Z ničeho nic jsem jednoho dne začal cítit zánět močové trubice, který se nejdříve projevoval pálením při močení. S vědomím, že takovou nemoc má někdy každý, jsem zakoupil urologický čaj a doufal, že vše přejde.
Po týdnu pálení přestalo, avšak objevil se slabý výtok, který trval další týden. Pak následovalo období dvou týdnů, kdy se zdálo, že je vše v pořádku.
Poté mě začal bolet levý kotník, jako kdybych si ho namohl. Bolest se neustále zvětšovala, kotník otekl a zčervenal. Po týdnu jsem zašel na ortopedii, kde udělali odběr krve a základní vyšetření.
Článek je součástí cyklu Můj boj s nemocí. Seriál píšete vy, naši čtenáři. Chtěli bychom pravidelně přinášet vaše příběhy o tom, jak se vyrovnáváte, nebo jste se vyrovnávali s různými onemocněními u vás, či vašich blízkých. Své příběhy posílejte na adresu zdravi@idnes.cz. Nejzajímavější zveřejníme a odměníme částkou 500 korun. Myslíme si, že vaše příběhy mohou pomoci lidem v podobné situaci. |
S podezřením na erysipel (růže, zánět kůže způsobený streptokokem) jsem byl poslán na kožní, kde tuto možnost vyloučili. Dostal jsem antibiotika a nařídili mi klidový režim. Za několik dnů začaly silné bolesti zad a pravého kolene, které se otokem neuvěřitelně zvětšilo tak, že nešlo ohnout. To celé doprovázela teplota přes 38°C.
Za dobu nemoci jsem zhubl 10 kilo
Během probdělé noci jsem byl nucen zavolat sanitku, protože jsem nebyl schopen sám dojet autem do nemocnice. Dovezli mě na infekční oddělení, kde až čtvrtá paní doktorka přišla na to, že můj zánět močové trubice nebyl pouze obyčejný zánět, ale bakteriální infekce způsobená Chlamydií trachomatis. Diagnóza zněla - Reiterův syndrom.
Jedinci, kteří mají genovou dispozici pro revmatické nemoci, známou též jako antigen HLA-B27 (přibližně 7% obyvatel ČR), může infekce Chlamydií způsobit autoimunitní reakci, která se projeví v silných zánětech a bolestech kloubů, šlach a svalů.
Po provedení všech vyšetření jsem byl propuštěn domů s předepsanými antibiotiky proti Chlamydii. Avšak vzhledem k pokračujícím silným bolestem, které mi téměř znemožnily jakýkoliv pohyb, mi byli revmatologem předepsány kortikoidy tlumící autoimunitní reakci, která odezněla až po šesti měsících.
Za dobu nemoci jsem zhubnul 10 kilogramů a ještě po devíti měsících stále cítím bolesti kloubů, které mi znemožňují běhat či zvedat předměty ze země. Stále věřím, že se po této nemoci plně uzdravím a budu se moci plně pohybovat tak jako dříve.
.
