Dlouhodobé sezení je metla lidstva. Zabíjí spíš než kouření či obezita

Málo pohybu a hodiny vsedě, to jsou v současnosti největší rizika, která prostupují celou populací takzvaného civilizovaného světa. Pokud se celý den nehýbete, je to, jako byste kouřili nebo byli obézní, uvedla lékařka Irena Sobotková pro deník Metro.

Dlouhodobé sezení je velkým zdravotním rizikem. | foto: Profimedia.cz

Víte, kolik hodin denně strávíte sezením? Nějaký čas prosedíte ráno a večer, když jedete autem nebo jiným dopravním prostředkem do práce a z práce, osm až deset hodin v zaměstnání a jako bonus čtyři až šest hodin vsedě či v pololeže na gauči před televizí. Celkem to může být i 14 nebo 15 hodin denně.

Skrytá hrozba

Jaký je běžný pracovní den?

jízda do práce – 45 minut sezení

práce na PC – 4 hodiny sezení
oběd – 45 minut sezení
práce na PC – 4 hodiny sezení
jízda z práce – 45 minut sezení 

večeře – 30 minut sezení

sledování televize, čtení nebo hraní na PC – 3 hodiny sezení

Celodenní sezení přitom přispívá k rozvoji metabolického syndromu, který výrazně zvyšuje riziko rozvoje diabetu či úmrtí v důsledku kardiovaskulárního nebo onkologického onemocnění. Fyzicky neaktivní lidé jsou navíc náchylnější ke zraněním a celkově se u nich zvyšuje riziko předčasného úmrtí. 

„Když sedíme, využíváme méně energie, než když stojíme nebo se hýbeme. Dlouhodobé sezení se přitom pojí s řadou negativních vlivů na zdraví organismu,“ vysvětluje fyzioterapeutka Tereza Novotná z centra zdravotního životního stylu Dům jógy.

„Patří mezi ně třeba obezita, ale i další komplikace, které se s nárůstem tělesné hmotnosti mohou, ale ani nemusí pojit, včetně zvýšeného krevního tlaku, vysokého krevního cukru, nárůstu viscerálního tuku či zvýšení hladiny cholesterolu,“ dodává.

Aspoň jednou za hodinu

„Vašemu zdraví je jedno, jestli sedíte u počítače v práci, za rýsovacím stolem, nebo za volantem auta. Pokud tělu nedopřejete žádnou fyzickou aktivitu a více než osm hodin denně sedíte, je to pro organismus z hlediska zdravotního podobně rizikové, jako byste byli obézní nebo silnými kuřáky,“ upozorňuje také Irena Sobotková, praktička z Lékařského domu Praha 7.

Změna je život

Důsledný režim má smysl

• Při zaměstnání dělejte pravidelné přestávky. Pauzu od sezení během pracovního dne byste si měli dopřát ideálně každých 30 minut či alespoň jednou za hodinu. 
• Dojděte si v práci na toaletu do jiného patra, skočte si uvařit čaj či kávu a telefonní hovory vyřizujte při chůzi. 
• Navrhnout můžete také změnu porad, kdy vyměníte sezení za stání či chůzi. To se může odrazit i na nových nápadech a produktivitě.

Odborníci proto všem, kdo mají sedavé zaměstnání, doporučují alespoň jednou za hodinu se vědomě trochu protáhnout. „Ideální je udělat si během dne pět až šest menších protahovacích pauz. Stačí pár kroků, několik dřepů.

Pokud si můžete na pracovišti dovolit mít cvičicí míč, využijte ho, pomůžete tak svalům od nepříjemného napětí.

„Během dne nebo po práci je velmi dobře se jít projít, ideální je rychlá chůze, která trvá alespoň dvacet minut a vede ke zpocení. I tyto malé činnosti tělo pozná, povzbudí se tak metabolismus a udržíte si zdraví,“ doporučuje výživový kouč Martin Škába, který se věnuje mimo jiné i přednášení o zdravém životním stylu ve firmách.

„Je velice pozitivní, že poslední léta už mnozí zaměstnavatelé myslí na zdraví, a tím pádem i lepší výkony a spokojenost svých zaměstnanců – například tak, že podporují vznik místností, kde se mohou zaměstnanci během pracovní doby protáhnout a zacvičit si,“ upřesňuje výživový kouč.