Zásadním okamžikem, který z lahví učinil vážného konkurenta do té doby nedotknutelných vaků, bylo představení takzvaných soft flasků neboli měkkých lahví. Ve srovnání s klasickými tvrdými lahvemi jsou ty měkké mnohem lehčí a díky poddajnému tvaru lépe pasují do kapes běžeckých batohů i ledvinek. Nezanedbatelná je i schopnost smrštění při postupném ubývání tekutiny, takže voda v lahvi po upití nešplouchá.
Z lahví se tak staly zmenšeniny vaků a narazit můžete i na provedení s krátkou hadičkou. Ta se používá kvůli tomu, aby bylo možné pít za běhu bez nutnosti jakékoliv manipulace s lahví.
Jak se ale rozhodnout, jestli je pro vaše běhání lepší tradiční vak, nebo lahve? Začněme výhodami i nevýhodami vaků na vodu.
Výhody a nevýhody vaků na vodu
Hlavní výhodou je velký objem. Těžko narazíte na běžeckou lahev, do které by se vám vešly dva litry tekutiny. U vaků není tento objem nic neobvyklého, ale pokud jsou na vás dva litry moc, vždy můžete sáhnout po menších variantách. Výhodou číslo dvě je nejjednodušší možné pití. Předchozí věta může na první pohled působit zvláštně, ale pokud běžíte ve svižném tempu a nechcete se nechat ničím rozptýlit, pak opravdu oceníte, když je pití pouze otázkou přiložení hadičky k ústům. Kromě toho je vak možné jednoduše izolovat pomocí hliníkových ochranných fólií a neoprenových pouzder na hadičky, takže se nemusíte bát ani běhání v mrazivém počasí.
Mezi nevýhody hydrovaků je potřeba započítat složitou manipulaci při doplňování tekutin a komplikované čištění. Někomu může vadit i skutečnost, že nikdy pořádně nevíte, kolik vody vám ve vaku ještě zbývá.
Všechny problémy spojené s vaky řeší lahve snadno a elegantně. Doplnění vody je otázkou okamžiku, čištění je snadné a rychlé a za každé situace máte perfektní přehled o tom, kolik tekutin máte ještě k dispozici.
Výhody a nevýhody měkkých lahví
Ani lahve však nejsou stoprocentní. Největší objem, ve kterém se měkké běžecké lahve standardně vyrábí, je půl litru. To v praxi znamená, že do většiny běžeckých batohů nedostanete více než litr tekutin, což může být v některých případech příliš málo. Vždycky si s sebou můžete vzít ještě třetí lahev a umístit ji do zadní úložné kapsy, ale manipulace s ní už bude o poznání obtížnější, a abyste se k ní dostali, budete muset sundávat batoh ze zad. Ani nemluvě o vyšší investici, protože žádný batoh není v základu osazen více než dvěma lahvemi a třetí vás vyjde minimálně na další pětistovku. Tím se dostáváme k poměrně vysoké pořizovací ceně, která se dá též připsat na seznam nevýhod. Jejich výčet zakončíme zmínkou, že v mrazu se měkké lahve izolují pouze velmi obtížně a jedinou možnost je podomácku vytvořené neoprenové pouzdro, se kterým se však lahve pravděpodobně nevejdou do většiny kapes, které jsou na ně určené.
Je lepší vak, nebo lahev?
Ve výsledku by se dilema lahve versus vaky dalo shrnout následovně. Pro běžce, kteří hodně pijí a potřebují s sebou mít velký objem tekutin, je vak jasnou volbou. Stejně na tom budou i ti, kdo rádi vyrážejí na dlouhé tréninky a závody v teplotách hluboko pod bodem mrazu.
Na závody a tréninky, kde je možné vodu pravidelně doplňovat, nebo pokud vám bude stačit jeden litr, naopak vedou lahve díky rychlosti a jednoduchosti při pití i doplňování. Příjemnou výhodou je i rovnoměrné rozložení váhy tekutin na oba přední popruhy batohu, takže se nemusíte tahat s dvoukilovým závažím na zádech a zádový úložný prostor zůstává prázdný a připravený k uložení dalších věcí, které s sebou chcete nést.
Vítek Kněžínek Vítkovi leží v botníku něco přes padesát párů běžeckých bot všech možných typů, které nejraději testuje na dlouhých závodech v horách, kde se mu čas od času podaří probít na pódiové umístění. Rád má i silnici, na které pokořil hranici 75 minut na půlmaratonu. jeho hlavní pracovní náplň představuje konzultace s výběrem bot v běžecké speciálce Triexpert. |
