Každý člověk má na svých rukou více druhů bakterií, než se původně předpokládalo. S takovým závěrem přišel tým vědců zkoumajících druhy bakterií na lidských rukou. Dále se prokázalo, že to jsou ženy, a nikoli muži, kdo má větší množství různých druhů bakterií na svých rukou. "Opravdu překvapivá je jednak proměnlivost mezi jedinci, ale také mezi pravou a levou rukou u každého člověka," říká Rob Knight, profesor biochemie na University of Colorado a jeden z autorů studie.
Muži versus ženy
Vědci si nejsou jisti, proč jsou to právě ženy, které mají na rukou více druhů bakterií. Předpokládají však, že tento fakt bude souviset s kyselostí kůže. Muži totiž mají obvykle kyselejší pokožku než ženy, což může některé druhy bakterií odradit, uvádí magazín ABC News. Jiným zdůvodněním může být rozdílná potní a tuková produkce žláz u žen a mužů. Obě pohlaví se také odlišují tloušťkou kůže, produkcí hormonů, ale i ve frekvenci namáčení rukou, nebo jak často používají kosmetické přípravky a krémy na ruce. Každá z těchto odlišností se přitom může určitým způsobem podílet na množství druhů bakterií.
Neznamená to, že mají ženy víc bakterií, průzkum hovoří o druzích. Ženy také mívají více bakterií žijících pod povrchem kůže, které není možné umýt. Knight zdůrazňuje, že velká většina bakterií, které žijí na našem těle, je buď neškodná, nebo užitečná. Patogeny, čili choroboplodné zárodky, tvoří jen velmi malou skupinu. Naopak některé druhy bakterií mohou pokožku před patogenními vlivy chránit. Vědci ale zatím ještě neví, které druhy pokožce pomáhají.
Na bakterie přes DNA
Vědci zkoumali dlaně jednapadesáti studentů. Ruce testovali za použití nového, velmi podrobného systému na zachycování DNA bakterií. "Dnešní technologie nám při výzkumu velmi pomáhají. Přesto ale známe jen jedno procento ze všech bakterií na světě," říká Robert Marquis, člen výzkumného týmu.
Vědci na dlaních identifikovali celkem 4 742 druhů bakterií, jen pět z nich ale bylo přítomných na všech zkoumaných rukou. Průměrná ruka poskytovala zázemí sto padesáti druhům bakterií. Všechny zkoumané dlaně tak vykazovaly téměř odlišné druhy bakterií. Co víc, i pravá a levá ruka jednoho průměrného člověka měly jen okolo sedmnácti procent druhů bakterií společných. Rozdíly mezi používanější, tzv. dominantní, a nedominantní rukou byly pravděpodobně způsobeny podmínkami prostředí, které nás obklopuje. Určující je tak míra slanosti, vlhkosti nebo mastnoty povrchů okolo nás, kterých se dotýká více pravá nebo levá ruka každého člověka.
Zatímco testy mohly určit, kolik odlišných druhů bakterií bylo přítomno, vědci dosud nedokázali spočítat celkový počet bakterií na každé ruce.
Mytí rukou
Knight věří, že budou moci opakovat pokus i v dalších zemích. Předpokládá, že se výsledky budou lišit, a to kvůli působení jiných specifických faktorů na druhy bakterií. Cílem pokusů bylo zjistit, jaký vliv má pravidelné mytí rukou na bakterie. Výsledek zjištění byl celkem překvapivý: mytí rukou sice sníží počet bakterií, ale ne počet druhů. "Umytím rukou se většina bakterií ulpívajících na povrchu kůže neodstraní, bakteriální kolonie se navíc do hodiny znovu obnoví. Přesto vědci zdůrazňují, že to neznamená, abychom s mytím rukou přestali. Hovoří především o tom, že mytí rukou znatelně omezuje patogenní vlivy a snižuje počet bakterií.
Každý den přicházíme do kontaktu s tisíci druhy bakterií, v podstatě jsme jimi neustále obklopeni. Jen velmi malé množství bakterií nám ale může ublížit. "Z 60 000 druhů bakterií, s kterými člověk přichází do kontaktu za jediný den, je to jen jedno až dvě procenta potenciálně nebezpečných patogenů, které mohou uškodit průměrnému člověku s normální imunitou," vysvětluje Philip Tierno, ředitel Ústavu klinické mikrobiologie na New York University. Je jen velmi málo míst, která jsou opravdu čistá. Populární antibakteriální ubrousky, které mnoho lidí používá, nejsou navíc až tak efektivní v zneškodnění bakterií, jak se věří.
