Za horkem nemusíte nutně cestovat do teplých krajin, na zhoršení projevů žilního onemocnění bohatě stačí letní počasí v Česku. Teplo totiž způsobuje rozšíření žil, a proto v létě otékají nohy i těm, kteří jinak problémy s žílami nemají. S chronickým žilním onemocněním je to v teple ještě horší.
Proč vzniká chronické žilní onemocnění? 1. Žilami se krev vrací od nohou směrem k srdci. Během dlouhého stání nebo sezení, kdy návrat krve není podpořený občasným fyzickým pohybem, vede tíha nahromaděné krve k rozšíření žil. Stěna zdravých žil je dostatečně silná, a proto takovému tlaku může odolat. Naopak u oslabených žil dochází k jejich rozšíření, což ztěžuje proudění krve vzhůru k srdci. Přejde-li tento stav do chronicity s rizikem následných komplikací, nazýváme jej chronické žilní onemocnění. 2. Žilním onemocněním trpí třetina populace mezi 18 a 40 lety. Ve věku 41 až 60 let to je dokonce 44 %. I když v chladu nejsou vnější projevy, jako například otoky tak markantní, nejde jen o letní záležitost. Jde o celoživotní problém, který se ale bez kontinuální léčby a režimových opatření může jen zhoršovat. 3. Vznik nemoci a rychlost progrese záleží z 57 % na dědičné slabosti žilních stěn, na životním stylu, na dodržování doporučené léčby (venofarmaka, kompresní punčochy), na fyzické kondici a také na výběru obuvi a oblečení. |
Podstatou nemoci je totiž nedostatečná funkce žilních chlopní, které ženou krev od nohou zpět do srdce. Pokud se pohybují příliš pomalu, část krve protéká zase dolů, hromadí se v žilách dolních končetin a roztahuje žilní stěny. Chlopně, které se nachází právě na stěnách, k sobě najednou nedoléhají a více krve tedy proteče dolů.
V kombinaci s horkem, které žílu přirozeně ještě více roztáhne, je návrat krve do srdce komplikovanější a příznaky mohou být výraznější.
Není to jen v létě
Žilní nedostatečnost ale není jen problémem teplého počasí. Oslabené žilní stěny mají lidé s tímto onemocněním celý rok. To jen horko zhoršuje projevy, proto se situace může takto jevit.
K praktickému lékaři nebo k angiologovi se proto vydejte, jakmile se objeví první příznaky. Patří mezi ně bolesti dolních končetin, pocit tíhy, natékání nohou a kotníků, viditelné žilky nebo černomodré skvrny, které se spontánně objevují na kůži, neklid v nohou nebo křeče v lýtkách.
Chronické žilní onemocnění je progresivní a jen včasná diagnóza může zpomalit nebo zastavit zhoršování do dalších stadií. Odborník zhodnotí stav a může vám předepsat vhodná venofarmaka, léky zvyšující napětí žilní stěny.
Může vám doporučit a předepsat také kompresivní punčochy přímo na konkrétní stadium nemoci.
Hoďte nohy na stůl
Křeče, pocit těžkých a oteklých nohou můžete vnímat při dlouhém sezení například v autobuse, ve vlaku nebo v práci. Ve chvíli, kdy hodně sedíte a méně se pohybujete, dochází k přetlaku v žilách a krev se částečně vrací dolů.
U křečí a otoků žilního původu pomůže, když si dáte nohy nahoru, aby nahromaděná krev stekla k srdci. Pokud máte tu možnost, využijte gravitaci, dejte si nohy na stůl a ulevte sobě i vašim žilám.
Pohybujte nohama
Jestliže si zrovna nemůžete hodit nohy nahoru, doporučují odborníci nohama často hýbat, aby nebyly dlouho v jedné poloze. Ke zrychlení odtoku krve z dolních končetin zpátky k srdci pomáhá střídavé stahování svalů lýtka, k čemuž dochází normálně při chůzi, proto je dobré občas vstát ze židle a na chvíli se projít.
Pokud jste třeba v dopravním prostředku a víte, že budete dlouho sedět, zkuste cviky, které lze provádět při jakékoliv příležitosti.
Tři cviky, které uleví vašim nohám1. Jednu nohu zvedněte kousek nad zem. Ohýbejte ji v kotníku, střídavě přitahujte a odtahujte špičku. V každém směru proveďte cvik 10x. 2. Ve stejné pozici kružte nohou v kotníku. V každém směru proveďte cvik 10x. 3. Posaďte se do překříženého sedu a dejte si nohu přes nohu. Pak propněte špičku horní nohy, protáhněte chodidla do délky a roztáhněte prsty od sebe, jakoby do vějíře. Pak povolte, přitáhněte špičku a prsty stáhněte co nejvíc k chodidlu. Opakujte 10x u obou nohou. |
