Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Genová terapie dává naději pacientům s rakovinou

  1:00aktualizováno  1:00
Dva muži s pokročilým nádorem kůže měli do tří, nejvýš do šesti měsíců zemřít. Pokročilý zhoubný nádor nedával žádnou naději. Místo toho se vyléčili. Jako poslední naději zkusili lékaři nasadit genovou terapii - a uspěli.
Laboratoř - (c) profimedia.cz/corbis

Laboratoř - (c) profimedia.cz/corbis - Ilustrační foto. | foto: Profimedia.cz

Dva muži podstoupili genovou terapii. Lékaři jim odebrali bílé krvinky, označované jako lymfocyty T, genově je upravili na boj se zhoubným bujením a znovu je vpustili do pacientova těla.

A pozměněné buňky imunitního systému skutečně začaly likvidovat nádorové buňky. Od ošetření uplynulo 18 měsíců - a muži jsou zdrávi.

Tým vědců z amerického Národního onkologického ústavu v Bethesdě v Marylandu vyslovil naději, že obdobným způsobem bude možné upravit T-buňky tak, aby likvidovaly zhoubné nádory prsu, jater či plic.

Dva ze sedmnácti
Pacientů, kteří podstoupili stejnou genovou terapii, však bylo dohromady sedmnáct. Léčba zabrala jen u dvou z nich. U ostatních patnácti pacientů zhoubný melanom nezmizel a 12 z nich již zemřelo.

Přesto hovoří vědci o úspěchu a o nadějích pro budoucnost. Máme v ruce důkaz, že nová terapie opravdu funguje, pochvalují si.

Testy, o kterých referují v předním světovém vědeckém časopise Science, totiž prokázaly, že geneticky modifikované buňky se proměnily ve specializované zabijáky rakovinných buněk a že nádory skutečně ustoupily.

Vedoucí výzkumu Stephen Rosenberg pro BBC prohlásil: Dokázali jsme naučit receptory těchto buněk rozpoznat rakovinu.

Doktor Rosenberg se svým týmem postupovali následovně: odebrali nemocným krev. Izolovali buňky imunitního systému - tzv. lymfocyty T - a nakazili je virem, do jehož genomu zabudovali geny nesoucí instrukci, jak vytvářet receptory, které rozpoznají antigeny nádorové buňky.

Buňky, ve kterých se virové částice i s podvrženým genem uchytily, pak namnožili a opět vnesli do těla pacientů.

Virové vektory neboli virové částice, do jejichž genomu se včlení potřebný gen, se v genové terapii používají běžně. Viry tu figurují jako poslíčci - vnášet svoji genetickou informaci do buněk hostitele je totiž základní životní strategie těchto nejmenších organismů.

Díky nové instrukci si imunitní buňky vytvořily potřebné receptory, které jsou schopné rozeznat nádorové buňky. Modifikované lymfocyty T pak začaly konat svou práci - vyhledávat a zabíjet rakovinné buňky, v tomto případě buňky zhoubného melanomu.

Vzali jsme normální lymfocyty a změnili jsme je na buňky, které reagují na nádor, vysvětlil Rosenberg.

Po dvou měsících po ošetření modifikované buňky tvořily přinejmenším deset procent všech lymfocytů, které obíhaly v krvi pacientů.

U třiapadesátiletého Marka Origera kožní nádor postupně zcela zmizel, další nádor na játrech se zmenšil natolik, že jej mohli lékaři odstranit chirurgicky.

U druhého pacienta, devětatřicetiletého Thomase M., se nádorové buňky v průběhu nemoci rozšířily do jater, lymfatických uzlin a plic. Po osmnácti měsících od léčebného zásahu po nich není ani stopy.

Oba pacienti jsou bez nálezu, konstatuje Stephen Rosenberg ve své zprávě. Poprvé se ukazuje, že genová manipulace může vést k ústupu nádoru u lidí, dodává.

U ostatních pacientů, kteří předtím již podstoupili veškerou možnou léčbu včetně chemoterapie a ozařování, se nádory zmenšily též, ale nezmizely úplně.

Proč u dvou pacientů zabrala nová léčba tak dramaticky, zatímco ostatním příliš nepomohla, se zatím neví. Je to předmětem dalšího intenzivního výzkumu.

Již bublinové děti
Postup genové terapie není zcela nový. Jeho účinnost ověřili lékaři již u desítek pacientů s těžkou kombinovanou imunologickou nedostatečností.

Děti s touto nemocí nejsou schopny bojovat s jakoukoli infekcí, a proto musí trávit život ve sterilním plastovém stanu (říká se jim proto bublinové děti).

Dosud existovala jediná pomoc - transplantace kostní dřeně, která však není pro všechny pacienty možná.

Genová terapie v případě těchto dětí znamenala, že lékaři dodali tělu normální gen, a ten začal řídit tvorbu chybějící bílkoviny nutné pro normální funkci obranného systému těla.

Léčba byla úspěšná - ale ve třech případech vedl genový zásah k rozvoji leukemie, dva chlapci zemřeli.

Genetický materiál virového vektoru se totiž zabudoval mimo jiné i v blízkosti genu, který má během embryonálního vývoje na starosti růst bílých krvinek, ale potom jeho činnost ustává, gen usíná.

Nečinný gen se po zásahu probudil a v organismu dětí začal řídit produkci nekontrolovaného množství leukocytů, což právě vedlo k rozvoji leukemie.

Klinické zkoušky genové terapie bublinových dětí byly proto ve Francii, kde se případ stal, pozastaveny, přestože další děti metoda vyléčila a ony teď mohou žít životem zdravých lidí mimo bublinu.

Vedoucí klinické studie Alain Fischer z Pařížské veřejné nemocnice nedávno při převzetí Descartovy ceny za vědu v Londýně přesto vyjádřil přesvědčení o velké budoucnosti této metody.

Musíme jen intenzivně pracovat na jejím vylepšení. Je účinná, ale není bezpečná, řekl francouzský lékař MF DNES.

A tímto směrem se orientují mnohé vědecké týmy. Bádá se usilovně zejména na vylepšení virových vektorů, tedy na bezpečném způsobu, jak dopravit chybějící zdravé nebo žádoucím způsobem pozměněné geny do těla.

Ideální vektor, který by splňoval všechny podmínky, tj. vysokou a specifickou účinnost a naprostou bezpečnost, prozatím není k dispozici, vysvětloval nad případem bublinových dětí náš přední odborník na virologii a genové terapie Vladimír Vonka z Ústavu hematologie a krevní transfuze.

Jak zničit nádor
Genová terapie je podle odborníků použitelná všude tam, kde je známa podstata nemoci na molekulární úrovni.

Okruh nemocí, kde se uvažuje o využití genové terapie, se tak stále rozrůstá. Naprostá většina klinických studií s využitím genové terapie se podle profesora Vladimíra Vonky týká právě zhoubných nádorů.

Je totiž snadnější buňku zničit, než ji přimět ke správnému fungování, vysvětluje a dodává: A my u řady nádorů víme, které antigeny jsou ve hře.

Známe i geny, které kódují receptory T-buněk pro různé typy nádorů, říká ředitel Národního onkologického ústavu John Niederhuber.

Ten také v Daily Telegraph vyjádřil velkou spokojenost nad výsledky doktora Stephena Rosenberga. Přináší naději, že tento typ genové terapie bude možné používat u všech běžných typů nádorových onemocnění a že bude dostupný v blízké budoucnosti.

I profesor Vonka považuje novou terapii za úspěch. Představuje nový přístup k věci. Genová terapie s sebou pořád nese rizika a stále je třeba hledat všechny možné způsoby jejího zdokonalení. Ale nezapomeňme, že tady šlo o záchranu života, a v takových případech platí jiná kritéria. Všech sedmnáct pacientů s velmi pokročilou nemocí mělo zemřít. A dva z nich se vyléčili, připomíná.

Autoři:






Nejčtenější

ilustrační snímek
Není vaše dítě osamělé? Víme, jak mu pomoci získat nové kamarády

Pokud je vaše dítě spíše introvertnější typ, možná jste si již někdy položili otázku, zda se necítí osaměle a neprospělo by mu víc kamarádů. Přinášíme vám...  celý článek

Ilustrační fotografie
Nechte děti se nudit, podpoříte jejich rozhodnost, radí odborníci

Není dobře, když se dnešní rodiče snaží od rána do večera zabavovat svoje děti. Ony se totiž nenaučí nudit, což pro ně později může být na škodu, varuje...  celý článek

Ilustrační fotografie
Hubnutí i výkonnější mozek. Proč se vám vyplatí posilovat

Chcete zhubnout a být ve formě? Potom zařaďte do svého programu posilování. Udělá pro vaší postavu i zdraví mnohem více, než si vůbec myslíte.  celý článek

Z Kary Robertsové se stala mořská víla, která má vlastní show, při které...
Z Američanky je profesionální mořská víla. Zbavila se tak mindráků

Američanka strávila přes 400 hodin výrobou kostýmu mořské víly. Díky rybímu ocasu může předvádět speciální podvodní show a splnit si sen. Jako podmořská bytost...  celý článek

ilustrační snímek
Tři přesvědčení, která získáme v dětství a neseme je až do dospělosti

I když si to občas nechceme připouštět, naše dětství mělo nepochybně velký vliv na to, jací lidé se z nás později stali. Podle odborníků v dětství vznikají tři...  celý článek

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Máslo nám moc neprospívá, tělo se bez něj obejde, ale chutná nám

„Máslo naše tělo v jídelníčku vůbec nepotřebuje,“ uznává výživová odbornice společnosti STOB Hana Málková a dodává, že ho jíme, protože nám chutná. A tak je to...  celý článek

Ilustrační fotografie
Srdce se náhle zastaví až 70 lidem ze sta tisíc. Do 10 minut je pozdě

Když náhlá zástava srdečního oběhu potká někoho s dobrou fyzickou kondicí, jeho okolí je zděšeno. Obecně se totiž má za to, že sportem si zdraví utužujeme, tak...  celý článek

Kolorovaný snímek rakovinových buněk z elektronového mikroskopu
Osm raných příznaků rakoviny, které byste neměli ignorovat

U velkého počtu nemocných jsou některé nádory objeveny až v pokročilém stádiu. Včasně diagnostikovaná rakovina přitom významně zvyšuje šanci na vyléčení. Které...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Nestíháte? Tyhle účesy zvládnete za 5 minut
Nestíháte? Tyhle účesy zvládnete za 5 minut

Nestíháte rande, pracovní schůzku nebo hodit děti do školy? Máme pro vás tipy na účesy, které budete mít hotové do 5 min... celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.