Výživa na sebe vždy upoutávala pozornost, ale jak vysvětlit nynější nadšení Francouzů pro nové potravinové zákazy? „Naše vyspělé společnosti zažívají proces rostoucí individualizace ve vztahu k pravidlům, které přináší rodina, povolání či náboženství,“ vysvětluje sociolog Claude Fischler. „Je proto třeba si vybrat. Stáváte se tak zodpovědný za své zdraví a pohodu.“ Volba je ovšem často obtížná vzhledem k množství doporučení, zákazů a varování ohledně potravin.
Například v padesátých letech minulého století sesadily rostlinné tuky z piedestalu máslo. Tvrdilo se o nich, že jsou lepší pro srdce. V devadesátých letech se ale zjistilo, že jsou zdrojem transmastných kyselin, které je třeba ze stravy vyloučit, protože jsou škodlivé pro tepny. Od té doby se však začaly znovu používat, protože se změnil způsob jejich výroby.
Přetrvávají pochybnosti o potravinových výrobcích, které se zpracovávají mimo náš dohled, v jakési černé skříňce průmyslu. „Za těchto okolností je třeba vzít stravování do vlastních rukou. A to začíná tím, že vyloučíme některé potraviny,“ uvádí Claude Fischler.
Mléko jen pro telata
Například kravské mléko je potravina, která už nemá tak špatnou pověst, neboť je nahradil jako údajná škodlivina lepek. Rčení, že mléko je pro telata, ne pro dospělé lidi, však nachází svůj základ ve vědecké realitě. „Fyziologicky lidský druh ztrácí enzym laktázu, která umožňuje v dospělém věku trávit mléko,“ říká profesor Jean-Louis Bresson z Neckerovy kliniky v Paříži.
Migrény, zácpa, nadváha. Na vině může být potravinová intolerance |
Neznamená to ovšem, že někteří lidé, kteří nevylučují laktázu, nemohou vypít sklenku mléka. Jedna studie ukázala, že ze dvou skupin pokusných osob jedna tvrdila, že nesnáší laktózu, druhá že ji snáší, ale počet lidí nevylučujících laktázu byl v obou skupinách stejný.
Přestože postupné mizení laktázy je skutečností, experti varují před snahami odstranit ze stravy všechny mléčné výrobky. „Mléčné výrobky jsou zdrojem nezbytných proteinů a vápníku. Jestliže nesnášíte mléko, mohou ho nahradit jogurty,“ navrhuje nutriční expert a lékař Jacques Fricker.
Bezlepková móda
Odmítání mléka bylo dnes, jak se zdá, nahrazeno odmítáním lepku. Avšak jeho odstranění z našich talířů lékaře tolik neznepokojuje. „Může to být smutné nejíst pečivo či pizzu, ale z nutričního hlediska to nemá žádné důsledky,“ přiznává Jacques Fricker.
Lepek škodí jen celiakům. Zdraví lidé by ho jíst měli, říkají odborníci |
Jestliže z jídelníčku dospělé osoby vyloučíme obilniny, neznamená to podle něj, že by jí hrozilo nějaké nebezpečí. Jen to není pro její zdraví nijak přínosné.
Bezlepkovou dietu naopak potřebuje asi jedno procento populace, které trpí celiakií. To je chronický zánět tenkého střeva spojený se zvýšenou propustností střevní stěny. Je vyvolána u geneticky predisponovaných jedinců po pozření potravy obsahující lepek. Móda bezlepkových potravin má tak alespoň jednu výhodu: zvýšilo se množství produktů pro tyto nemocné.
