„Většinou jde o ženy, které mají velmi špatný zážitek z předchozího porodu. Pokud mají trauma z prvního porodu, je potřeba ošetřit toto trauma. Mluvit o porodu, dát ženě možnost vypovídat se. Nesmírně důležité je podporovat ženy v pocitu vlastní kompetentnosti, v tom, že ony samy jsou nejlepší odbornice na své tělo, svůj porod a své miminko,“ říká porodní asistentka Kristina Neubertová Zemánková. Klientkám pouští videa porodů, mluví s nimi o jejich pocitech při pohledu a porod a vzpomínky na ten vlastní a otevřeně se baví i o obavách nastávající matky.
Tokofobie
Strach z porodu mohou kromě vlastních negativních zážitků ovlivnit i příšerné historky od kamarádek, sester nebo i od starší generace. Existují ale ženy, u kterých je strach z porodu dítěte tak velký, že přeroste až v tokofobii.
„Sama jsem za svůj život potkala opravdovou tokofobičku jen jednu. Jednak se kvůli svému strachu dlouho bránila otěhotnět. A pak, když už se to stalo, strach z porodu dokázal téměř úplně vymýtit radost z očekávaného dítěte. Už dvě čárky na těhotenském testu způsobily, že se jí udělalo mdlo. A i poté jí vyrážel studený pot, kdykoli si uvědomovala, že bude muset rodit. A že si to, proti své vůli, uvědomovala velice často! Poté, co získala diagnózu a indikaci k císaři, se jí okamžitě ulevilo,“ popisuje psycholožka Pavla Koucká.
„S obyčejným (i velkým) strachem z porodu se však dá velmi dobře psychologicky pracovat a maminky pak bývají velmi rády. Po porodu jsou na sebe hrdé a už mnohokrát jsem od nich slyšela, že porod byl nejkrásnějším a zážitkem jejich života,“ dodává autorka knihy Zdravý rozum ve výchově.
Rozptylte obavy
Pokud se žena porodu obává, rozhodně by si to neměla nechat pro sebe. Mnoho žen se bojí třeba porodních komplikací, uklidnit je přitom mohou zcela příznivá statistická data.
Nejste v tom samaZahnat strach z porodu vám pomůže podpora maminek z webu eMimino.cz. |
U zdravých žen s normálním těhotenstvím (kterých je podle Světové zdravotnické organizace asi 90 %) je riziko komplikací naprosto minimální. Podle britské studie z roku 2011 je to méně než 0,5 %. To znamená, že pokud je žena zdravá a těhotenství probíhá dobře, porod začne sám a nezasahuje se do něj, pak je pravděpodobnost více než 99,5 %, že u porodu nenastanou žádné závažné komplikace vyžadující okamžité odborné řešení.
„Pokud vám lékař řekne, že máte velké riziko komplikací, ptejte se, jak přesně velké, protože často to jsou promile případů. Také je dobré ptát se, jak se případným zásahem riziko sníží. To, co žena může udělat, aby se komplikacím vyhnula, je dobře se na porod připravit, dobře vybrat porodnici a osoby, které jí budou při porodu doprovázet, a dobře pečovat o své tělo a psychiku před porodem“, radí porodní asistentka.
Zrádné zkušenosti
„Když jsem čekala prvního potomka, nechtěla jsem rodit přirozeně, byla jsem ovlivněna negativními zkušenostmi kamarádek. Bála jsem se o zdraví svého miminka a myslela si, že tu bolest absolutně nezvládnu. Chtěla jsem rodit císařským řezem. Naštěstí jsem našla skvělou porodní asistentku, která se mnou pracovala v předporodním kurzu, mohla jsem s ní sdílet veškeré obavy, znala můj zdravotní stav, doporučila mi odbornou literaturu a dávala praktické rady,“ líčí své pocity v těhotenství jednatřicetiletá Karolína. Porod nakonec s pomocí porodní asistentky, manžela i lékaře zvládla přirozenou cestou. A nyní se domnívá, že se vlastně ani tolik nebála bolesti, jak okolností porodu.
Ideální přípravou na porod je navštěvovat předporodní kurzy, vyhledat porodní asistentku či dulu, koupit si publikaci věnovanou těhotenství a porodu. S internetem zacházejte opatrně, dá se na něm najít spousta dobrých, ale také spousta zavádějících informací. Buďte opatrná při získávání informací od svých kamarádek a známých.
„Setkávám se se ženami, jejichž vlastní porod byl komplikovaný a celé dětství pak od maminky slýchávaly, jak je porod něco příšerně náročného, to se pak ženě zaryje hluboko do duše. Ideálním „protijedem“ v takovém případě jsou pozitivní porodní příběhy,“ uvedla Kristina Neubertová Zemánková a dodává: „Celospolečenský obraz porodu je zkreslený, ženám se málokdy dostanou realistické informace. Realistické je, že většina porodů jde naprosto hladce, že jsou ženy, které rodí bezbolestně, že jsou ženy, které vnímají porod jako krásný.“
Císařský řez, prosím!
V dnešní době má žena právo na plánované rodičovství, právo na prenatální diagnostiku, na programovaný porod, volbu způsobu porodnické analgezie a polohy při porodu. U polohy koncem pánevním může být proveden císařský řez na přání rodičky. Jsou ale ženy, které se porodu bojí natolik, že by raději volily císařský řez bez dalších zdravotních důvodů. „Ano znám ženy, které si zajistily indikaci k císařskému řezu ze strachu a byly velmi zklamané,“ připouští porodní asistentka Kristina Neubertová Zemánková.
„Často je k tomu vede potřeba vyhnout se bolesti. Jenže ženám se jaksi neříká, že porod sice možná bolí pár hodin, ale bolesti jizvy po císařském řezu trvají mnoho dní i měsíců. Ženy po císařském řezu tak ze začátku nejsou schopné se o své děti postarat, mají častěji problémy s kojením a častěji po něm přichází poporodní deprese a pocity selhání. Císařský řez je velká břišní operace, pro matku i dítě je mnohonásobně rizikovější než vaginální porod. Císařský řez není dobrá cesta, jak se vyhnout komplikacím ani bolesti, naopak je obojí při něm vyšší. Takže pokud k němu není skutečně závažný medicínský důvod, rozhodně jej nedoporučuji,“ myslí si Zemánková, která pracuje jako porodní asistentka v Olomouci a v Mamicentru v Brně.
„Myslím, že velký strach z porodu je fenoménem doby, souvisí s moderní antikoncepcí, odtržením od přírody, staršími prvorodičkami a vyprávěním matek, jež zažily traumatické porody spojené s odloučením od dítěte,“ domnívá se psycholožka Pavla Koucká. A zároveň vyzývá k překonání strachu a jeho nahrazení sebevědomím. I podle její zkušenosti byly ženy rodící císařem na přání nakonec zklamané. Vaginální porod je navíc přínosný pro imunitní systém novorozence a lékaři se jej dnes dokonce snaží u císařských řezů částečně simulovat (více zde).
