Nejen v Česku, ale i ve světě patří astma k nejčastějším chronickým nemocem. A to i u dětí. Konkrétně v České republice se s touto nemocí potýká 10 až 12 procent z nich.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech. |
„Vezmete-li v úvahu třídu se třiceti žáky, tak v průměru třetí a čtvrtý v ní by podle statistik měli trpět některou formou astmatu,“ říká Petr Pohunek z Pediatrické kliniky 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Fakultní nemocnice v Motole.
Ačkoli při dnešních možnostech léčby nemusí diagnóza astma představovat pro většinu pacientů žádné zásadní omezení v běžném životě a obávané záchvaty by teoreticky mohly patřit minulosti, neděje se tak. V řadě případů jsou bohužel na vině samotní pacienti, u dětských astmatiků pak jejich rodiče.
„V některých rodinách musí dítě bohužel skončit dvakrát třikrát v nemocnici, aby rodiče pochopili, že opravdu musí brát léky,“ zdůrazňuje Tomáš Kočí z Astmacentra Česká Lípa s tím, že u astmatu je obzvláště důležité užívat takzvané protizánětlivé léky dlouhodobě, ačkoli třeba pacient nemusí pociťovat větší obtíže.
Polovina pacientů užívá léky nesprávně
Právě s dodržováním dlouhodobé léčby měla potíže také dvojnásobná mistryně Evropy, plavkyně Petra Chocová, která se s astmatem potýká od dětství.
„Upřímně musím přiznat, že jako pacient jsem byla strašná a pravidelné braní léků mi dělalo problém. Musím také prásknout na mého tatínka, který mě do 19 let trénoval, že měl tendenci můj stav zlehčovat,“ vzpomíná sportovkyně, která se dnes i přes svou diagnózu může věnovat vrcholovému sportu, a to jen díky pravidelné a dlouhodobé protizánětlivé léčbě.
Fakta o astmatu* Na celém světě postihuje astma na 300 milionů lidí, převládají ženy. |
Neuvěřitelných 50 procent léčených astmatiků podle lékařů neužívá své léky správně. Po medikaci sahají až v případě nouze – nejčastěji když se objeví astmatický záchvat, kdy už jim dokážou pomoci jen silné úlevové léky. Právě tyto záchvaty jsou noční můrou každého astmatika i odborníků. Po každém z nich totiž dochází k nevratnému oslabení plic.
„Záchvat se dá přirovnat k infarktu nebo mrtvici. I když pacient záchvat překoná, a on ho většinou překoná, jeho plíce už nikdy nebudou stejné jako předtím,“ vysvětluje Milan Teřl z Lékařské fakulty v Plzni.
