Zcela nový způsob takzvané neovaginoplastiky si vzal na starost tým gynekologů z Federální univerzity brazilské spolkové země Ceará. „Pokusným králíkem“ se stala třiadvacetiletá Jucilene Marinhová, která trpí vzácným Mayerovým–Rokitanskyho–Kusterovým–Hauserovým syndromem (MRKH syndromem). Tento problém postihuje přibližně jednu z 5 000 žen: od narození jim chybí část reprodukčních orgánů, obvykle děloha a často i pochva.
Při revoluční plastické operaci lékaři vytvořili otvor v místě, kde by běžně byla vagina a umístili do něj tubulární formu lemovanou kůží ryby tilápie. Ta se při kontaktu s lidským tělem začne chovat podobně jako kmenové buňky – vstřebá se a přemění na buněčnou tkáň, která zformuje stěny nové pochvy.
Před operací samozřejmě rybí kůže prošla přísnými hygienickými opatřeními: speciálním čištěním, sterilizací a ozářením, které mělo za úkol vyhubit případné viry. Lékaři ji zbavili i těch nejmenších zbytků šupin stejně jako rybího zápachu. Výsledkem tak nebyla kůže, jakou známe z kuchyně, ale světlý gel. Ten se dá ve sterilním prostředí skladovat až dva roky.
Žádná bolest, jen uspokojení
Z operace, která patrně otevřela stejnou možnost řadě dalších žen, se Jucilene Marinhová zotavovala tři měsíce. „Loni v říjnu mi lékaři dali zelenou, abych s partnerem vyzkoušela pohlavní styk,“ prozradila. „Nejdřív jsem se bála, že to bude bolet a že se nová tkáň poškodí. Ale všechno proběhlo bez problémů, byla to úžasná chvíle. Necítila jsem žádnou bolest, jen uspokojení.“
S novou pochvou se vysokoškolačka cítí zcela přirozeně a zažívá stejné pocity, jaké popisují ženy, které se s ní narodily. Po operaci se podle vlastních slov „konečně cítí jako skutečná žena“. Pro dívku, která se narodila bez vaginy, dělohy i vaječníků, nikdy neměla menstruaci a v návaznosti na vzácný syndrom trpěla depresemi, jde o zásadní životní změnu.
Lepší život díky rybě
Po úspěšné první operaci provedl tým gynekologa Leonarda Bezzery trojici dalších. Má podle něj samé výhody: především je méně invazivní než dosud používaná metoda, při které se v místě transplantuje přímo tkáň pacientky. „Tato procedura bývá časově náročná, velmi bolestivá a zůstává po ní jizva, která může být nehezká a stigmatizující. Navíc si některé ženy na novou tkáň nezvykají dobře,“ vysvětluje lékař.
Použití rybí kůže je podle něj menším zásahem, přípravy i rekonvalescence jsou kratší a po samotné operaci nezůstávají žádné viditelné jizvy. Navíc je menší riziko komplikací. Nemůže se stát, že by tělo tkáň odmítlo nebo by se místo zákroku zanítilo. Materiál je velice levný, takže se výrazně sníží i cena celé operace. Například v Brazílii ji může proplácet pojišťovna.
Kůži tilápie, která by se jinak vyhodila, lékaři „recyklují“ už dlouho. Zadržuje velké množství vody, je bohatá na kolagen a obsahuje proteiny, které urychlují hojení. Zároveň je stejně silná a odolná jako lidská kůže. Používá se proto zejména při její rekonstrukci po těžkých popáleninách.
Nápad využít rybu také na výrobu nové pochvy měl Bezerrův tým v roce 2016, o rok později už doktoři prováděli první experimentální operace. Vzhledem k dosavadním úspěchům se rozhodli know-how na přelomovou proceduru doladit a nabízet ho nemocnicím v dalších zemích. Ženy s MRKH syndromem tak získají šanci na lepší – nejen sexuální – život.