Chřipka a nachlazení
„Nachlazení a chřipku si pletou i v reklamách. Skutečná chřipka je závažné onemocnění, poměrně zřídka je spjato s nachlazením. Rýma je naopak banalita, a pokud se jedná o lokální problém, pohybovou aktivitu znepříjemňuje, ale neomezuje,“ popisuje rozdíly mezi rýmičkou a chřipkou Kamil Bezděk z nemocnice Nový Jičín. Při nástupu celkových příznaků chřipky (horečka, zrychlený srdeční pulz, poruchy termoregulace, zejména zimomřivost, bolesti hlavy a podobně) je ale potřeba omezit pohyb a nasadit symptomatickou léčbu, která trvá asi týden.
Spočívá především v dodání vyšších dávek vitamínu C, zhruba pěti set miligramů denně. Dále je nutný dostatek tekutin, v akutním stavu klid, při horečce nad třicet osm a půl stupně antipyretikum (Ibuprofen, Paracetamol). „Pokud budete mít teplotu nižší, ale projeví se příznaky v podobě tachykardie, dušnosti, schvácenosti, výrazné bolesti či zimnice, naordinujte si antipyretika také,“ radí Karel Bezděk.
A naopak mírně varuje před léky typu Coldrex či Paralen Grip, které sice slouží jako prevence přechodu v zánět paranasálních dutin, ale hlavně u trénovaných jedinců mohou umožnit zátěž nad rozumnou míru, která nemoc zhorší a prodlouží. „Je-li nejhůř, existuje antivirotikum proti chřipce Tamiflu, které je ale nutno nasadit co nejdříve. Využíváme ho u starších či oslabených lidí, při prokázání nebezpečných serotypů chřipky (např. H1N1) nebo u vrcholových sportovců s příznaky virózy před důležitými závody,“ přibližuje taje kuchyně sportovních lékařů MUDr. Bezděk.
Střevní onemocnění
V celém zimním období jsou rovněž rozšířené banální střevní virotické infekce. „Střevní dyskomfort nás v běhu jistě zastaví. Netrvá však déle než tři dny, pak lze znovu vyběhnout,“ uklidňuje běžce Bezděk. Za důležitou součást léčby se považuje dostatek tekutin k hrazení ztrát, doplnění sacharidů a případně také probiotik (kmeny Saccharomyces boulardii, některé kmeny Lactobacillus, Bifidus, Escherichia coli), které dokážou zkrátit trvání průjmů až o sedmdesát procent.
Rehydratace se provádí rehydratačními roztoky, které oproti klasickým iontovým nápojům obsahují více soli a méně cukru. „Lze použít také domácí vývar, který postupně zahušťujeme sacharidy ve formě mrkve, rýže, těstovin a zeleniny. Naopak nejsou vhodné čaje, voda nebo sycené nápoje. Oblíbené kolové nápoje jsou sice lepší než čaj, ale je třeba z nich předtím vytřepat bublinky oxidu uhličitého,“ radí Bezděk.
Angína
Angína umí běžce zastavit na delší dobu. Léčí se antibiotiky, ta se podávají sedm dní. „Nedoporučují se antibiotika na tři dny, zejména makrolidy (např. Azithromycin). Přispívají totiž k rozvoji bakteriálních rezistencí a nemusí zapůsobit dostatečně,“ varuje před urychlenými formami léčby Bezděk a dodává, že není-li antibiotikum indikováno, je kontraindikováno. To znamená, že jejich braní „pro jistotu“ jen poškozuje střevní mikrobiom.
„V tlustém střevě máme desetkrát více bakterií, než je buněk v našem těle. Symbióza a správné zacházení je proto velice důležité a jejich vybíjení antibiotiky nasazenými bez vážného odůvodnění je nesmyslné,“ říká.
Zpátky na nohy
Když jste nemoc zdárně zažehnali a teď váháte u botníku, zda už je čas nazout tenisky a vyběhnout, radí lékař jediné – poslouchat svoje tělo. „Jedna z medicínských pouček říká, že jak dlouho se porucha vytváří, tak dlouho se upravuje. Pokud nás nemoc srazí na kolena na týden, budeme dávku pohybu minimálně týden navyšovat. A rozhodně nebudeme za týden v původní formě,“ vysvětluje Bezděk a dodává, že po opravdu těžkých stavech trvají zvýšené nároky organismu způsobené náročností rekonvalescence i šest měsíců.
Zatímco rýma běžce nezastaví, spíše mu trénink znepříjemní, u chřipky a angíny je nutno počkat do vymizení příznaků. „Jak dostaneme na běh chuť, lze pomalu začít. Ale opravdu pomalu. Problém není ani tak v tom, že vyběhneme brzy, ale že přeženeme dávku. Lze se hýbat například i s antibiotiky, ale je skutečně nutné začít pomalu s intenzitou i délkou běhu,“ zdůrazňuje Bezděk.
Skladba a postupné navýšení objemů i intenzity tréninku je přitom vysoce individuální. „Není zde místo pro hrdinství. Jindy běžná zátěž může být ve stavu rekonvalescence supramaximální s přetížením na všech úrovních. Šlachy, svaly, kardiovaskulární aparát i metabolické dráhy bojují s neblahými důsledky v podobě zranění, protrahované únavy, což v extrému může vést až k obnovení onemocnění či superinfekci,“ varuje.
Délku doby navrácení do tréninku tedy nelze jednoznačně určit, protože se odvíjí od věku, trénovanosti, závažnosti onemocnění, aktuálního počasí a dalších faktorů. Do tréninkového procesu byste se měli vracet s rozumem. „Snížení intenzity u prvních tréninků by mělo být významné, dejme tomu, že první trénink by měl jít pod padesát procent obvyklé dávky. Ty by se měly navyšovat postupně podle reakce organismu, což může trvat týden, ale i měsíce,“ popisuje rozumné navyšování tréninkových dávek po nemoci Bezděk.
A jak se nemocí co nejlépe vyvarovat? Krom známých pouček o tom, že není dobré jezdit v průběhu epidemií hromadnou dopravou a usmrkaného kolegu je třeba bez milosti vykázat z kanceláře, je to především péče o vlastní tělo po tréninku. „Jezte pestrou, vyváženou stravu, přiměřeně se oblékejte, otužujte se a po tréninku se nejdříve převlečte do suchého a doplňte tekutiny a sacharidy,“ radí lékař.
