Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Když udeří mrtvice, jde o čas. Jak ji poznáte?

aktualizováno 
Na mozku jsme závislí. To on rozhodne, zda si přečtete tento článek a napijete se u toho kávy. Vše probíhá automaticky. Ovšem jen do chvíle, než mozkovou tepnu uzavře krevní sraženina. Pak začne boj o každou buňku.

Mozková mrtvice - ilustrační fotografie | foto: Profimedia.cz

Na rozdíl od srdečního infarktu „mrtvička“ neboli cévní mozková příhoda většinou nebolí. Tím je ale nebezpečnější – lidé často její první příznaky podcení. Typickým příkladem je člověk, kterého začne bez zjevné příčiny brnět ruka nebo náhle ztratí cit v noze. Také může dojít ke strnutí poloviny obličeje, ztrátě rovnováhy, chvilkové slepotě nebo neschopnosti normálně artikulovat.

Protože ale potíže třeba do půl hodiny přejdou, dotyčný na ně rád zapomene a nijak je neřeší. Může se ovšem jednat o projev tranzientní (přechodné) ischemické ataky, což je jakýsi předstupeň mozkové příhody. Pak je pravděpodobné, že se problémy vrátí, tentokrát však v mnohem dramatičtější podobě.

Domácí lékař

Nepodcenit příznaky

„Samozřejmě vás může brnět ruka, protože máte ́přeležený nerv. Ale nečekané oslabení končetin a brnění bez zjevných příčin, přechodná porucha mluvy, krátkodobá ztráta zraku, to všechno si zaslouží vyšetření. V této fázi totiž můžeme lidem pomoci nejvíce,“ vysvětluje cévní neurochirurg Jan Šroubek, zástupce primáře neurochirurgického oddělení Nemocnice Na Homolce, a vyjmenovává, co všechno pak pacienta čeká: „Nejdříve musíme vyloučit, zda nebylo příčinou neurologické poruchy zakrvácení do mozku, což lze s vysokou spolehlivostí prokázat pomocí počítačové tomografie. Následně je nutné dovyšetřit krční tepny na přítomnost aterosklerotických plátů, které mohou v podobě vmetků pronikat do mozkových cév a uzavírat je. Ty skutečně u řady lidí najdeme a můžeme je odstranit buď otevřenou operací, tzv. karotickou endarterektomií, nebo pomocí endovaskulární techniky – při ní se vpichem v třísle přes stehenní tepnu zavede do krkavice stent, jakási trubička, která zúžené místo roztáhne a pláty překryje. Zlepší tak průtok krve a zabrání dalšímu uvolňování plátů.“ Podle doktora Šroubka se jedná o poměrně rychlé a bezpečné výkony, které jsou ovšem z hlediska prevence mozkové příhody zcela zásadní.

Pro stanovení konečné diagnózy je také důležité vyšetření srdce, které může být příčinou možných embolií (vmetků) do mozku, a zjištění dalších rizikových faktorů. „Nasazením vhodné léčby lze často mozkové příhodě zabránit. Bohužel mnohem častěji řešíme až její následky, protože pacient se k nám dostane pozdě,“ upozorňuje neurochirurg.

Zákeřný útok

Projevy mozkové mrtvice (apoplexie) popsali už antičtí lékaři. Podle Praktického slovníku medicíny byl název odvozen z řeckého slova plesso (udeřit). To trefně vyjadřuje způsob, jakým nemoc zaútočí. Příčiny onemocnění pak odhalil v polovině 16. století švýcarský patolog Johann Jacob Wepfer, kterého napadlo, že jej může způsobovat krvácení do mozku nebo ucpání mozkové tepny.

Lékaři dnes rozlišují tři typy cévních mozkových příhod. „Zhruba u osmdesáti procent případů se jedná o ischemickou cévní mozkovou příhodu. Ta nejčastěji nastává tehdy, když dojde k ucpání nebo zúžení mozkové tepny krevní sraženinou (trombem), která vznikla v důsledku kornatění tepen neboli aterosklerózy,“ vysvětluje doktor Šroubek. Sraženina podle něj však může být primárně v srdci, kde vzniká nejčastěji při některých poruchách srdečního rytmu. Uvolní-li se a je vmetena do mozkové cévy, přerušení průtoku krve způsobí nedokrvení mozku. Zejména u mladších jedinců zjistí lékaři i vzácnější příčiny ischemických cévních mozkových příhod, například poranění cévní stěny či její zánět.

Fakta o mrtvici

V Česku se vyskytuje asi 200–300 mozkových příhod na 100 000 obyvatel ročně. Spolu s infarktem myokardu a rakovinou patří mozkové příhody mezi 3 nejzávažnější příčiny úmrtí obyvatel vyspělého světa. Výduť na mozkové tepně se vyskytuje u 2 až 3 lidí ze 100.

K prasknutí dojde u 1 % z nich. Podle statistik se přibližně pouze 1/3 postižených mozkovou mrtvicí vyléčí bez následků, druhá třetina zůstává do konce života v trvalé invaliditě a třetí třetina umírá.

Podle průzkumů 70% Čechů nerozpozná příznaky cévní mozkové příhody.

A zbylých dvacet procent případů? „Ty připadají na hemoragickou cévní mozkovou příhodu (patnáct procent), kdy dochází ke krvácení do mozku z důvodu poškození mozkových tepen vysokým krevním tlakem nebo kvůli cévnímu onemocnění. A pak na krvácení do mozkových plen, které vzniká prasknutím výdutě mozkové tepny (cévní aneurysma) – to je těch zbylých pět procent,“ vypočítává.

Hra o čas

Při cévní mozkové příhodě dojde k přerušení krevního zásobení a mozkové buňky začnou strádat nedostatkem kyslíku a živin. Do 5 minut vyčerpají své zásoby. Pokud se nepodaří obnovit přísun krve co nejrychleji, buňky rychle odumírají.

„Do několika hodin po vzniku ischemické mozkové příhody se snažíme obnovit průtok krve uzavřenou cévou. U většiny nemocných stačí podat do žíly látku, která má schopnost krevní sraženinu rozpustit, jde o takzvanou systémovou trombolýzu. Tuto metodu lze však použít jen do 4,5 hodiny od začátku příznaků,“ upozorňuje doktorka Denisa Vondráčková, vedoucí neurologické JIP v Nemocnici Na Homolce.

Při postižení větší mozkové cévy je nutno přistoupit k invazivní léčebné metodě s cílem co nejrychleji odstranit (doslova vytáhnout) sraženinu, jež uzavřela postiženou mozkovou tepnu. „Jedná se o mechanickou trombektomii, kterou po dohodě s neurologem provádí neuroradiolog a lze ji udělat až do 6 hodin od začátku příznaků, v ojedinělých případech i později,“ vysvětluje lékařka.

Vždy však platí: čím dříve, tím pro pacienta lépe. Pokud se totiž nepodaří co nejrychleji rozpustit nebo odstranit sraženinu, příslušná oblast mozkové tkáně odumře následkem ztráty krevního zásobení. „Rozsah handicapu nemocného pak závisí na místě a rozsahu postižené oblasti mozku, době, po kterou stav trval, ale úspěšnost léčby ovlivňuje i složení sraženiny, která cévu uzavřela,“ říká.

Kdo by se měl mít na pozoru?

„Mrtvička“ může potkat kohokoli z nás. Sklony k ní si většinou „vypěstujeme“ sami během svého nepříliš ukázněného života. Hlavní příčinou všech cerebro-vaskulámích nemocí je ateroskleróza, tj. ukládání tukových látek ve stěnách tepen. To vede k jejich postupnému zužování a následné nedokrevnosti různých orgánů. Mezi rizikové faktory patří vysoký krevní tlak. Také kuřáci podstupují dvojnásobné riziko, že je potká mozková příhoda. Prokazatelnými viníky jsou i cukrovka a obezita. Určitý typ srdeční arytmie - tzv. fibrilace síní, která se vyskytuje zejména u nemocných ve vyšším věku, zvyšuje pravděpodobnost mrtvice až pětinásobně.

A na koho útočí nejčastěji? Nebezpečí vzniku ischemické cévní mozkové příhody se zvyšuje s přibývajícím věkem a je obecně vyšší u mužů.

Dědičnost většinou nehraje roli, ale můžete zdědit sklon k rizikovým faktorům. Ovšem v případě mozkových výdutí je tomu jinak - častěji na ně trpí ženy a pravděpodobnost jejich výskytu se zvyšuje, pokud máte dva přímé příbuzné, jimž byla výduť diagnostikována. Krvácení z výdutě se navíc objevuje i u podstatně mladších lidí, než je tomu u klasické ischemické příhody.

Probuzená výduť

Aneurysma mozku, tedy výduť na mozkové tepně, je celkem běžný jev - jedná se o vakovitou výchlipku v zeslabené stěně mozkové cévy. Podle odhadu lékařů mají výdutě 2-3 lidé ze 100. Většina z nich o nich neví a nepociťuje žádné potíže. Problém nastává, když výduť praskne nebo se jen zvětší (třeba působením vysokého krevního tlaku a kornatěním tepen). K prasknutí dochází v průměru u 1 % lidí s cévní výdutí za rok a vzniká častěji u velkých výdutí. V případě pouhého zvětšení pak může začít tlačit na některé nervové struktury (nejčastěji mozkové nervy) ve svém okolí a způsobit jejich poruchu.

Pokud dojde ke krvácení z výdutě, nelze tento jev přehlédnout. Na rozdíl od ischemické cévní mozkové příhody se totiž většinou projeví prudkou, dosud nezažitou bolestí hlavy. Ke krvácení může dojít v podstatě kdykoliv, častěji pak po vyšší fyzické aktivitě, například po sportovním výkonu, ale třeba i během sexu.

„Při vyšetření na CT vidíme krev mezi mozkovými plenami. Prasklá výduť krvácí jen krátce a rychle se uzavírá trombem. Podle doby a síly krvácení se odvíjí klinický stav pacienta a způsob jeho léčby. Obvykle se však snažíme aneurysma vyřešit do 12, nejdéle do 24 hodin,“ vysvětluje doktor Šroubek, který se právě problematikou výdutí zabývá. Právě on měl službu, když na jeho neurochirurgické oddělení Nemocnice Na Homolce letos na jaře přivezla záchranka čtyřiapadesátiletou Marii Pitrovou z Prahy.

Večer začal jako vždycky

Jak rozpoznat příznaky

- náhlé poruchy hybnosti tváře, brnění, strnulosti, neschopnosti se usmát

- neschopnosti ovládat horní nebo dolní končetinu na jedné polovině těla

- závratí, ztráty rovnováhy, problémů s chůzí

- potíží s mluvením, vyjadřováním, artikulací

- chvilkové slepoty, náhlého rozmazaného nebo zdvojeného vidění

- náhlé silné bolesti hlavy, která může přejít do ztuhlosti krku

Ten večer si šla paní Marie jako obvykle zaběhat. Pak ještě chvilku cvičila. „Při cvičení jsem náhle pocítila ukrutnou bolest hlavy – jako kdyby propojila oba mé spánky. Potom se něco stalo a nemohla jsem se hnout od hlavy k pasu, každý, byť sebemenší pohyb navíc znamenal hroznou bolest páteře. Po chvíli, možná to bylo 20 minut, bolest trochu povolila. Vzala jsem telefon a zavolala záchranku,“ vzpomíná na osudný den Marie. „Cestu sanitkou jsem moc nevnímala, mlhavě si pamatuji, jen když mě vezli na operační sál, pak už nic...“

Marii Pitrovou potkalo to samé co její maminku před třinácti lety. Sklon k ruptuře aneuryzma (prasklá výduť na mozkové tepně) je totiž dědičný. Marie o tom věděla, proto si již před šesti lety zažádala o vyšetření CT mozku. To však neprokázalo žádné změny. Jenže, jak se zjistilo později, nález už tehdy na CT byl, jenže tak nepatrný, že se vlastně nedal odhalit. Za šest let ale výduť vyrostla a jednoho dne praskla. Marie však měla štěstí – zařadila se mezi 50 procent pacientů s rupturou aneuryzma, které se lékařům podaří zachránit. Navíc bez jakýchkoli následků.

„První, co jsem slyšela po operaci, byl hlas, který říkal: zahýbejte pravou nohou, levou rukou, řekněte, jak se jmenujete. Nikdy nezapomenu, jak jsem si v té chvíli uvědomovala to velké štěstí, že zadané úkoly zdárně plním, a že jsem tedy živá,“ líčí svůj návrat do života.

Začátky po propuštění z nemocnice lehké nebyly – neustále cítila nepříjemný tlak v hlavě, točila se jí, byla celkově slabá. Postupně však začala zvyšovat fyzickou i duševní zátěž. Dnes prý v domácím prostředí funguje dobře. „Ještě sice nevydržím dlouho udržovat pozornost nebo mluvit, jsem brzy unavená, ale intervaly se každým dnem prodlužují. Byla jsem překvapená, když jsem se unavila i jako spolujezdec při jízdě autem. Nikdy předtím jsem si neuvědomila, kolik činností je řízeno mozkem,“ uzavírá Marie Pitrová.

Článek vyšel v magazínu MF DNES Rodina.

Autor:






Nejčtenější

Ze všech týdnů módy bývá ten londýnský nejradikálnější a nejkřiklavější. Letos...
Punk, protesty, fetiše a luxusní móda. V Londýně skončil fashion week

Ze všech týdnů módy bývá ten londýnský nejradikálnější a nejkřiklavější. Letos na něm nové kolekce ukazovali legendární designéři po boku těch začínajících, na...  celý článek

Výstřih do véčka, sukně v áčkovém střihu, výrazný účes i boty na podpatku bez...
Pět tipů, jak si vylepšit siluetu: pomůže střih, prádlo i doplňky

Pokud chcete být spokojenější při pohledu do zrcadla, není hned nutné se uchylovat k dietě nebo tvrdému tréninkovému režimu. Trocha přemýšlení při nakupování a...  celý článek

Sue a Noel Radfordovi a jejich děti v roce 2015
Už jsme skončili, říkají po 20 dětech britští manželé Radfordovi

Sue Radfordová (42) a její manžel Noel (46) si opravdu nemůžou stěžovat, že by měli málo dětí v domě. Letos se jim narodil další syn. Doma tak mají už 19...  celý článek

Petr Klíma je na farmářských trzích v Praze 6 "pečený - vařený“. Na snímku s...
Z farmy přímo na stůl: nová kuchařka vás naučí milovat zeleninu

Nemusíte být fanatickým přívržencem farmářských trhů, abyste zjistili, že nejlepší zelenina je ta lokální. Ať už máte tatínka, který se vyžívá v pěstování,...  celý článek

Andrea se svým synem Josefem
Co řeší matky v porodnici? Nepříjemný klystýr i problémy s podnikáním

Porod dítěte trvá i několik hodin, během kterých ženu doprovází zpravidla partner a porodní asistentky. Ty si na porodních sálech vyslechnou a zahlédnou...  celý článek

Další z rubriky

léky
Léky, které už nezabírají. Nejčastěji jsou to antibiotika

Dosud hýčkaná antibiotika začínají být v boji proti mikrobům neúčinná a ti jdou pomalu, ale jistě vstříc vítězství. Budeme umírat na banální choroby, nebo je...  celý článek

Ilustrační fotografie
Nádorových onemocnění krve přibývá, řekl v on-line rozhovoru lékař

Krev je zázračná kapalina, která udržuje lidské tělo naživu. I ona ale může našemu organismu způsobit problém a to v případě, že se v ní něco pokazí....  celý článek

Ilustrační fotografie
Pět zvláštních následků nedostatku spánku. Hůře zvládáte emoce i práci

Málo hodin strávených klidným a posilňujícím spánkem se projeví nejen únavou, nadměrným hladem a podrážděností. Některé důsledky nevyspání vás možná překvapí.  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Když makup a stíny používá chlap - úchylnost, nebo umění?
Když makup a stíny používá chlap - úchylnost, nebo umění?

V poslední době víc než beauty vlogerky a blogerky jedou jejich pánské verze. Moc testosteronu z toho sice nekouká, ale ... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.