Zjišťovali jsme, zda je náročnější běžet na pásu, nebo venku

Běháte často na pásu a zajímalo vás, zda je běh na tomto přístroji srovnatelný s tréninkem venku? Přišli jsme na to, že stačí provést několik malých nastavení, a už se nebudete muset bát, že by byl trénink na pásu méně hodnotný.

Zjišťovali jsme, zda je náročnější běžet na pásu, nebo venku | foto: Filip Marvan, Rungo.cz

Ta zdánlivě jednoduchá otázka vyvolává často velké emoce. Příznivci běžeckých pásů se odvolávají na to, že se přece stále jedná o běh, takže náročnost pohybu musí být stejná jako při pohybu venku. Hlavní argument oponentů spočívá v tom, že povrch na páse ubíhá pod vámi a tělo se nemusí posouvat vpřed nebo překonávat odpor vzduchu. Běh na pásu tedy podle nich musí být výrazně jednodušší, než když běžíte po silnici.

Existují dokonce i názory, že běh na pásu lze velmi jednoduše „ošidit” a že je k němu potřeba jen naprosto minimální množství energie. Patříte-li mezi zastánce této teorie, doporučujeme vám běžecký pás někdy vyzkoušet na vlastní kůži. Zjistíte, že tak jednoduché to není.

Ptejte se v naší poradně

Máte dotaz ohledně běhání, výbavy či výživy? Zeptejte se zdarma odborníka Vítka Kněžínka nebo se inspirujte dotazy před vámi.

Jak už to bývá, pravda leží někde uprostřed, ale nejvíce se k ní blíží ti, kteří tvrdí, že mezi během venku a na pásu nejsou prakticky žádné rozdíly. Toto tvrzení je podložené i několika vědeckými studiemi.

Pravidlo jednoprocentního sklonu

Nejzásadnější z těchto studií má na svědomí britský vědec Andrew Jones, který ve své práci zjistil, že nastavením jednoprocentního sklonu u běžeckého pásu docílíte stejné náročnosti jako při běhu ve venkovním prostředí.

Tuto studii cituje většina článků na toto téma. Pravidlo jednoho procenta se stalo univerzálním a používá se vždy a všude. Málokdo si ovšem uvědomuje, že důležitou roli hraje i rychlost. Podle Jonese vyrovnávalo nastavení jednoprocentního sklonu náročnost až při rychlostech vyšších než 4:30 na jeden kilometr. Většina běžců ovšem běhá výrazně pomaleji a v tom případě se nemusejí žádným nastavením sklonu zatěžovat. Náročnost pohybu totiž bude srovnatelná s během venku tak jako tak.

Zapojování stejných svalů

Pokud jsme vás už přesvědčili, že běh na pásu a venku je energeticky stejně náročný, ale stále se vám nezdá, že by se jednalo o rovnocenný pohyb, měla by vaše pochyby rozmetat další studie. Ta tentokrát dokazuje, že kromě náročnosti je srovnatelná i biomechanika pohybu a že při běhu na pásu budete se stejnou intenzitou zapojovat stejné svalové skupiny, jako když poběžíte venku.

Přece jen však nelze vynechat několik základních rozdílů, které mezi pásem a venkovním běháním jsou.

Nedostatek rozmanitosti

Jestli běžecký pás v něčem opravdu zaostává za svým přirozenějším venkovním protějškem, je to nedostatek rozmanitosti. Většina kvalitních pásů sice nabízí možnost nastavení různých programů, které vám v průběhu tréninku mění sklon nebo rychlost, ale nikdy se například neproběhnete z kopce. Povrch pásu je navíc dokonale rovný, což se vám při běhu venku stane maximálně na atletické dráze.

Psychická odolnost

Malá rozmanitost s sebou však na druhou stranu přináší i jednu z největších tréninkových výhod, které pás představuje. Kromě toho, že se i v zimě můžete proběhnout v kraťasech a tričku, se totiž na tomto přístroji výborně piluje psychická odolnost. Každý kilometr vám přijde tak dlouhý, jako kdybyste jich venku zvládli už alespoň deset.

Vítek Kněžínek

Vítkovi leží v botníku něco přes třicet párů běžeckých bot všech možných typů, které nejraději testuje na dlouhých závodech v horách, kde se mu čas od času podaří probít na pódiové umístění. Rád má i silnici, na které v letošním roce pokořil hranici 75 minut na půlmaratonu. Chcete-li se Vítka zeptat na jakékoliv téma související s běháním a aktivním způsobem života obecně, navštivte naši poradnu.