Může to být objev, který pomůže zachránit mnoho lidských životů. Nebo také experiment, jenž v lidském organismu fungovat nebude. Ať tak či tak, v hlavní roli jsou čeští vědci. Ti totiž umí zatím jako jediní vyrobit umělý brzlík. Tedy orgán, latinsky zvaný thymus, který je aktivní hlavně v raných fázích života a od desátého roku se postupně zmenšuje a ztrácí svou funkci. Bez něj by mělo lidské tělo velmi ztížený boj s chorobami.
Brzlík se v těle nachází za hrudní kostí, „dozrávají“ v něm bílé krvinky, které se učí, jak následně bojovat s viry nebo nádorovými buňkami v lidském těle.
Před několika lety přišli vědci ze Skotska se zdánlivě banální myšlenkou. Kdyby brzlík plně fungoval i u dospělých lidí, mohl by zvýšit jejich imunitu a tím pomohl vyřešit krizové pooperační nebo potransplantační stavy. Otázkou však bylo, jak umělý brzlík, který by se do těla pacienta musel vpravit, vyrobit. Tehdy do příběhu vstupují vědci z České republiky, respektive společnost Nanopharma, která se zabývá vývojem nanovláken.
„Ve světě se ví, že Česko je na poli nanotechnologie na výborné úrovni. Byli jsme osloveni, zda bychom z tohoto materiálu nebyli schopni vytvořit jakési ‚tělo‘ či konstrukci umělého brzlíku,“ říká ředitelka Nanopharmy Liliana Berezkinová.
První dobrovolníci
Češi úkol zvládli, a tak se v umělém thymu mohly zabydlet jeho první buňky. „Buňky, respektive celý brzlík, se odebírá z těl dětí. Buď těch, kterým musí být kvůli zdravotním problémům brzlík vyoperován, nebo se odebírá mrtvým novorozencům,“ uvádí Berezkinová. Buňky se následně kultivují a nakonec se vpraví právě do umělé konstrukce, kterou vědci z Nanopharmy vyvinuli v laboratořích v Liberci.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, historických událostech, nevšedních akcích z celé České republiky. |
Funkční umělý brzlík už Skoti a Američané odzkoušeli na malých i velkých zvířatech a výsledky jsou slibné. „Testy začínaly u myší, pak teprve nastoupili králíci a poté další větší savci. Pokusná zvířata neměla imunitní systém a zemřela by i na banální infekci. Umělý brzlík však začal produkovat funkční bílé krvinky a zvířata se nákaze ubránila,“ vysvětluje.
„Teď stojíme před branou nejdůležitějšího úkolu – dát umělý brzlík prvním lidským pacientům. To nás čeká letos nebo příští rok. Je zde velké riziko, že zatímco u zvířat to fungovalo, u člověka bude všechno jinak,“ podotýká ředitelka Nanopharmy. Výzkum na lidech bude mít, tak jako u mnoha jiných preparátů, léků či technologií, tři fáze. Nejdřív se vybere experimentální skupina přibližně deseti dobrovolníků, ve druhé fázi jich už budou desítky či stovky.
„Třetí fází, při níž mnoho výzkumů bohužel končí, je testování léku například na různých lidských etnikách. Pokud se léčba nepotvrdí jako úspěšná, tak celý výzkum a miliardy korun na něj vynaložené jsou pryč,“ dodává.
Fakta o brzlíkuBrzlík v těle najdete pod hrudní kostí. Produkuje buňky, které mají za úkol v těle rozpoznat cizorodé látky, rakovinné buňky a zároveň usměrnit funkci T-lymfocytů, tedy bílých krvinek, které tyto cizí buňky zničí. V deseti letech věku začíná postupně mizet, až je prakticky nerozpoznatelný. U zdravého člověka je tento proces správný, zbytnělý brzlík může naopak znamenat zdravotní potíže. |
Vývoj a úspěšné využití umělého brzlíku by představovaly velkou pomoc hlavně pro lékaře z oboru imunologie. „Brzlík je velmi komplikovaný orgán. O vývoji toho umělého vím. S vědci, kteří ho vyvíjejí, jsem v kontaktu,“ potvrzuje Anna Šedivá, primářka Ústavu imunologie 2. lékařské fakulty UK a Fakultní nemocnice Motol. Zároveň dodává, že detailní informace o projektu zatím nemá. „Výzkum je velmi důvěrný,“ vysvětluje.
Malá fazolka
Umělý brzlík pro člověka by byl velký asi jako fazolka a do těla by se vpravil chirurgicky. Nikoliv ovšem na přirozené místo v hrudním koši. Vědci ho chtějí vložit do předloktí ruky pod kůži.
„Nepracoval by stále, pouze dva týdny. Tedy po dobu, kdy by pacient potřeboval využít jeho služeb, což je třeba po těžké operaci, kdy je nutné ‚nakopnout‘ imunitu. Pak by se v těle samovolně rozpadl a pacient by ho vyloučil,“ popisuje Berezkinová.
Umělý brzlík patří mezi první umělé organoidy na světě, který pracuje samostatně. Není tedy nutné dodávat mu energii z baterií, jako třeba u umělého srdce. „Například umělý močový měchýř také funguje bez baterie,“ uzavírá Berezkinová.
