Šíření nebezpečných nákaz usnadňuje cestování, migrace či dovoz potravin, které by mohly zárodky obsahovat. Přenášet po světě je mohou například i tažní ptáci.
Ptačí chřipka se objevila nejprve v Asii, nedávno se objevila už i na Urale.
Lékaři na odborném semináři v Praze uvedli, že v České republice zatím nefunguje laboratoř a pracoviště pro lidi s nebezpečnými nákazami či podezřením na ně.
Podle hlavního hygienika Michaela Víta by laboratoř měla začít pracovat do konce roku. Dokončuje se prý i pracoviště v nemocnici na Bulovce.
Z jeho dvanácti lůžek čtyři poslouží pacientům s nejvyšším, čtvrtým stupněm nebezpečnosti infekce. Osm je určeno pacientům, kteří s nimi přišli do styku, či lidem se třetím stupněm rizika. Tomu odpovídá třeba SARS.
Vít doplnil, že ministerstvo by chtělo podobně dobudovat přinejmenším sedm infekčních oddělení v regionech, nemá ale peníze. Do konce roku proto koupí aspoň tři bioboxy, v nichž by mohli být pacienti uloženi. Měly by být ve dvou nemocnicích v Čechách a na Moravě.
"V případě, že by se vyskytla závažná infekce, tyto bioboxy jsou mobilní. Do několika hodin by byly převezeny do nemocnic, kde by byly nasazeny," řekl Vít.
Lékaři ale před šetřením varují. "Když chce stát bezpečnost vzdušného prostoru, tak koupí za miliardy gripeny. Když chce svou bezpečnost před infekcí, jak zareaguje?" ptal se na semináři primář infekčního oddělení českobudějovické nemocnice Václav Chmelík.
Lékaři volají mimo jiné po úpravě legislativy. Zákon a vyhláška jim nařizují nemocného izolovat, nedefinují ale stupně nebezpečnosti nákaz.
Specialisté si stěžují také na nedostatečné financování. Personál podle nich není připraven k práci s nebezpečnými nákazami. Zdravotníci nemají ani ochranné obleky a zařízení, uvedli.
Lékaři zdůrazňují, že nemocného nelze jen izolovat. "Musíme se k vyděšenému člověku chovat lidsky. Je nutné technické vybavení k efektivní a humánní izolaci. Nemocný musí mít kontakt s rodinou a možnost se odreagovat," uvedl primář Chmelík.
