Doteky novorozencům prospívají

Ne každá změna nutně vede k lepšímu. Moderní doba, která odkládá novorozence do postýlek, kočárků a i doma do autosedaček, by se mohla v ledasčem poučit od takzvaných přírodních národů. Ty dodnes své děti po narození nosí a stále se jich dotýkají.

A jak se nyní ukazuje, je to pro ně to nejlepší. Potvrzuje to i nový výzkum na toto téma, který v dubnovém čísle zveřejnil časopis Pediatrics.

Klokaní péče
Lékařka Sari Goldstein-Ferberová z univerzity v izraelské Haifě spolu s lékařem Imadem R. Makhoulem z lékařského centra ve stejném městě zjistili, že těsný kontakt kůže na kůži, který se také nazývá klokaní péče, je pro zdravé donošené novorozence velmi prospěšný.

Už nějaký čas se "klokánkování", tedy přitisknutí dítěte na nahou kůži matky, doporučuje u nedonošených děti, kterým nahrazuje pobyt v děloze - má pozitivní vliv jak na rozvoj emocí, tak i na fyziologický vývoj.

Mimo jiné zlepšuje regulaci teploty, dýchání a snižuje výskyt poruch dechu a srdeční činnosti. U matek navíc zvyšuje produkci mléka, dítě díky nošení a dotýkání lépe přibírá, a může tak jít z nemocnice dříve domů. Přesto tato metoda nebyla dosud vyzkoušena na zdravých donošených dětech.

Aby mělo dotýkání smysl, je dobré začít s ním co nejdříve po porodu - matku a dítě by proto neměl nikdo oddělovat. Naštěstí čím dál více českých porodnic vychází matkám vstříc.

Hned po porodu spolu
"Je lepší, když porodní asistentka nebo lékař přiloží hned po porodu matce dítě na břicho a nikdo ho nikam neodnáší," potvrzuje porodní asistentka Ivana Königsmarková z Prahy. Právě první dvě hodiny po porodu jsou navíc velmi důležité pro rozvoj vztahu mezi matkou a dítětem.

Izraelci sledovali celkem 47 párů matek s dětmi, které byly rozděleny na skupinu s metodou klokaní péče a na skupinu se standardní péčí. Klokaní péče začala patnáct až dvacet minut po porodu a trvala jednu hodinu. Tyto děti byly odevzdávány do péče zdravotních sester 75 až 80 minut po porodu.

O děti v kontrolní skupině pečovaly sestry již za 15 až 20 minut po porodu. Při kontrole dětí čtyři hodiny po porodu bylo zjištěno, že děti s klokaní péčí po porodu delší dobu spaly a byly celkově klidnější.

Něco podobného lze ostatně říci i o dětech, kterých se jejich rodiče dotýkají i nadále, případně je nosí v šátcích - takové chování má pozitivní vliv na rozvoj schopností dětí, které bývají čilejší, mají méně potíží s koordinací pohybů a zároveň jsou po psychické stránce vyrovnanější.

Co by měly jíst malé děti
I děti by měly jíst zdravě, zároveň však s ohledem na to, že se stále vyvíjejí. Jak na to, radí Lumír Komárek z pražského Státního zdravotního ústavu.

• Vybírat mají rodiče, ne dítě
Dítě samo si nedokáže určit, co bude jíst, rodiče mu stravu musí nabízet tak, aby obsahovala všechny látky potřebné pro vyvíjející se organismus. Má-li si dítě z čeho vybírat, většinou si vybere dobře.

• Pro dítě je rozhodující chuť a zrakový vjem
Děti podvědomě cítí, že syrová zelenina a ovoce jsou zdravé, samy od sebe dávají přednost také libovému masu a drůbeži. Proto jim je hojně nabízejte.

• Nepřehánějte to se sladkostmi
Sklon pojídat sladkosti je spíše zlozvyk než přirozený výběr dítěte, který často rodiče v dětech pěstují sami tím, že jim bonbony a jiné mlsky dávají za odměnu místo toho, aby jim dali třeba krásné ovoce.

• Ať je dětský talíř pestrý
Děti potřebují smíšenou a pestrou stravu nejen kvůli své aktuální potřebě, ale také proto, že si díky ní utvářejí chuťové návyky na celý život. Pokud bude jejich strava jednostranná, hrozí jim chronický nedostatek některých živin, což se může negativně projevit na jejich zdraví.

• Nenuťte potomky, aby vše dojídali
Dítě má své individuální potřeby a množství jídla, které je ochotné sníst, není vždy shodné s tradičními českými představami plných stolů a naducaných dětiček. Nenuťme děti do jídla, výsledkem může být nechutenství, nebo naopak sklon k obezitě.

• Člověk je všežravec, platí to i pro děti
Dětská strava by měla obsahovat libové maso, velice vhodné je maso králičí a netučná drůbež. Jsou zdrojem plnohodnotných bílkovin, železa, zinku a vitaminů B1 a B2. Maso lze občas nahradit sójovým masem. V jídelníčku by neměly chybět ryby jako zdroj jodu, fluoru, vitaminů A a D a také potřebných esenciálních kyselin. Jsou také lehce stravitelné, což je pro děti důležité. Děti by měly jíst i mléčné výrobky, lepší jsou ty s nižším obsahem tuku. Jsou zdrojem vápníku a také důležitých vitamínů.

• Co by děti jíst neměly
Pro děti se nehodí tučná a smažená jídla ani potraviny s vysokým obsahem živočišných tuků. Ztužené tuky mají podobné vlastnosti jako živočišné tuky, navíc jsou obtížně stravitelné. Mezi nevhodné potraviny patří i většina výrobků z řetězců fast foodu, uzeniny, množství soli a přeslazená jídla a nápoje. Rodiče by přitom měli jít dětem příkladem.