Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Dětem po císařském řezu pomůže tekutina z matčiny vaginy

  0:54aktualizováno  0:54
Dětem po císařském řezu by s imunitou mohla pomoct tekutina z matčiny vaginy, resp. bakterie, které v ní žijí. V zahraničí si nová technika, která je teprve na počátku testování, vynesla označení vaginal seeding (volně přeloženo jako poševní sázení).
ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Jdeme na císaře

Své zkušenosti s plánovaným císařským řezem řeší maminky na webu eMimino.cz.

Zejména v Austrálii a Spojených státech amerických se některé matky rozhodly, že tuto metodu začnou zkoušet i na vlastní pěst při plánovaných císařských řezech. Podle dosavadních výzkumů má totiž kontakt dítěte s matčinými tělesnými tekutinami vliv na to, jak se budou vyvíjet bakterie na jeho kůži, ale také ve střevech. Právě bakterie ve střevech mají velký vliv na náš imunitní systém.

Co je to mikrobiom?

Některé matky, ale i lékaři doufají, že poševní sázení by mohlo dětem pomoci změnit jejich mikrobiom tvořený všemi bakteriemi a dalšími mikroorganismy těla. U dospělého člověka je jich kolem deseti tisíc druhů a u každého člověka jde o unikátní sestavu. Tyto rozdíly pak mohou být podle vědců důvodem, proč jsou někteří z nás náchylnější k onemocněním více než ostatní. Podle některých studií mají totiž děti narozené císařským řezem vyšší riziko astmatu, alergií, diabetu a dalších zdravotních problémů oproti dětem, které se narodily přirozenou cestou.

Jedna z teorií to pak přikládá za vinu právě tomu, že se dítě nedostane hned v počátku života do kontaktu s těmi „správnými“ bakteriemi. Porod a prasknutí plodových obalů znamená první kontakt dítěte s mikroorganismy, které začnou okamžitě osidlovat jeho střeva.

„Během vaginálního porodu je dítě kolonizováno matčinými vaginálními a fekálními bakteriemi,“ říká porodní asistentka Rachel Reedová z australské University of the Sunshine Coast pro server KidSpot s tím, že v mikrobiomu dětí narozených císařem nacházejí odborníci stopy po bakteriích z kůže dalšího nemocničního personálu. Mikrobiom těchto dětí se pomaleji rozrůstá a mění, rozdíly v jeho vývoji jsou podle lékařů u dětí patrné sedm a možná i více let po porodu.

První úspěšná studie

Studiu dětského mikrobiomu se několik let věnuje i newyorská mikrobioložka Maria Gloria Dominquez Bellová. Té se loni podařilo zorganizovat na toto téma malou studii na jednadvaceti matkách a jejich dětech v Portoriku. Její technika zahrnuje otření očí, úst a kůže novorozence právě vyjmutého z dělohy matky jejími poševními tekutinami předtím, než jí ho sestry položí na hrudník. K otření pak používala gázu, kterou si matka předem vložila do pochvy.

Doktorka Dominquez Bellová uvedla pro britský Guardian, že výsledky jejího testování byly uspokojivé - dětský mikrobiom se po otření matčinou tělesnou tekutinou opravdu lišil. Vědkyně se proto chystá zahájit další důkladnější výzkum, který by trval alespoň tři roky a zahrnoval více dětí. „Uvidíme méně případů astmatu? Méně obezity?“ ptá se a zároveň si odpovídá, že vše je třeba potvrdit dalším testováním.

Zároveň lékařka ale přiznává, že již nyní má mailovou schránku plnou dotazů nastávajících matek na proceduru. Existuje riziko zanesení infekce na novorozence, proto matka musí být kompletně vyšetřena lékařem na možné problémy ve vaginálním prostředí - měl by dominovat kyselý lactobacillus a samozřejmě žena nesmí být HIV pozitivní, mít pozitivní stěr na streptokoka nebo jakoukoliv pohlavní chorobu. O záměru by proto měl v každém případě vědět její gynekolog a musí se s ním konzultovat.

Autor: pro iDNES.cz






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.