Takové kapky do nosu se tváří neškodně. Pokud je užíváte podle příbalového letáku, nemusíte se obávat. Jestliže si ale kapky budete kapat po hodině a nepřestanete ani poté, co nejhorší potíže odezní, zaděláváte si na pořádné potíže.
Čtěte v magazínu Rodina DNES |
Mnoho těchto výrobků totiž obsahuje derivát efedrinu, při jeho dlouhodobějším užívání – někdy stačí i týden – se buňky v nose přestanou pohybovat a dojde k prosáknutí nosní sliznice a následnému otoku. Pacient má tak pocit ucpaného nosu stejně jako při rýmě a dál si kape kapky. V horších případech může přijít krvácení, v těch závažnějších pak bolesti hlavy a závratě.
Nebo třeba takové polknutí sirupu na kašel před tím, než se člověk uloží do postele. Vůbec to není zárukou klidného spaní. Mnohdy se vám po něm může i výrazně přitížit.
Pokud si totiž dáte léky na odkašlávání krátce před ulehnutím, klidnou noc nečekejte. Léky vás budou nutit kašlat. Některé ředí hlen nebo podporují tvorbu řídkého hlenu. Bez obav je můžete užít během dne, nejpozději však v pět hodin odpoledne. Před spaním zvolte raději antitusika, která kašel uklidňují.
Nikdy nekombinujte léky na tlumení s léky podporujícími kašel. Docházelo by k hromadění většího množství hlenu v dýchacích cestách bez možnosti vykašlávání.
Poměrně častou záležitostí jsou lékové interakce. „Pokud pacient užívá 3-5 léků, je už vysoká pravděpodobnost, že jejich kombinací k ní dochází,“ říká lékárnice Michaela Bažantová.