Bolesti a namožení svalů
Asi vůbec nejčastější komplikace začátečníků. Nejde o nic tragického a berte je spíše jako přirozený důkaz, že jste skutečně sportovali a že si tělo na zatížení ještě nezvyklo. Nejlepší prevencí je důkladné rozcvičení, vhodná běžecká obuv a správná běžecká technika. K rychlejšímu odeznění potíží rozhodně přispívají regenerační masáže, vodní procedury a lehká protahovací cvičeni.
Svalové křeče
Je to akutní postižení konkrétní svalové skupiny, vyvolané nedostatečným zásobením elektrolyty a minerálními látkami (hořčík a vápník). Nejúčinnějším receptem proti křeči je postižený sval okamžitě protáhnout , uvolnit ho, protřepat a lehce promasírovat. Chceme-li dál pokračovat v běhu, musíme bezpodmínečně doplnit potřebné tekutiny.
Píchání v boku
K velice nepříjemné bolesti v pravém nebo levém podžebří dochází často při běhu jen s malým časovým odstupem po jídle. Odborníci nejsou zcela jednotní v otázce fyziologických příčin bolesti. Nejpravděpodobnější je, že při běhu dochází v důsledku otřesů při dokrocích k napínání vazivových pruhů, kterými jsou játra a slezina přirostlé k bránici.
Důležitou roli v tomto případě mají i dobře fungující břišní svaly. Zejména ty hluboké u trénovaných běžců zvyšuji nitrobřišní tlak, a tím omezují pohyb uvedených orgánů. To také vysvětluje fakt, proč je tato nepříjemná bolest mnohem častější u začátečníků bez potřebné kondice břišních svalů. (Více si o píchání v boku přečtěte tady)
Nevolnost v důsledku dehydratace nebo hypoglykemie
Pocením při běhu odchází z těla hodně tekutin, což se může projevit celkovou slabostí někdy i s pocity na zvracení a svalovými křečemi. Nejvhodnější prevencí je příjem vhodných tekutin, a to po malých dávkách i v průběhu delšího běhu. Pakliže na sobě při běhu zpozorujete popsané příznaky, ihned přerušte trénink a podle možností se posaďte nebo položte (nohy ve vyvýšené poloze) do chládku a začněte doplňovat tekutiny.
Podobné pocity nevolnosti a slabosti vznikají v důsledku výrazného poklesu hladiny krevního cukru. Když vám tedy „dojde“, pokud možno co nejdříve doplňte energii formou sacharidového nápoje, energetické tyčinky nebo gelu. V případě výraznějšího pocitu slabosti se nepřemáhejte a nepokračujte dál v běhu, opět si sedněte nebo lehněte.
Natažení nebo natržení svalů
Tyto svalové problémy většinou nastávají, když je po svalu rychle požadován výkon, na který momentálně není připraven. Nejčastěji k tomu dochází při rychlých pohybech (sprinty, výběhy kopců) s větším rozsahem bez dostatečného zahřátí a rozcvičení svalu.
Důsledkem je natažení nebo dokonce i natržení některých svalových vláken. Při natažení nedochází ke krevnímu výronu jako při natržení. V případě natržení je vhodné krevní výron omezit okamžitým ledováním postiženého místa. Svalová vlákna se hojí jizvou, která je pevná, ale ne tak pružná jako samotné svalové vlákno. Pokud je sval zatížen dříve, než se zcela zahojí, mohou se uvnitř tvořit zvápenatělé útvary, které vedou k dalšímu omezeni pohybu při zatíženi. To je typické například i pro achilovku.
Podvrtnutí kotníku (natažení, natržení vazů)
Je důsledkem špatného a nekoordinovaného dokroku se ztrátou rovnováhy většinou při dokroku na malíkovou stranu chodidla. K němu nejčastěji dochází při běhu v lese nebo kamenitých lesních či polních cestách. Podvrtnutí kotníku je často doprovázeno krevním výronem. Kotník oteče a zhorší se jeho pohyblivost.
Při drobném podvrtnutí si poradíme sami. V první řadě jde o to, co nejvíce snížit a omezit krevní výron. K tomu je potřeba postižené místo ochlazovat. Postačí velmi studená voda nebo ještě lepe led. Dále je potřeba nasadit tlakový obvaz a postiženou končetinu pokud možno umístit na vyvýšené místo. Při těžším podvrtnutí je postup stejný s tím rozdílem, že dále je zapotřebí lékařské péče. Na základě odborného vyšetření lékař určí rozsah poškození vazů a rozhodne, jakým způsobem kotník znehybní.
Velmi důležitá je rehabilitace následující bezprostředně po ukončení znehybnění. Cílem posilování a protahování příslušných svalů je získat opět původní kondici tak, aby nedošlo ke kompenzačnímu poškození sousedních kloubů a vazů, na které se často zátěž dočasně částečně přenáší. Podobným mechanismem, tedy nekoordinovaným dokrokem, může dojít i k poškození kolenních vazů. Nejčastěji dochází k natažení předních křížových vazů. V tomto případě nedochází ke krevnímu výronu. Po doléčení je vhodné pomocí cvičení zvýšit celkovou stabilitu kolena.
Mgr. Aleš Tvrzník a PhDr. David Gerychjsou autory nové Velké knihy o běhání, ve které se o běhu dozvíte prakticky vše. |
Další zajímavé informace najdete na našem Facebooku
