Ochrana nenarozeného dítěte před bolestí, nebo jen další krok k tomu, jak bránit ženám v umělém přerušení těhotenství? Zákon amerického státu Utah vyvolal mezi experty velké rozčarování a ostrou kritiku.
„Je to jen další opatření, jak odradit ženy od potratu,“ citovala americká CNN například gynekoložku Anne Davisovou, která působí jako vedoucí poradce ve společnosti Lékaři pro reprodukční zdraví. Doktorka dodala, že zákon nikomu nepřináší žádnou výhodu. Pouze větší riziko pro ženy, které by chtěly potrat podstoupit. „Jak se mám jako lékař s tímto sžít?“ položila řečnickou otázku Davisová.
Člověk je schopen vnímat bolest prostřednictvím neuronů. Jenže ty jsou podle vědeckých poznatků vyvinuté až od 27. týdne těhotenství, kdy už se potrat stejně neprovádí. Obhájci nových pravidel s anestetiky pro plod ovšem argumentují například tím, že plod ucukne, když se ho něco dotkne, a to dříve než v 27. týdnu. Podle expertů však není možné spojovat reflex a bolest, protože to jsou dvě odlišné záležitosti.
Rovněž podle renomovaného českého gynekologa a sexuologa Pavla Turčana je podávání přípravků na tišení bolesti pro plod ve 20. týdnu zbytečné, protože bolest prostě cítit nemůže. Turčan připomněl, že podle českých zákonů je možné potrat ve zvláštních případech (při zjištění genetické vady) provést maximálně do 24. týdne. Tedy tři týdny před tím, než se u plodu vyvinout neurony, bez nichž dítě bolest cítit nemůže.
Nebezpečí pro matku
Podávání tišících prostředků může být naopak nebezpečné pro matku. Neexistuje totiž bezriziková metoda, jak plodu v těle ženy anestetikum skutečně bezpečně podat.
„Nedokážu si představit, jak tuto anestezii u plodu provést,“ potvrzuje Turčan. „Bude-li podávána matce s přestupem přes placentu tak, aby u plodu mohla být opravdu účinná, musely by se u matky podat větší dávky anestetika a ty by mohly být pro matku ohrožující. Nebo by se musely podávat přímo plodu. Pokud je plod v děloze, muselo by to být jedině nějakou intervenční metodou, která by opět mohla způsobit závažné komplikace i matce.“
OBRAZEM: Jak roste lidský plod |
Pavel Turčan ovšem má jedno vysvětlení, proč Utah tento „zákon proti bolesti nevyvinutého plodu“ přijal. V tomto americkém státě má totiž sídlo Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů, která je známá spíše jako mormonská církev. „Hodně příslušníků této církve je i členy tamní vlády. Proto nejspíš půjde ani ne o vědecké jako spíše ideologické hledisko,“ odhaduje Turčan.
Interrupce v Česku legálně jen do 12. týdne
Podle platných českých zákonů je legální potrat na přání pacientky možný do dovršení 12. týdne stáří plodu, počítáno od prvního dne poslední menstruace. Ze zdravotních důvodů je možné umělé přerušení těhotenství posunout až do 24. týdne.
Do 12. týdne se potrat provádí odsátím obsahu dutiny děložní. U starších plodů se vyvolávají děložní kontrakce a potrat je podobný jako porod - děloha vypudí plod.
„Ve výjimečných případech je možné provést i takzvaný mini-císařský řez, ale ten je pro ženu rizikovější než klasický císařský řez v pokročilém stadiu těhotenství, a to hlavně z toho důvodu, že děložní stěna ještě není dobře rozvinutá a je poměrně tlustší než na konci těhotenství. Proto jizva na děložní stěně, která po takovém mini-císařském řezu vznikne, může vážně ohrozit průběh případného dalšího těhotenství a může být rizikem nejen pro plod, ale i pro zdraví a život ženy,“ vysvětlil Pavel Turčan.
