Více než jedna třetina oslovených žáků je vystavena tabákovému kouři doma. Důsledkem je nejen poškození dětí pasivním kouřením, ale i jejich silnější náklonnost ke kouření, řekla lékařka Eva Králíková z poradny pro odvykání kouření.
Podle výzkumu v současnosti pravidelně kouří cigarety 28 procent chlapců a téměř 32 procent dívek. Děti si jsou vědomy škodlivosti kouření. O zdravotních rizicích se více než polovina dětí dozvěděla v uplynulém roce ve škole, 82 procent oslovených žáků vidělo v posledních třiceti dnech negativní zprávu o kouření v médiích. Přesto si cigaretu zapálí. Eva Králíková si to vysvětluje silným vlivem reklamy a tlakem tabákových firem.
Reklamní tlak
Výzkum to potvrzuje. Zhruba 75 procent dětí vidělo za poslední měsíc reklamu na cigarety na billboardech a 68,2 procenta ji vidělo v novinách a časopisech. Téměř 17 procent oslovených žáků vlastní předmět s logem cigaretové značky a s nabídkou cigaret zdarma od zástupců tabákových společností se setkalo 7,3 procenta dotázaných.
"Děti mnohdy nevědí, že do sebe vdechují benzen, kyanovodík a další toxické látky, a přestože to tuší, nepřipouštějí si riziko," řekla Králíková. Díky kouření se cítí dospělejší a nezávislejší na rodičích. Kouření rodičů má podle Králíkové na kouření dětí vliv zejména prostřednictvím genetiky.
Závislosti na návykových látkách jsou totiž až v 60 procentech dědičné. Podle Králíkové si 90 procent kuřáků zapálí první cigaretu před jedenáctým rokem věku. Průměrný věk zapálení první cigarety je v Praze 9,5 roku. "Mám pacienta, který začal kouřit už v šesti letech," dodala Králíková.
Závislost se přitom v nižším věku vytváří mnohem rychleji než v dospělosti. V důsledku kouření zemře v ČR každý rok 18.000 lidí, kvůli pasivnímu kouření asi dva tisíce lidí. Náklady na léčbu kouřením zapříčiněných onemocnění dosahují devíti miliard korun ročně.
Výzkumu GYTS se zúčastnilo 3719 českých žáků 7. až 9. tříd základních škol a odpovídajících ročníků víceletých gymnázií ve školním roce 2006-2007
