Konzumace karbohydrátů, především pak škrobu, podle vědců z Nezávislé univerzity v Barceloně byla a je klíčová pro vývoj lidského mozku. Na základě dat z nejrůznějších oborů dali dohromady co nejpřesnější obraz toho, z čeho se v poslední době – přibližně během posledního milionu let – skládal náš jídelníček. Proteiny samozřejmě nechyběly, ale škrob pomohl mozku víc.
Jedním z důvodů je podle nich to, že právě mozek využije denně až čtvrtinu tělesné energie a dokonce až 60 % glukózy, kterou tělo vytvoří, uvádí server Daily Mail. Tady nám pomohl objev ohně: vařením se totiž kořínky, oříšky, semena a později i brambory, všechny plodiny bohaté na škrob, stanou lépe stravitelnými a tělo z nich glukózu získá snáze.
S rozmachem vaření přišel i další pokrok. U lidí se časem ztrojnásobil počet takzvaných genů pro slinné amylázy, které pomáhají lépe enzymaticky rozkládat škrob. Například šimpanzi mají tyto geny dva a my v současné době šest, což znamená, že je pro naše trávicí ústrojí mnohem jednodušší glukózu vytvořit a dále ji „předat“ mozku.
V těle těhotných žen se glukóza dostává i k plodu. V případě, že se naše předkyně dobře stravovaly, měl lidský mozek šanci se postupně zvětšovat a lépe fungovat. K tomu by samotné maso nestačilo: „Jeho pojídání možná odstartovalo evoluci větších mozků, ale teprve vařená jídla s vysokým obsahem škrobu a větší množství slinných enzymů se postaraly o toho, abychom byli chytřejší,“ říká vedoucí vědeckého týmu Karen Hardy.
