Můžete to schovávat za roztomilou dětskou upřímnost, ale pravdou je, že sotva ratolesti vycítí slabšího jedince, zaútočí na něj – zvláště pokud jsou v přesile. A koktání takovým negativním spouštěčem je.
„Děti mohou jedince, který se neumí vyjádřit kvůli koktavosti, vyloučit z kolektivu. Také se mu často vysmívají a shazují ho. A to je pro jeho v psychiku velká rána,“ varuje logopedka Julia Hartnett.
Všímejte si i jiných důležitých příznaků
Většinou to časem přejde. Ale na to nečekejte. „Čím dříve se problém začne řešit, tím je pravděpodobnost úspěšné terapie vyšší a trvá kratší dobu,“ říká klinický logoped Jan Dezort.
Všímejte si proto hned prvních příznaků. Kromě toho, že dítě zadrhává, může se jeho stav projevit i jinak. Začne se třeba náhle vyhýbat situacím, kdy je nucené mluvit, a to jak ve škole, tak doma. „Pokud nedokáže vyslovit slovo, které chce, raději ho zamění za jiné. Nedává to sice smysl, ale zakryje koktání,“ přidává logopedka.
Zároveň se při mluvení také mění jeho obličejová mimika a pomáhá si pohyby těla. A i když se konečně rozpovídá, nikdy nepůsobí uvolněně – spíše vyděšeně a zoufale.
Postupujte trpělivě a empaticky
V tuto chvíli je nejlepší objednat ho na terapii. „Může pomoci, jak se změnou celkového způsobu řeči, nácvikem zvládání stresových situací, tak například i s psychosociální podporou,“ doporučuje tento krok logoped Jan Dezort.
Králova řečPřestože se koktání týká převážně dětí, trpí jím i 1 až 2 procenta dospělé populace. Pak je ještě těžší se ho zbavit. Výborně to dokládá příklad britského panovníka Jiřího VI. (†56). Za 2. světové války musel uklidňovat národ veřejnými projevy, jenže on koktal. Každé slovo před lidmi pro něj znamenalo nesmírné utrpení. Pomohl mu až uznávaný australský logoped Lionel Logue (†73). Jejich vztah skvěle popisuje film Králova řeč z roku 2010 s Colinem Firthem (61) a Geoffreym Rushem (70) v hlavních rolích. |
Jak už jsme naznačili, šrámy z dětské koktavosti si člověk může nést až do dospělosti. Bojí se třeba veřejných projevů, stydí se před velkým množstvím lidí, je nedůvěřivý apod. Odborníci jsou na to specializovaní a vědí, jak k malé dušičce promlouvat, aby se jí toto nestalo.
Ale pomoci můžete také vy jako rodiče. V prvé řadě musíte mít svatou trpělivost. „Nenaléhejte na dítě, aby se konečně vyjádřilo, ani nedokončujte věty za něj. Tím ho srážíte. Vyčkejte v klidu, až si s tím samo poradí, a posléze reagujte, jako by se nic zvláštního nestalo,“ radí Julia Hartnett.
Neopravujte ho, kdykoli se splete, a rozhodně ho nenabádejte, aby se před tím, než něco řekne, zamyslelo, co vlastně hodlá vyslovit. Snažte se pro něj vždy nastolit příjemnou atmosféru a nevynechávejte společné stolování. „Právě tam se cítí nejuvolněněji a tím se zbaví stresu z mluvení,“ uzavírá odbornice. A to je pro něj v tu chvíli to hlavní.
