V knize Zdravá výživa pro každý den jste věnoval podkapitolu zapíjení léků. Jak moc jsou takové informace důležité?
Jsou důležité proto, že pokud pacienti nezapijí léky pořádně, tak ani ty sebedokonalejší nebudou předvídatelně a spolehlivě fungovat. To v některých případech může způsobit velice nebezpečné komplikace, především u léků, které jsou důležité pro fungování srdce, ledvin a dalších důležitých orgánů.
Jan Piťha, vedoucí laboratoře pro výzkum aterosklerózy v pražském IKEM
doc. MUDr. Jan Piťha, CSc. (54)
|
Můžete uvést příklad, kdy špatně zapíjený lék pacienta ohrozí?
Třeba v případě pacienta užívajícího léky na ředění krve. U takového člověka může účinek léků kolísat – na jedné straně hrozí vznik krevních sraženin v žilním systému a následné embolie (ucpání tepny, pozn. red.), na druhé straně může například po pádu začít krvácet do mozku, protože měl krev naředěnou příliš. Uvádím extrémní případy, protože se ptáte na hlavní nebezpečí. Další vážné komplikace mohou nastat i u léků, které pacienti berou po transplantacích a které tlumí imunitní systém, aby neodmítal transplantované tkáně.
Na jakém principu nápoje účinky léku proměňují – ať už tlumí, nebo úplně potlačí?
Nápoj může ovlivnit vstřebání léků tím, že výrazně změní složení trávicích tekutin v žaludku. Absolutní množství léku, které se do organismu vstřebá, závisí i na složení těchto tekutin. To například mohou hodně nepříznivě ovlivnit sycené vody – kyselost tekutin v žaludku mohou výrazně zvýšit a snížit tak účinek řady léků, například antibiotik.
Ty kyselé a zásadité reakce probíhají hlavně v žaludku?
Úlohou žaludku je předpřipravit jakoukoli potravu včetně léků k dalšímu trávení a především vstřebávání, které pak probíhá téměř výhradně v tenkém střevě. Žaludek ovšem danou látku může zcela zničit, pokud je například prostředí v něm tak kyselé, že může snížit účinnost i léků, které mají speciální ochranný obal. Zde může tekutina, kterou léky zapíjíme, hrát velmi důležitou roli.
Mnoho příbalových letáků uvádí obecnou informaci, že lék je nutné zapít dostatečným množstvím tekutin. To je zhruba kolik?
Většina doporučení uvádí poměrně velké množství tekutin, odpovídající přibližně osmi lokům, což je čtvrt až půl litru. Pak máme jistotu, že se většina léků dostane tam, kam má. Takovým množstvím tekutiny však zapíjí léky málokdo. Jinými slovy, malá sklenička při zapíjení léků nezaručuje z hlediska vstřebání léků vůbec nic.
Týdeník TÉMAčtěte každý pátek  Rozhovor vyšel v magazínu Téma 1. února 2019 |
Opravdu je důležité, když nás lékař upozorňuje, že máme nějaký lék brát před jídlem nebo po jídle?
U většiny léků platí, že by se měly brát po jídle, aby byly lépe tolerovány. Výjimkou jsou například hormony štítné žlázy, které se musejí brát čtvrt až půl hodiny před jídlem.
Co konkrétně se tedy k zapíjení léků hodí, nebo nehodí? A jak je to s alkoholem?
Alkohol silně rozmlouváme všem pacientům u všech léků, zejména u těch, které ovlivňují činnost mozku. Rozhodně by se neměl požívat s léky na spaní, antidepresivy a dalšími léky používanými k léčbě psychiatrických onemocnění
Alkohol působí na mozek tlumivě, takže když si někdo večer vezme lék na spaní a zapije to alkoholem, hrozí výrazný útlum dechového centra, kdy už jde skutečně o život. Kombinace léků s alkoholem jsou nejčastější příčinou přijímání pacientů na akutní nemocniční oddělení, sledujeme-li vzájemné působení léků a potravin či tekutin.
A co třeba káva?
Kávou jako takovou zapíjí léky málokdo. Nicméně když někdo ráno léky zapije, jak má, ale pak si dává větší množství kávy, mohou se v případě některých léků projevit nepříjemné komplikace, jako například třes, bušení srdce, nevolnosti a zvracení. Jde přitom o léky, které se neberou zase tak vzácně.
Říká se jim theofyliny a jsou pravidelně a dlouhodobě užívány například při chronických zánětech průdušek. I když u zmíněných onemocnění výrazně pomáhají, mají i stimulační účinek, který se může zesílit právě při pití většího množství kávy s kofeinem. O život v tomto případě nejde, ale je to velice nepříjemné.
Proč se při zapíjení léků varuje před grapefruitovým džusem?
Grapefruitový džus totiž reaguje s enzymy, které odbourávají řadu léků, vlastně s nimi o tyto enzymy soupeří. Pokud tedy vypijeme víc než 200 až 300 mililitrů grapefruitového džusu denně, řada léků například ke snižování cholesterolu nebo krevního tlaku se neodbourává tak, jak má. Zůstávají v těle déle a mají tím pádem větší účinek.
Je zajímavé, že u pomerančového džusu a dalších citrusových plodů toto neplatí. Nicméně zesílení účinku některých léků při současném pití grapefruitového džusu může být někdy i pozitivní. U dražších a hůře dostupných léků se pak může užít menší dávka a o uspokojivý účinek se postará právě grapefruitový džus. Toto je však spíše výjimečná záležitost a jen po konzultaci s odborníkem.
Šťáva ze všech citrusových plodů může také zlepšit vstřebávání preparátů železa, které se podávají například ženám s příliš silnou menstruací. Tyto preparáty se lépe rozkládají právě ve výrazně kyselém prostředí. Naopak některá antibiotika mohou v takovém prostředí účinek ztrácet.
A jak je to s mlékem?
Mléko je obecně hodnoceno příznivě, především u dětí. Nemyslím však, že příliš lidí napadne zapíjet léky mlékem. Pokud ano, může mléko snížit vstřebání a efekt například některých antibiotik. V případě závažných infekcí může mít přitom menší účinek antibiotik velice nepříznivý dopad, včetně těžkého poškození pacienta nebo i úmrtí.
Co sycené nápoje, jako jsou limonády?
K zapíjení léků samy o sobě špatné nejsou, ale jejich větší příjem vede k obezitě. Proto je nedoporučujeme.
Úplně nejlepší je tedy nakonec čistá voda?
Voda z vodovodu nebo nesycená minerálka. Kdybych měl dělat nějaký žebříček, tak do skupiny nejdoporučovanějších dám právě je.
Nezapomínejme ani na čaj.
Ovocné čaje – proč ne? Ty jsou výborné. Černý čaj se ovšem trochu překrývá s kávou pro vyšší obsah kofeinu a působením s již zmiňovanými theofyliny. Navíc tyto léky většinou užívají kuřáci, kteří již sami o sobě mohou mít řadu problémů. Černý čaj by v této situaci mohl u některých pacientů vyvolat velice nepříjemné pocity jako neklid, třes a bušení srdce.
Na účinnost léků má však vliv i to, co jíme?
Ano, to je obecně také velice zajímavé téma, které ovšem nikdo moc nezkoumá, protože tyto vztahy jsou velmi složité. Samozřejmě jsou však hodně důležité a množství a kvalita potravy může mít na vstřebávání a účinek léku výrazný vliv.
