Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Alzheimer není jen nemoc starých, postihuje i třicátníky

aktualizováno 
Je to jedna z nejzáhadnějších nemocí a zároveň strašák, před kterým má respekt každý. Alzheimerova choroba je však opředená celou řadou mýtů a nesmyslů. Například že ztráta paměti je přirozenou součástí stáří.
Ilustrační fotografie

Ilustrační fotografie - Alzheimerova choroba, ztráta paměti, žena | foto: Profimedia.cz

Mýtus: Ztráta paměti je přirozenou součástí stárnutí

Pravda: V minulosti se lidé domnívali, že ztráta paměti je zcela normální součástí stárnutí, a proto nahlíželi na Alzheimerovu chorobu jako na přirozený proces. Odborníci ovšem už dávno znají vážné výpadky paměti jako symptom této zákeřné nemoci. To, zda se spolu s věkem paměť skutečně horší, zůstává stále nezodpovězenou otázkou. Někteří vědci se dokonce domnívají, že spolu s přibývajícími léty se paměť naopak zlepšuje. Nejsou však k dispozici hodnověrné výzkumy, které by tuto hypotézu potvrdily.

Mýtus: Alzheimerova choroba není smrtelná

Pravda: Útok alzheimera nikdo nepřežije. Ničí totiž mozkové buňky, způsobuje závažnou ztrátu paměti, nevypočitatelné chování a ztrátu tělesných funkcí. Je to pomalý a bolestivý rozpad osobnosti, schopnosti interagovat s ostatními, myšlení, řeči a dalších základních funkcí. Nemocní žijí v průměru od osmi do dvaceti let od okamžiku, kdy se u nich poprvé projevily symptomy nemoci. Alzheimer neohrožuje život bezprostředně, ale je to pomalý a postupný postup nemoci, který postihuje i různé části těla. Protože však mnoho nemocných, kteří zemřou, trpí i dalšími nemocemi a přidruženými zdravotními problémy, může být značně obtížné určit, zda byl příčinou smrti alzheimer, nebo jiné přidružené onemocnění.

Mýtus: Alzheimerem mohou onemocnět jen staří lidé

Pravda: Alzheimer může postihnout i třicátníky. Čtyři procenta nemocných jsou tvořena lidmi mladšími padesáti let. I když je věk nejvýznamnějším známým rizikovým faktorem Alzheimerovy choroby, u většiny lidí se nemoc nerozvine v pokročilém věku. Přestože hlavní útok nemoci přichází obvykle v pozdějším věku, u mnoha osob je nemoc diagnostikována už kolem čtyřicátého či padesátého roku.

Alzheimerova choroba

Alzheimerova choroba je primárně degenerativní postižení mozku, což způsobuje poruchu a úpadek jeho činnosti.

Jedná se o nejčastější demenci vůbec.

Průběh nemoci je pomalý, s postupně se objevujícími příznaky. Prvními příznaky jsou poruchy paměti a ztráta schopnosti učit se.

Postupem času dochází ke ztrátě schopnosti řešit běžné denní úkoly, zhoršené orientaci v čase a prostoru, ke změnám osobnosti, nálady a chování.

Mýtus: Riziko onemocnění zvyšuje očkování proti chřipce

Pravda: Teorie o nebezpečném očkování se rozšířila ze Spojených států. Mnoho studií naopak potvrzuje, že protichřipkové a další očkování riziko onemocnění snižují. Například Canadian Medical Journal zveřejnil v roce 2001 studii, podle níž starší lidé očkovaní proti záškrtu, tetanu, neštovicím a chřipce měli mnohem nižší pravděpodobnost, že onemocní Alzheimerovou chorobou.

Mýtus: Amalgámové plomby zvyšují pravděpodobnost onemocnění

Pravda: Podle nejnovějších výzkumů neexistuje mezi amalgámovými plombami a Alzheimerovou chorobou žádná souvislost. Mýtus vznikl kvůli složení amalgámu, který obsahuje přibližně 40 procent stříbra, maximálně 32 procent cínu, maximálně 30 procent mědi, maximálně 2 procenta zinku a maximálně 3 procenta rtuti. Tyto složky vytvoří dohromady 50 procent amalgámu. Druhou polovinu tvoří kapalná rtuť, těžký kov, který může být v určité formě toxický pro mozek a další orgány (toxické mohou být i stříbro, měď a cín). Nicméně provedené výzkumy ukazují, že zubní amalgám rozhodně nepředstavuje významný rizikový faktor při rozvoji alzheimera. New England Journal of Medicine zveřejnil v roce 2003 článek, v němž shrnuje dosavadní výzkumy a podotýká, že zatím nebyla nikým prokázána souvislost mezi rtutí obsažené v zubních výplních a Alzheimerovou chorobou či jinými neurologickými onemocněními.

Mýtus: Už existuje léčba, která umí postup Alzheimerovy choroby zastavit

Pravda: Zatím neexistuje žádná metoda, která by vyléčila, potlačila nebo zastavila postup choroby. Dostupné léky mohou zpomalit zhoršování symptomů o šest až dvanáct měsíců asi u poloviny jejich uživatelů.

Mýtus: Pokud má alzheimera někdo z vaší rodiny, onemocníte také vy

Pravda: I když v onemocnění hrají roli i genetické předpoklady, pouze sedm procent případů je prokazatelně dědičných. Pokud má někdo z vašich rodičů či sourozenců alzheimera, jde u vás jen o mírně zvýšené riziko, že jím také onemocníte. Existují totiž dva typy Alzheimerovy nemoci: jeden z nich (5 až 7 procent) je dědičný, druhá forma (takzvaná sporadická) je způsobena mnoha faktory, v nichž dědičnost nehraje podstatnou roli.

Mýtus: Ztráta paměti znamená automaticky, že máte alzheimera

Pravda: Mnoho lidí má problémy s pamětí, ale to ještě zdaleka neznamená, že trpí Alzheimerovou chorobou. Pokud však ztráta paměti ovlivňuje každodenní život a je spojená s problémovým úsudkem nebo například zhoršením komunikačních schopností, je nutné navštívit lékaře. V takovém případě zřejmě o Alzheimerovu chorobu jde.

Mýtus: Alzheimerově chorobě lze předcházet

Pravda: Neexistuje způsob, jak by se dalo Alzheimerově chorobě předejít. Nicméně lékaři objevují stále víc faktorů životního stylu, které mohou pomoci redukovat riziko onemocnění. Je to především tělesná aktivita, zdravý jídelníček, udržování mozkové aktivity, redukce stresu, pravidelná kontrola krevního tlaku, krevního cukru a hladiny cholesterolu a udržování sociální aktivity. Ke zvýšenému riziku podle všeho přispívá i vážné zranění hlavy, kardiovaskulární onemocnění, diabetes typu 2 a ženské pohlaví (ženy totiž žijí déle a riziko onemocnění stoupá s postupujícím věkem). Nejasná je zatím úloha různých vitaminových a potravinových doplňků při prevenci Alzheimerovy choroby. I když mnozí výrobci tvrdí, že blahodárnou úlohu při prevenci mají vitaminy E, B, C, gingko biloba, kyselina listová, selen a další, výzkumy v této oblasti nejsou zatím vypovídající.

Mýtus: Všichni nemocní jsou agresivní

Pravda: Alzheimerova choroba postihuje každého člověka jinak a má na něj jiný vliv, takže nelze říci, že by se všichni nemocní stali nutně agresivní a projevovaly se u nich násilnické sklony. Nicméně pro osoby s Alzheimerovou chorobou je ztráta paměti a neschopnost fungovat v každodenním životě velmi frustrující a často se cítí i vystrašení a ohrožení. Častou reakcí je potom agrese a násilí. Agresivita například významně vzrůstá, pokud se nemocný ocitne mimo své rodinné prostředí.

Mýtus: Lidé s Alzheimerovou chorobou nerozumí tomu, co se kolem nich děje

Pravda: Někteří lidé s Alzheimerovou chorobou chápou, co se s nimi děje, a rozumí i svému okolí, pro jiné je to velmi obtížné. Nemoc ovlivňuje schopnost člověka komunikovat a rozumět světu kolem sebe, ale každého člověka poznamená jinak a v jiné míře.

Autoři:






Nejčtenější

ilustrační snímek
Není vaše dítě osamělé? Víme, jak mu pomoci získat nové kamarády

Pokud je vaše dítě spíše introvertnější typ, možná jste si již někdy položili otázku, zda se necítí osaměle a neprospělo by mu víc kamarádů. Přinášíme vám...  celý článek

Letošní podzim přeje barevným botám, stejně jako zdobení a různým texturám...
Obujte se do podzimu. Neokoukané kousky, které by vám neměly chybět

Poslední sluneční paprsky si můžete užít v pohodlných oxfordkách, elegantních kotníčkových střevíčkách nebo sexy upnutých kozačkách nad kolena. O slovo se...  celý článek

Babička s dědou se starají o svá vnoučata - jedenáctietou Anežku a osmiletého...
Děti žily ve stanu, než je máma opustila. U prarodičů našly nový domov

Na 35 metrech čtverečních žijí ve dvou místnostech babička s dědou a jejich dvě vnoučata. Jejich máma a prarodičů nejmladší dcera je opustila. Do televizního...  celý článek

Ilustrační fotografie
Hubnutí i výkonnější mozek. Proč se vám vyplatí posilovat

Chcete zhubnout a být ve formě? Potom zařaďte do svého programu posilování. Udělá pro vaší postavu i zdraví mnohem více, než si vůbec myslíte.  celý článek

Z Kary Robertsové se stala mořská víla, která má vlastní show, při které...
Z Američanky je profesionální mořská víla. Zbavila se tak mindráků

Američanka strávila přes 400 hodin výrobou kostýmu mořské víly. Díky rybímu ocasu může předvádět speciální podvodní show a splnit si sen. Jako podmořská bytost...  celý článek

Další z rubriky

Ilustrační fotografie
Plodnost mužů se stále zhoršuje. Na vině může být i umělé oplodnění

Mužům mizí spermie. Za posledních pětadvacet let jejich počet klesl o šedesát procent. „A plodnost se bude dál zhoršovat,“ předpovídá v rozhovoru pro páteční...  celý článek

Ilustrační fotografie
Srdce se náhle zastaví až 70 lidem ze sta tisíc. Do 10 minut je pozdě

Když náhlá zástava srdečního oběhu potká někoho s dobrou fyzickou kondicí, jeho okolí je zděšeno. Obecně se totiž má za to, že sportem si zdraví utužujeme, tak...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Máslo nám moc neprospívá, tělo se bez něj obejde, ale chutná nám

„Máslo naše tělo v jídelníčku vůbec nepotřebuje,“ uznává výživová odbornice společnosti STOB Hana Málková a dodává, že ho jíme, protože nám chutná. A tak je to...  celý článek

Další nabídka

Arome.cz

Jemné metalické líčení: Jediný třpytivý makeup, se kterým můžete i do práce
Jemné metalické líčení: Jediný třpytivý makeup, se kterým můžete i do práce

Patříte mezi milovnice třpytek, ale nemůžete si dovolit nosit do práce příliš výrazné líčení? Sáhněte po metalických očn... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.