základem by mělo být podrobné vyšetření a zhodnocení anamnézy a takzvaného předchorobí,“ vysvětluje docent Jiří Kozák. To však bývá složité zejména v těch případech, kdy chronická bolest trvá více let a pacient vystřídal více odborníků, prodělal mnohá vyšetření, absolvoval více léčebných postupů, a přesto jeho bolest trvá.

„Právě v těchto případech bývá terapie svízelná a vyžaduje multidisciplinární přístup. V některých případech se totiž u chronické bolesti na trvání stavu podílí více faktorů, které označujeme termínem bio-psycho-sociální souvislosti,“ připouští doktor Kozák.

Nejčastěji pak na pracovištích léčby bolesti spolupracují algeziologové s rehabilitačními specialisty, anesteziology, neurology, radiology, ortopedy a mnoha dalšími obory. Nezbytná je i úzká spolupráce s psychologem a psychiatrem.

Co si jen tak „zobnout“, aby to tak nebolelo?

Češi jsou v požívání pilulí jakéhokoli druhu mistři. „Loupne mě v zádech, šup sem prášek,“ to je naše mantra. Ale nejen naše. Jak se zdá, celý svět je zaplaven prášky na bolest, hlavně moře a oceány.

„Tam se z Česka přes odpadní vody dostává ibuprofen i některá antibiotika. Odtud zase v tělech ryb putují na náš jídelní stůl,“ oznámil v Berlíně Miroslav Brumovský z Masarykovy univerzity v Brně, který se měřením těchto látek zabývá.

Jejich množství by sice nemělo pro lidi představovat nebezpečí, dlouhodobý dopad na další organismy zatím ale není známý. Že by byly ryby jednou imunní vůči bolesti a náš háček či vlečné sítě by braly jako zábavu batolete s hračkou proti bolení zubů? I když se vám možná zdá, že situaci zlehčuji, opak je pravdou. Češi jsou v pojídání léků (na předpis i bez něj) machři, ve světových žebříčcích naše pilulkáře předstihnou snad jen naši pivaři. Jak moc ale pomohou léky při bolesti?

„Farmakologická terapie je způsob léčby, který je využíván jako hlavní postup u bolesti akutní. U té chronické, která trvá řádově měsíce i roky, musíme často využívat i jiné metody,“ podotýká docent Jiří Kozák.

Jaké mýty kolují o bolesti

Chronická bolest často způsobuje psychické změny, zejména depresi, ale má i dopad v osobním a profesním životě. Tyto všechny faktory se snaží lékaři při léčbě zohlednit. V některých případech postačuje ke zlepšení stavu psychoterapeutická léčba, jindy je nutno nasadit antidepresiva a antikonvulziva, která napomáhají léčit doprovodné příznaky chronické bolesti, navíc posilují efekt analgetik. Pomohou i obstřiky či nervové blokády.

Analgetika a marihuana jako východisko z nouze?

Zatímco mnozí pacienti si zvykli na každodenní „zobání“ analgetik, jiní se uchylují k alternativní léčbě. Zvláště v posledních letech se u nás stala velkým „šlágrem“ léčba kanabinoidy (lidově marihuanou), byť v mnoha zemích Evropy je součástí léčby bolestivých stavů již po mnoho let.

Souhlasí s tím i docent Jiří Kozák: „Kanabinoidy jsou prokazatelně účinné u určitých neurologických diagnóz, u onkologických onemocnění i mnoha typů chronických bolestí. Prokázaly to mnohé klinické studie, které byly v minulosti prováděny na našich i zahraničních pracovištích.“ Varuje však před amatérským způsobem užívání, se kterým se setkává u některých svých pacientů.

„Používají marihuanu třeba jako přídavek do jídel, mastí dle rozličných domácích speciálních receptur. Takové použití však v sobě skrývá riziko nespolehlivého léčebného účinku i nebezpečí diskreditace tohoto preparátu. Přitom jsou v Česku vytvořena přesná pravidla preskripce.“

Lékař Kozák proto očekává masovější využití této léčby, včetně možnosti přesného dávkování a tím i sledování léčebného účinku.

Autor:






Nejčtenější

Ellen DeGeneresová na People's Choice Awards (Los Angeles, 7. ledna 2015)
Měla jsem deprese a navštěvovala jsem terapeuta, přiznala DeGeneresová

Ellen DeGeneresová (59) patří mezi nejúspěšnější ženy Hollywoodu. Má vlastní televizní show, je šťastně zadaná a nebojí se mluvit o své sexuální orientaci....  celý článek

Maďarský guláš z vepřového masa
Guláš nejen předvolební. Dejte si klasiku z hovězího či vepřového masa

Za několik dnů tu máme volby a s tímto obdobím býval už za dob Rakouska-Uherska spjatý zvyk podávat voličům předvolební guláš uvařený nebo aspoň podávaný...  celý článek

ilustrační snímek
Tři přesvědčení, která získáme v dětství a neseme je až do dospělosti

I když si to občas nechceme připouštět, naše dětství mělo nepochybně velký vliv na to, jací lidé se z nás později stali. Podle odborníků v dětství vznikají tři...  celý článek

Gabrielle Unionová (Beverly Hills, 26. února 2017)
Devětkrát jsem potratila. Dítě pořád chci, říká herečka Unionová

Americká herečka Gabrielle Unionová (44) se s manželem Dwaynem Wadem (36) snaží delší dobu o potomka. Devětkrát podstoupila umělé oplodnění, ale pokaždé...  celý článek

Z Kary Robertsové se stala mořská víla, která má vlastní show, při které...
Z Američanky je profesionální mořská víla. Zbavila se tak mindráků

Američanka strávila přes 400 hodin výrobou kostýmu mořské víly. Díky rybímu ocasu může předvádět speciální podvodní show a splnit si sen. Jako podmořská bytost...  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační fotografie
Srdce se náhle zastaví až 70 lidem ze sta tisíc. Do 10 minut je pozdě

Když náhlá zástava srdečního oběhu potká někoho s dobrou fyzickou kondicí, jeho okolí je zděšeno. Obecně se totiž má za to, že sportem si zdraví utužujeme, tak...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Máslo nám moc neprospívá, tělo se bez něj obejde, ale chutná nám

„Máslo naše tělo v jídelníčku vůbec nepotřebuje,“ uznává výživová odbornice společnosti STOB Hana Málková a dodává, že ho jíme, protože nám chutná. A tak je to...  celý článek

Ilustrační fotografie
Lékařka: Za nárůst očních vad může zírání do počítače a málo aktivit venku

Nejčastější oční vadou na světě je podle průzkumů krátkozrakost. Jen v Česku trápí zhruba pětinu populace. "Za nárůstem této oční vady stojí hlavně fakt, že...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

5 tipů, jak pečovat o ombré a nezničit si vlasy
5 tipů, jak pečovat o ombré a nezničit si vlasy

Vlasy vám zdobí čerstvé ombré, jenže co dál? Na hlavě máte teď hned dvě barvy s rozdílnými nároky a obě se hlasitě dožad... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.