Kolem nás se vyskytují miliony bakterií. Některé jsou součástí lidského těla a jsou člověku přínosem. Jiné však způsobují nejrůznější nemoci a mohou být velmi nebezpečné. Mezi typické bakteriální infekce patří angína, zánět plic, zánět mozkových blan, záškrt, tetanus, tyfus, tuberkulóza, černý kašel, spála, salmonelóza, syfilis či kapavka.
Bakterie jsou zákeřné v tom, že i když se nasadí včasná a vhodná léčba, nemusí zabrat. Pak se může člověk dostat do situace, kdy mu jde doslova o život.
K léčbě onemocnění způsobených bakteriemi se zpravidla využívají antibiotika, která jsou právem považována za jeden z největších přínosů moderní medicíny. Ne každé antibiotikum ale zabírá na každou bakterii.
Před jejich nasazením je tedy proto vždy nutné zjistit, zda je daná bakterie skutečně původcem infekce či onemocnění, jak se chová a reaguje. Teprve na základě těchto informací může lékař doporučit nejvhodnější možné antibiotikum s nejvyšší pravděpodobností úspěšné léčby.
Lidé se často mylně domnívají, že antibiotika působí i na virové infekce, jako je nachlazení či chřipka. Pokud odcházejí od lékaře bez krabičky antibiotik, mají někdy pocit, že jejich potížím nebyla věnována náležitá péče.
„Pokud se onemocnění nejeví od počátku jako závažné, je vhodné s podáním antibiotik počkat. První dny po propuknutí infekce jsou nejdůležitější pro rozvoj přirozených imunitních protiinfekčních reakcí. Když je antibiotikum nasazeno příliš brzy, tlumí se obranné mechanismy, které by často byly schopny infekci zvládnout samy,“ vysvětluje Dana Hanuláková z laboratoře Synlab.
Poslouchejte lékaře
Pokud vám antibiotika byla předepsána, důsledně se řiďte pokyny lékaře. Léky berte pravidelně, dodržujte intervaly mezi jednotlivými dávkami a nevysazujte je hned, jak se vám uleví.
AntibiotikaZázrak, který se musí umět používat |
Antibiotika jsou na jedné straně téměř zázrak, ale mají i svou stinnou stránku, která spočívá v jejich nadužívání. Čím častěji je užíváte, tím víc si na ně bakterie zvykají a vytvářejí si proti nim odolnost.
Pokud jsou původci infekce vůči podávaným lékům rezistentní, účinnost léčby se snižuje nebo léčba zcela přestává fungovat. Tehdy hovoříme o takzvané antibiotické rezistenci. Bakterie se velmi rychle naučí antibiotikům vzdorovat a umějí si tuto „znalost“ předávat mezi sebou. Dokážou tak přežívat v přítomnosti antibiotika a dokonce pokračovat v množení.
Léčba chorob vyvolaných těmito rezistentními bakteriemi je pak obtížnější a musí se pro ni vyvíjet stále nové a dražší typy antibiotik, které mohou mít negativní vedlejší účinky.
Jak na antibiotika* Dbejte pokynů lékaře. Užívejte antibiotika pravidelně a ve stanovený čas. * Antibiotika vždy dobírejte až do konce. * Neužívejte antibiotika, která lékař nepředepsal přímo vám. * Pokud máte v lékárničce stará nedoužívaná antibiotika, vraťte je do lékárny. * Neužívejte antibiotika, která mají již prošlou dobu expirace (vyznačena na krabičce). * Antibiotika jsou dostupná pouze na předpis. Nesnažte se obejít lékaře a obstarat si je jinak. * Antibiotické léky jsou určeny pouze k léčbě bakteriálních infekcí. Pokud vám lékař antibiotika nepředepsal, vaše onemocnění je pravděpodobně jiného původu. * Důsledně dodržujte základní hygienické zásady, podaří se vám tak předejít vzniku infekcí. |
