Heroin zdarma nebo levně
Heroin, původně léčivo na dětský kašel se přibližně až do roku 1910 dalo pohodlně sehnat v lékárnách v Praze, Vídni, Mnichově a dalších evropských i amerických městech. Když se zjistilo, že tento „superlék“, který měl nahradit návykový morfin, vytváří obrovskou závislost také, byl postupně z prodeje stažen a později úplně zakázán. V posledních letech se do specializovaných lékáren opět vrací.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  |
První bylo v tomto ohledu Švýcarsko, později se přidalo Německo, Dánsko, Nizozemí, Kanada a brzy i Austrálie či Norsko.
Opiát se má podle nové drogové politiky některých zemí poskytovat zdarma nebo za menší poplatek těm narkomanům, u kterých léčba nebo substituce metadonem opakovaně selhala.
Cílem je zlepšit lidem závislým na heroinu život a v neposlední řadě vymýtit nelegální prodej drog z ulic i snížit zločinnost.
Dávka za pár eur
Dnes lze koupit dávku heroinu ve švýcarské lékárně za jedenáct eur, experiment však začal už v roce 1994 v Curychu. Do programu se zapojilo tři sta beznadějně závislých na heroinu, u kterých zklamalo několik pokusů o léčbu a ke droze se vždy vrátili. Postupně se přidala další města a celkem se zkoušelo na více než tisícovce závislých, jaký bude mít experimentální přístup „heroinového programu“ účinek.
V praxi to vypadá následovně. Narkoman se většinou dvakrát denně dostaví na specializovanou kliniku či pracoviště, kde heroin dostane pod lékařským dohledem. Kromě drogy se může podrobit i vyšetření dalších nemocí, takže je „pod kontrolou“.
Podobný projekt připravila po Švýcarsku i Velká Británie. Výsledky byly po několika letech v obou zemích pozitivní. Tam, kde experiment probíhal, se kriminalita narkomanů snížila o polovinu až dvě třetiny.
Zároveň se závislí často snažili zapojit do normálního života. Přestali krást, začali o sebe dbát, našli si stálé bydlení a nakonec i práci. Stávali se zkrátka běžnými členy společnosti.
Velkým argumentem zastánců projektu v Británii byl i fakt, že stát ušetří hodně peněz, které by utratil za represivní tresty, věznice, soudy a podobně. Britové spočítali, že roční terapie jednoho narkomana vyjde v přepočtu na 450 tisíc korun, úspory pak činí kolem 330 tisíc korun za rok.
Švýcaři podle výsledků zkušební fáze heroinového programu absolvovali v roce 2008 celostátní referendum, kdy se 68 procent lidí vyslovilo pro to, aby se droga dostala do lékáren.
Heroin i do Česka?
V České republice je podle odhadů mezi třemi až čtyřmi tisíci problémových uživatelů heroinu. Bylo by i pro ně cestou k lepší budoucnosti, kdyby se opiát prodával v lékárnách?
Extáze proti traumatuNejen heroin, ale i další drogy by mohly být v budoucnu vydávány v lékárnách. Před dvěma lety se začala v USA testovat taneční droga extáze. Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) chce zjistit, jak droga pomůže při léčbě posttraumatického stresového syndromu – psychické poruše, kterou člověk může zažívat jako reakci na prožité trauma, například týrání, znásilnění, smrt blízkého člověka, ale třeba i válku, v experimentu je mnoho válečných veteránů. Pokud ano, mohla by být extáze na předpis už v roce 2021. |
„Ve Švýcarsku a dalších zemích jsem tento experiment sledoval. Je to takzvaná terciární prevence, kdy nepomohla prevence sekundární, čili léčba. Jde o lidi, kteří užívali drahý pouliční heroin, kradli, zdravotně se devastovali a podobně. Takže v tomto směru je to pro ně jednoznačně pozitivní,“ říká Jiří Presl, ředitel Střediska prevence a léčby drogových závislostí Drop In.
Zároveň však dodává, že pro současnou Českou republiku se jednak s podobným programem nepočítá, a také je k němu v českém prostředí skeptický.
„Toto je přístup pro specifické země se specifickou politikou, tradicemi, kulturou a v neposlední řadě penězi, program je velice drahý. V případě české společnosti bych asi nebyl pro, myslím, že by převažovala negativa. Nejsme tak bohatý stát, nemáme dlouho demokratickou tradici, nejsme tak otevření, spíš bych v této rovině řekl křehcí,“ dodává lékař.
